Jak bude vypadat společná zemědělská politika po roce 2027, jak čelit rostoucímu riziku lesních požárů a jak reagovat na tlak na zemědělské trhy? Těmito i dalšími otázkami se zabývali ministři členských států na pondělním zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v Lucemburku. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2027

Hlavním bodem jednání byla debata o nastavení společné zemědělské politiky po roce 2027, zejména o podobě podpory příjmů zemědělců. Ministři se shodli, že společná zemědělská politika by měla být flexibilní a zohledňovat národní podmínky jednotlivých členských států.  Pokud jde o degresivitu a zastropování podpory příjmu, mezi členskými státy převládá nesouhlas s jejich povinným zavedení na úrovni EU. Většina členských států požaduje, aby tyto nástroje byly dobrovolné a v kompetenci jednotlivých států, protože jejich povinné uplatnění by mohlo nepřiměřeně dopadnout na určité typy příjemců či regiony, oslabit konkurenceschopnost velkých podniků a v konečném důsledku ohrozit potravinové zabezpečení.

Ministři otevřeli také otázku definice „aktivního zemědělce“, která je vnímaná jako zásadní pro nastavení správného zacílení podpory. Důležitým tématem byla i generační obměna, která by podle šéfů resortů neměla být na úkor starších farmářů. Vyloučení starších zemědělců pobírajících důchod z podpory by bylo diskriminační. Tito zemědělci často zůstávají aktivní, zajišťují kontinuitu hospodaření a jejich automatické vyřazení by mohlo naopak generační obměnu ztížit.

Prevence lesních požárů a role zemědělství

Dalším klíčovým tématem byla strategická role zemědělství a udržitelného lesního hospodářství při prevenci lesních požárů. Ministři zdůraznili nutnost komplexního přístupu, který propojí nástroje SZP s dalšími politikami EU. Důraz kladli především na prevenci – například prostřednictvím aktivního managementu krajiny, odstraňování hořlavé biomasy, zadržování vody v krajině či stabilizace půdy. Členské státy zároveň požadují dostatečnou flexibilitu, aby mohly opatření přizpůsobit svým specifickým podmínkám.

Situace na zemědělských trzích

Ministři se věnovali také aktuální situaci na zemědělských trzích. Tato debata zpravidla probíhá v kontextu války na Ukrajině. Nyní ovšem převládal důraz na situaci v důsledku krize v Hormuzském průlivu. Zemědělci čelí rostoucím nákladům na energie, hnojiva i dopravu, což výrazně zatěžuje jejich hospodaření. Členské státy proto vyzvaly Evropskou komisi k rychlým opatřením, která by přinesla okamžitou pomoc i dlouhodobější řešení. Diskutovala se například podpora využívání organických hnojiv či bioplynu a posílení strategické autonomie EU v oblasti zemědělských vstupů.

„Velké problémy jsou nyní zejména v sektoru mléka. Proto jsme připraveni podpořit dočasná tržní opatření, například soukromé skladování, popřípadě i využití zemědělské rezervy. Případné využití mimořádné podpory by však mělo být nastaveno spravedlivě a transparentně. Musí být dostupná i pro členské státy, na něž dopady krize dolehnou se zpožděním,“ uvedl ministr zemědělství Šebestyán.

Český postoj

Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje potřebu spravedlivého nastavení podpory a zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Podle ministra Martina Šebestyána je klíčové, aby budoucí SZP zohledňovala rozdílné podmínky v jednotlivých členských státech a zároveň nezvyšovala administrativní zátěž pro zemědělce.

Zdroj: Rada EU, MZe

Foto: Rada EU