Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020

EU stanovuje nový směr v oblasti migrace

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)609)

Příloha sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – o novém paktu o migraci a azylu (COM(2020)609)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on asylum and migration management and amending Council Directive (EC) 2003/109 and the proposed Regulation (EU) (COM(2020)610)

Amended proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a common procedure for international protection in the Union and repealing Directive 2013/32/EU (COM(2020)611)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council introducing a screening of third country nationals at the external borders and amending Regulations (EC) No 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 and (EU) 2019/817 (COM(2020)612)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council addressing situations of crisis and force majeure in the field of migration and asylum (COM(2020)613)

Amended proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment of ‚Eurodac‘ for the comparison of biometric data for the effective application of Regulation (EU) XXX/XXX [Regulation on Asylum and Migration Management] and of Regulation (EU) XXX/XXX [Resettlement Regulation], for identifying an illegally staying third-country national or stateless person and on requests for the comparison with Eurodac data by Member States‘ law enforcement authorities and Europol for law enforcement purposes and amending Regulations (EU) 2018/1240 and (EU) 2019/818 (COM(2020)614)

• Komise 23. 9. 2020 předložila nový pakt o migraci a azylu, který se týká jednotlivých prvků nezbytných pro komplexní evropský přístup k migraci.

Pozadí

Předložené návrhy naplňují závazek, který přijala Komise ve svých politických směrech v roce 2019, a sice předložit nový pakt o migraci a azylu. Pakt vychází z konzultací s EP, všemi členskými státy, občanskou společností, sociálními partnery a podniky a zajišťuje pečlivou rovnováhu s ohledem na jejich stanoviska.

Stávající systém již nefunguje a v uplynulých pěti letech nebyla EU schopna jej upravit. EU musí překonat současnou patovou situaci a pokročit v plnění tohoto úkolu. Novým paktem o migraci a azylu Komise navrhuje společná evropská řešení pro evropský problém. EU musí upustit od provizorních řešení a zavést předvídatelný a spolehlivý systém řízení migrace.

Po konzultacích a po komplexním posouzení situace navrhuje Komise upravit celý systém. Sem patří i hledání způsobů, jak zlepšit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu, zajistit účinné postupy, úspěšnou integraci uprchlíků a návrat osob bez oprávnění k pobytu.

Klíčové a sporné body

• Hlavním cílem bylíku je stanovit lepší a rychlejší postupy v celém azylovém a migračním systému a vyvažovat zásady spravedlivého sdílení odpovědnosti a solidarity.

(1) Větší důvěra podpořená lepšími a účinnějšími postupy

První pilíř přístupu Komise k budování důvěry spočívá v účinnějších a rychlejších postupech. Komise zejména navrhuje zavést integrovaný postup na hranicích, který poprvé zahrnuje předvstupní prověřování, tj. identifikaci všech osob, které překročily vnější hranice EU bez povolení nebo se vylodily po pátrací a záchranné operaci.

Toto prověřování má rovněž obnášet zdravotní a bezpečnostní kontrolu, snímání otisků prstů a registraci v databázi Eurodac. Po prověření mohou být jednotlivci nasměrováni ke správnému řízení, ať už na hranicích pro určité kategorie žadatelů, nebo v běžném azylovém řízení. Během tohoto postupu na hranicích se má rychle rozhodovat o azylu nebo navrácení, což poskytne okamžitou jistotu osobám, jejichž případ lze rychle posoudit. Zároveň mají být upraveny všechny ostatní postupy a má se na ně vztahovat důkladnější monitorování a operativní podpora ze strany agentur EU. Digitální infrastruktura EU pro řízení migrace má být modernizována tak, aby tyto postupy odrážela a podporovala.

(2) Spravedlivé sdílení odpovědnosti a solidarity

Druhým pilířem paktu je spravedlivé sdílení odpovědnosti a solidarity. Členské státy mají být povinny jednat odpovědně a projevovat si vzájemně solidaritu. Každý členský stát má přispět k solidaritě v době krize, aby se stabilizoval celý systém, pomohlo se členským státům, které jsou pod tlakem, a zajistilo se, že EU splní své humanitární závazky.

Pokud jde o odlišnou situaci v jednotlivých členských státech a měnící se migrační tlaky, navrhuje Komise systém flexibilních příspěvků členských států. Ty mohou spočívat v relokaci žadatelů o azyl ze země prvního vstupu, v převzetí odpovědnosti za navracení osob, které nemají oprávnění k pobytu, nebo v různých formách operativní podpory.

Nový systém má být založen na spolupráci a pružných formách podpory začínající na dobrovolném základě. Pokud se jednotlivé členské státy ocitnou pod tlakem, mají být vyžadovány intenzivnější příspěvky na základě záchranné sítě.

Mechanismus solidarity se má vztahovat na různé situace, včetně vylodění osob po pátracích a záchranných operacích, tlaku, krizových situací nebo jiných zvláštních okolností.

(3) Změna paradigmatu při spolupráci se zeměmi mimo EU

EU má usilovat o podporu individuálně uzpůsobených a vzájemně prospěšných partnerství se třetími zeměmi. Ta mají pomoci řešit společné problémy, jako je převaděčství migrantů, rozvíjet legální cesty a zajišťovat účinné provádění dohod a ujednání o zpětném přebírání osob. EU a její členské státy mají vystupovat jednotně a využívat při tom širokou škálu nástrojů na podporu spolupráce s třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání osob.

(4) Komplexní přístup

Balík má rovněž posílit společný systém EU pro navracení, aby byla pravidla EU v oblasti migrace důvěryhodnější. Má zahrnovat účinnější právní rámec a silnější úlohu Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a nově jmenovaný koordinátor EU pro navracení spolu se sítí zástupců jednotlivých zemí pomůže zajistit soudržnost v celé EU.

Navrhnuto má být rovněž společné řízení migrace s lepším strategickým plánováním, které má zajistit, aby politiky EU a jednotlivých států byly v souladu, a zvýšené monitorování řízení migrace v daných lokalitách, aby se prohloubila vzájemná důvěra.

Upravit by se měla také správa vnějších hranic. Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který má být nasazen od ledna 2021, má poskytovat intenzivnější pomoc.

Komise plánuje uzavřít partnerství zaměřená na talenty s klíčovými zeměmi mimo EU, která budou odpovídat potřebám pracovních sil a dovedností v EU. Pakt zintenzivní přesídlování má podpořit další doplňkové možnosti a má usilovat o vytvoření evropského modelu komunitního nebo soukromého sponzorství. Komise plánuje také přijmout nový akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2024.

• Součástí paktu jsou také reformy v oblasti azylu a navracení, které Komise navrhla v letech 2016 a 2018 a u nichž bylo dosaženo politické shody, ale ještě nedošlo k uzavření jednání: nařízení o Agentuře EU pro azyl; směrnice o podmínkách přijímání; směrnice o přiznání ochrany; rámec Unie pro přesídlování; směrnice o navracení.

Komise předložila sdělení a soubor 9 nástrojů:

Součástí souboru opatření je i plán, který nastiňuje iniciativy, jež budou představeny v nadcházejících měsících s cílem tuto celkovou strukturu doplnit. Patří sem:

• akční plán pro integraci a začleňování

• strategie pro budoucnost Schengenu

• strategie pro dobrovolné návraty a opětovné začlenění

• operační strategie pro navracení

• akční plán EU proti pašování migrantů

• soubor opatření pro kvalifikované a talentované osoby

Předpokládaný další vývoj

Nyní EP a Rada přezkoumají celý soubor právních předpisů. Vzhledem k naléhavosti konkrétní situace v několika členských státech se vyzývají, aby dosáhli politické shody ohledně hlavních zásad nařízení o řízení azylu a migrace a aby do konce roku 2020 přijali nařízení o Agentuře EU pro azyl a nařízení o Eurodacu. Revidovaná směrnice o podmínkách přijímání, kvalifikační nařízení a přepracovaná směrnice o navracení by měly být rovněž přijaty urychleně.

Odkazy

• Press statement by President von der Leyen on the New Pact on Migration and Asylum

• Nový směr v oblasti migrace: budování důvěry a obnovení rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou

• Nový pakt o migraci a azylu – Nový směr migrační politiky v Evropě

• Nový pakt o migraci a azylu: otázky a odpovědi

• Nový pakt o migraci a azylu – kroky navazující na pokrok dosažený od roku 2016: Otázky a odpovědi

• Balíček opatření v oblasti migrace a azylu: dokumenty tvořící součást nového paktu o migraci a azylu přijatého 23. září 2020

• Moje agenda pro Evropu

• Statistiky o migraci do Evropy

Zpráva o právním státu 2020 hodnotí stav v jednotlivých zemích

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social committee and the Committee of the Regions 2020 Rule of Law Report The rule of law situation in the European Union (COM(2020)580)

Pracovní dokument Útvarů Komise Zpráva o právním státu 2020 Kapitola o stavu právního státu v Česku (SWD(2020)302)

• Komise 30. 9. 2020 zveřejnila vůbec první celounijní zprávu o právním státu. Zpráva zahrnuje příspěvky z každého členského státu a popisuje jak pozitivní, tak negativní vývoj v celé EU.

Pozadí

První výroční zpráva o právním státu je jednou z hlavních iniciativ pracovního programu Komise na rok 2020 a součástí evropského mechanismu právního státu oznámeného v politických směrech předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Jde o výsledek dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, přičemž jsou zahrnuty všechny členské státy.

Kvalitativní posouzení, které Komise provádí, se zaměřuje na vývoj od ledna 2019. Zpráva je součástí nového ročního cyklu právního státu – mechanismu právního státu. Tento mechanismus je koncipován jako roční cyklus na podporu právního státu a předcházení vzniku nebo dalšímu prohlubování problémů. Zaměřuje se na to, aby se zlepšilo chápání problematiky a významného vývoje v oblasti právního státu a povědomí o nich. Rovněž tak má odhalovat problémy v oblasti právního státu.

Cílem mechanismu je prevence. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, kterými EU může reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle čl. 7 Smlouvy o EU. Liší se rovněž od navrhované rozpočtové podmíněnosti, jejímž cílem je ochrana rozpočtu EU v situacích, kdy by finanční zájmy Unie mohly být ohroženy v důsledku všeobecných nedostatků v oblasti právního státu v členském státě.

Klíčové a sporné body

Zpráva ukazuje, že mnoho členských států dosáhlo vysokého standardu právního státu, ale významné výzvy v oblasti právního státu v EU existují. Zabývá se rovněž významným vývojem vyplývajícím z mimořádných opatření přijatých členskými státy v důsledku koronavirové krize. Ve zprávě se popisují 4 hlavní pilíře se silným dopadem na právní stát: vnitrostátní systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se brzd a protivah, které jsou zásadní pro efektivní systém demokratické správy věcí veřejných.

Klíčové aspekty stavu právního státu v členských státech

(1) Systémy soudnictví

Řada členských států provádí reformy s cílem posílit nezávislost soudnictví a snížit vliv výkonné nebo zákonodárné moci na soudnictví. Tyto reformy provádějí i členské státy, v nichž je nezávislost soudnictví tradičně považována za vysokou nebo dokonce za velmi vysokou. Z hodnocení jednotlivých zemí vyplývá, že nezávislost soudnictví zůstává v některých členských státech problémem, což vedlo k řízením o nesplnění povinnosti nebo postupům podle čl. 7 (Polsko, Maďarsko). Zajistit, aby systémy soudnictví byly připravené na digitální věk, představuje rovněž výzvu pro celou EU, přičemž současná pandemie je dodatečným impulsem, proč urychlit nezbytné digitální reformy.

(2) Protikorupční rámce

Několik členských států přijalo ucelené protikorupční strategie, zatímco jiné tyto strategie připravují. Pro zajištění pokroku bude mít i nadále klíčový význam jejich účinné provádění a monitorování. Mnoho členských států přijalo nebo plánuje přijmout opatření k posílení svého rámce pro předcházení korupci a integritu a některé členské státy přijaly opatření k posílení schopnosti systému trestního soudnictví potírat korupci. Na druhé straně efektivita trestního vyšetřování, stíhání a soudního rozhodování v případech korupce, včetně korupce na vysoké úrovni, představuje pro řadu členských států stále problém.

(3) Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Občané EU obecně požívají vysokých standardů svobody a plurality sdělovacích prostředků. Sdělovací prostředky se zejména během koronavirové pandemie ukázaly jako zásadní v boji proti dezinformacím. Zpráva nicméně zmiňuje obavy, pokud jde o efektivitu a odpovídající zdroje, jakož i rizika politizace mediálních orgánů v některých členských státech. V některých hodnoceních jednotlivých zemí byly dále identifikovány případy, v nichž vyvstaly vážné obavy, pokud jde o politický tlak na sdělovací prostředky. Novináři a další mediální aktéři čelí v souvislosti se svou prací v řadě členských států hrozbám a útokům, nicméně některé země rovněž vyvinuly postupy a vytvořily struktury a opatření na podporu a ochranu novinářů.

(4) Institucionální brzdy a protiváhy

Institucionální brzdy a protiváhy jsou středobodem právního státu a zajišťují, aby pravomoc vykonávaná jedním státním orgánem podléhala demokratickému dohledu. V řadě členských států byly zahájeny ústavní reformy s cílem posílit institucionální systém brzd a protivah. Mnoho členských států rovněž zavedlo systematické politiky pro zapojení zúčastněných stran a zajištění toho, aby strukturální reformy byly výsledkem široké diskuse ve společnosti. Zpráva zároveň ukazuje, že nadměrné využívání právních předpisů přijatých ve zrychleném a nouzovém postupu může vést k obavám o právní stát. Občanská společnost je v celé EU i nadále klíčovým aktérem při obraně právního státu a ve většině členských států existuje pro občanskou společnost příznivé a podporující prostředí. Jsou zde však i příklady závažných problémů občanské společnosti v některých členských státech v důsledku právních předpisů omezujících přístup k zahraničnímu financování nebo pomlouvačných kampaní.

Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s koronavirem – Vzhledem k tomu, že pandemie stále probíhá, platí v řadě členských států stále nouzové režimy nebo mimořádná opatření. Zpráva poukazuje na některé otázky, které vyvstaly ve vnitrostátních diskusích a právní a politické reakci na krizi. Například změna nebo pozastavení obvyklých vnitrostátních brzd a protivah může pro právní stát znamenat zvláštní komplikace. Současně existuje několik dobrých příkladů, kdy rozhodnutí vnitrostátních soudů nebo zapojení veřejných ochránců práv mělo pozitivní dopad na přijatá mimořádná opatření. Komise bude situaci v oblasti mimořádných opatření nadále monitorovat, dokud tato opatření nebudou zrušena.

• Zpráva týkající se ČR deklaruje, že právní a institucionální rámec pro boj proti korupci je v ČR obecně zaveden. Existuje řada iniciativ zaměřených na zvyšování transparentnosti a odpovědnosti, mezi než patří zejména zavedení registru smluv a nový zákon o obsazování vedoucích pozic ve státních podnicích. Několik důležitých legislativních opatření však na schválení teprve čeká. Jedná se např. o návrhy zákona o lobbování a zákona o ochraně oznamovatelů či o návrh zákona o prodloužení mandátu Nejvyššího kontrolního úřadu. Na vnitrostátní i evropské úrovni probíhají vyšetřování a audity možného střetu zájmů a využívání finančních prostředků EU. Existují obavy, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně stíhány. Byly zjištěny určité mezery v rámcích pro prověřování bezúhonnosti členů parlamentu. Co se týče kvality systému soudnictví, účinné zavedení elektronické spisové služby by přispělo k digitalizaci a přístupnosti soudů. Navrhované zvýšení soudních poplatků vyvolalo otázky ohledně dopadu takového opatření na přístup ke spravedlnosti u nejzranitelnějších skupin.

Předpokládaný další vývoj

Zpráva o právním státu má být podkladem pro širší diskusi o právním státu na evropské a vnitrostátní úrovni. Na základě výsledků dialogu o zprávě pro rok 2020 a na základě zkušeností získaných v prvním roce fungování evropského mechanismu právního státu zahájí Komise přípravu zprávy pro rok 2021, přičemž bude i nadále usilovat o zvýšení odolnosti právního státu v našich demokraciích.

Odkazy

• Zpráva o právním státu za rok 2020 – stav právního státu v Evropské unii

• Zpráva o právním státu za rok 2020 – kapitoly o jednotlivých zemích

• Zpráva o právním státu za rok 2020 – informativní přehled

• Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

• Zpráva o právním státu za rok 2020 – otázky a odpovědi

Krátce…

Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější

Komise 4. 9. 2020 přijala návrh doporučení Rady s cílem zajistit, aby veškerá opatření přijatá členskými státy, která omezují volný pohyb v důsledku koronavirové pandemie, byla koordinována a jasně sdělována na úrovni EU. Návrh Komise (COM(2020) 499) vytyčuje 4 klíčové oblasti, v nichž by členské státy měly těsněji spolupracovat: (1) společná kritéria a prahové hodnoty při rozhodování členských států o tom, zda zavést cestovní omezení; (2) mapování společných kritérií pomocí dohodnutého barevného označování; (3) společný rámec pro opatření uplatňovaná na cestující z vysoce rizikových oblastí; (4) jasné a včasné informování veřejnosti o veškerých omezeních. Komise navrhuje, aby každý členský stát při zavádění omezujících opatření zohlednil tato kritéria: (1) celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 na 100 tis. osob v dané oblasti během 14denního období; (2) procentní podíl pozitivních testů v rámci všech testů na COVID-19 provedených v dané oblasti během 7denního období; (3) počet testů na COVID-19 provedených na 100 tis. osob v dané oblasti během 7denního období. Členské státy by měly tyto údaje každý týden poskytovat Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Členské státy by měly tyto údaje poskytovat rovněž pro regionální úroveň, aby se zajistilo, že budou opatření zacílena na ty regiony, kde budou striktně nezbytná. Komise navrhuje, aby za předpokladu, že má členský stát odjezdu míru týdenního testování vyšší než 250 na 100 tis. osob, členské státy neomezovaly volný pohyb osob cestujících z jiného členského státu, kde: celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 v dané oblasti nepřesáhne 50 na 100 tis. osob během 14denního období nebo procentní podíl pozitivních testů v rámci všech testů na COVID-19 provedených v dané oblasti je nižší než 3 %. Na základě údajů poskytnutých členskými státy Komise navrhuje, aby Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zveřejňovalo mapu zemí EU a EHP, aktualizovanou každý týden, se společným barevným označováním, které bude sloužit členským státům i cestujícím. Komise navrhuje toto označování: (1) zelená pro oblast, kde je celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 během 14denního období nižší než 25 a procento pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 je nižší než 3 %; (2) oranžová pro oblast, kde je celkový počet nově oznámených případů COVID-19 během 14denního období nižší než 50, ale kde je procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 3 % nebo vyšší nebo kde celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 činí 25 až 150, ale procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 je nižší než 3 %; (3) červená pro oblast, kde je celkový počet nově oznámených případů COVID-19 během 14denního období vyšší než 50 a kde je procentní podíl pozitivních testů ze všech testů na COVID-19 3 % nebo vyšší nebo kde je celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 během 14denního období vyšší než 150 na 100 tis. osob; (4) šedá, pokud nejsou k dispozici dostatečné informace pro posouzení kritérií navržených Komisí nebo pokud je počet testů na COVID-19 provedených na 100 tis. osob nižší než 250. Komise navrhuje jednotný přístup členských států při zacházení s cestujícími z „vysoce rizikových“ zón. Členské státy by neměly odmítat vstup osobám cestujícím z jiných členských států. Členské státy, které zavedou omezení volného pohybu na základě svých vlastních rozhodovacích procesů, by mohly vyžadovat: aby cestující z oblasti, jež byla klasifikovaná jako „červená“ nebo „šedá“, buď podstoupili karanténu, nebo se při příjezdu podrobili testu na COVID-19 – upřednostňovanou možností je test. V odůvodněných případech mohou členské státy zvážit doporučení, aby se přinejmenším testování na COVID-19 před odjezdem nebo při příjezdu podrobily i osoby cestující z oblasti, jež byla klasifikována jako „oranžová“. Členské státy mohou od osob přijíždějících z oblasti, jež byla klasifikovaná jako „červená“, „oranžová“ nebo „šedá“, požadovat předložení tiskopisů s informacemi o dohledatelnosti cestujících v souladu s požadavky na ochranu údajů, a to zejména v případě osob, které cestují letecky. Karanténa by se neměla vyžadovat u cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou, jako jsou pracovníci vykonávající kritická povolání, přeshraniční pracovníci, vyslaní pracovníci, studenti či novináři při výkonu své profese. Komise navrhuje, aby členské státy ostatním členským státům a Komisi každý týden poskytovaly podrobnosti o nadcházejících omezeních volného pohybu či o zrušení těchto omezení. Změny by měly být oznamovány týden předtím, než vstoupí v platnost. Informace by měly být rovněž dostupné na internetové platformě „Re-open EU“, kde bude uveden odkaz na mapu, kterou každý týden zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Návrh doporučení, který předložila Komise, má být projednán Radou, aby mohlo být doporučení přijato.

Rada rozhodla o prodloužení sankcí týkajících se Ukrajiny

Rada 10. 9. 2020 rozhodla o prodloužení platnosti sankcí namířených proti osobám a subjektům, které nadále narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, o dalších 6 měsíců, tedy do 15. 3. 2021. Stávající omezující opatření obnášejí cestovní omezení i zmrazení majetku a budou se nadále vztahovat na 175 osob a 44 subjektů. Rozhodnutí Rada přijala písemným postupem. Omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny byla poprvé zavedena dne 17. 3. 2014. Mezi další opatření EU zavedená v reakci na krizi na Ukrajině patří hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství, které nyní platí do 31. 1. 2021, a omezující opatření v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu, která jsou omezena na území Krymu a Sevastopolu a nyní platí do 23. 6. 2021. Seznam osob a subjektů, na něž se sankce vztahují, Rada průběžně přezkoumává a pravidelně aktualizuje.

Komise posuzovala Kodex zásad boje proti dezinformacím

Komise 10. 9. 2020 zveřejnila hodnocení provádění a účinnosti kodexu zásad boje proti dezinformacím. Z vyhodnocení vyplývá, že kodex se osvědčil jako nástroj, který vytvořil rámec pro strukturovaný dialog mezi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zajistit větší transparentnost politik platforem namířených proti dezinformacím v EU. Vyhodnocení zároveň poukazuje na některé nedostatky, jež vyplývají zejména ze samoregulační povahy kodexu. Vyhodnocení odhalilo následující nedostatky: absenci příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro posouzení účinnosti politik platforem v boji proti tomuto jevu; nedostatek jasnějších postupů, obecně sdílených definicí a přesněji vymezených závazků; nedostatečný přístup k údajům umožňující nezávislé hodnocení nových trendů a hrozeb, které dezinformace na internetu představují; chybějící strukturovanou spolupráci mezi platformami a akademickou obcí; potřebu zapojit další příslušné zúčastněné strany, zejména z odvětví reklamy. Zveřejněné vyhodnocení je výsledkem akčního plánu proti dezinformacím z prosince 2018, v němž byla Komise pověřena vypracováním komplexního posouzení kodexu na konci prvních 12 měsíců jeho uplatňování. Online platformy, které kodex podepsaly (Google, Facebook, Twitter, Microsoft, Mozilla a od června 2020 i TikTok), se zavázaly zavést politiky zaměřené na: (1) omezení příležitostí k umísťování reklamy a ekonomických pobídek pro subjekty, které šíří dezinformace online; (2) zvýšení transparentnosti politické reklamy označováním politické inzerce a poskytnutím úložišť takových reklam, ve kterých je možné vyhledávat; (3) přijímání opatření proti zlovolným aktérům, kteří používají manipulační techniky v rámci služeb dostupných na předmětných platformách s cílem uměle podpořit šíření informací online a umožnit, aby se určitá nepravdivá argumentace stala virální, a zveřejňování informací o této skutečnosti; (4) zavádění technologických prvků, které staví do popředí důvěryhodné informace, aby měli uživatelé k dispozici více nástrojů pro kritické posouzení obsahu, k němuž mají přístup on-line, a (5) spolupráci s ověřovateli faktů a výzkumnou obcí, včetně iniciativ v oblasti mediální gramotnosti. Kodex vyzval signatáře, včetně obchodních sdružení zastupujících reklamní průmysl, aby prostřednictvím výročních sebehodnotících zpráv informovali o plnění svých závazků a spolupracovali s Komisí na hodnocení kodexu. Vyhodnocení zohledňuje výroční sebehodnotící zprávy, studii vypracovanou nezávislou poradenskou společností Valdani, Vicari a Associates, jakož i monitorovací zprávu vypracovanou skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a zprávu Komise o volbách do EP v roce 2019 (více v příspěvku „EU posiluje opatření proti dezinformacím“, Informační společnost v prosinci 2018, v příspěvku „Komise vyzývala signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím k jeho lepšímu prosazování“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2019 a v příspěvku “Komise se snaží bojovat s dezinformacemi spojenými s COVID-19”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020).

EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku

EU 11. 9. 2020 odsoudila nedodržování zásad právního státu v Bělorusku, zejména eskalaci násilí a nucený exil členů Koordinační rady, což je v rozporu s vnitrostátními právními předpisy Běloruska a s jeho mezinárodními závazky. EU také opětovně deklarovala, že prezidentské volby, které se v Bělorusku konaly dne 9. 8. 2020, nebyly svobodné ani spravedlivé a EU jejich výsledky neuznává. Dle EU občanská společnost a aktéři, kteří se angažují v diskusích o budoucnosti Běloruska, včetně členů Koordinační rady, mají být chráněni před zastrašováním, nuceným exilem, svévolným zatýkáním a násilím. EU proto běloruské orgány vyzvala, aby okamžitě propustily všechny protiprávně zadržované osoby včetně politických vězňů a aby zajistily, že tyto protiprávní činy nebudou pokračovat a že se nebudou opakovat. Dle EU je třeba vést inkluzivní národní dialog s širší společností, zejména s Koordinační radou, jehož výsledkem bude mírové řešení a jenž bude pozitivně reagovat na požadavky běloruského lidu týkající se nových, demokratických voleb. Šikana členů Koordinační rady a dalších představitelů občanské společnosti, násilí vůči nim a jejich nucený exil jsou s tímto cílem v rozporu. EU znovu opětovně zdůraznila, že je odhodlána zavést sankce vůči osobám, které jsou odpovědné za násilí, potlačování pokojných protestů a falšování volebních výsledků, a je připravena přijmout podle potřeby další omezující opatření. Následně 23. 9. 2020 odmítla inauguraci a nový mandát, který si nárokuje Alexandr Lukašenko.