Navzdory pokroku v oblastech hospodářské a sociální obnovy EU po pandemii covidu-19 je EU postavena před nové výzvy, související především s dopady války na Ukrajině. v souvislosti s mohutnou migrační vlnou do EU došlo v prvních měsících války k výraznému tlaku na instituce členských států poskytující sociální, zdravotnické a vzdělávací služby. Dopady tohoto konfliktu se však nevztahovaly pouze k požadavku na úspěšnou integraci osob prchajících z Ukrajiny, nýbrž i na zásadní cíl EU do budoucna omezit závislost členských zemí na importu fosilních paliv a urychlit přechod na čisté formy energie. Za tímto účelem představila Evropská komise (EK) 8. března 2022 plán REPowerEU.

Plán REPowerEU a revize nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

Plán REPowerEU cílí na dvě klíčové priority, ukončení závislosti EU na importu ruských fosilních paliv před rokem 2030 a zároveň přispění k řešení klimatické krize. Příslušná opatření plánu pak usilují konkrétně o dosažení energetických úspor, diverzifikaci dodávek energií do EU a podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů. V souvislosti s plánem REPowerEU vydala EK následně 18. května 2022 balíček dokumentů k tomuto plánu, jehož součástí byl i návrh na revizi příslušného nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), o němž v současné době probíhají vyjednávání vedené ČR jako předsedajícím státem v Radě EU.

Prostřednictvím zmíněného nástroje RRF mohou členské státy čerpat finanční podporu ve formě grantů a půjček za účelem realizace klíčových reforem a investic mj. právě v oblastech zelené tranzice. Možnost čerpat finanční podporu je podmíněna předložením plánu pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plan, RRP) EK a jeho následném schválení ze strany Rady EU. Český RRP, pojmenovaný Národní plán obnovy, byl schválen Radou EU v září loňského roku.

Cílem zmíněné revize nařízení je umožnit členským státům financovat další reformy a investice, přispívající přímo k cílům REPowerEU. Za tímto účelem mají aktualizované RRPs obsahovat i nově samostatnou kapitolu věnovanou opatřením, která přispívají k naplňování cílů plánu REPowerEU. Dodatečné prostředky EK navrhuje získat prostřednictvím prodeje emisních povolenek (v rámci evropského systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů).

ČR v čele vyjednávání o revizi nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

Současná jednání o revizi nařízení o RRF vede ČR jako předsedající stát v Radě EU na pracovní skupině Finančních radů, spadající pod Radu pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Gestorem nařízení o RRF je Úřad vlády – Sekce pro evropské záležitosti (ÚV-SEZ), přičemž příslušná jednání probíhají ve spolupráci ÚV-SEZ se Stálým zastoupením ČR v Bruselu a také s Ministerstvem financí. Aktuálně se debaty nad návrhem revize nařízení o RRF zaměřují na projednávání možných variant zdroje financování a na nalezení vhodného alokačního klíče pro rozdělení těchto dodatečných finančních prostředků mezi jednotlivé členské státy.

ČR ze své předsednické pozice v rámci těchto jednání aktivně usiluje o co nejnižší možnou administrativní zátěž pro jednotlivé členské státy a o co největší míru flexibility čerpání finanční podpory za účelem rychlé realizace opatření plánu REPowerEU. Zároveň však usiluje o dosažení maximální shody mezi jednotlivými členskými státy. Pokud proběhnou příslušná vyjednávání hladce, předpokládá se schválení obecného přístupu Rady k návrhu na jednání Rady ECOFIN v říjnu letošního roku. Následně bude zahájeno jednání mezi EK, Evropským parlamentem a ČR jako předsednickým státem v Radě EU, v rámci trialogu.

Energetika jako prioritní oblast českého předsednictví

Pro ČR je energetická problematika klíčovou prioritní oblasti, jak z důvodu její role coby předsednického státu v Radě EU, tak i v souvislosti s přímými dopady v kontextu války na Ukrajině. ČR patří k zemím, které jsou nejvíce zasaženy dopady války na Ukrajině a může tak své předsednictví vést z pozice a zkušeností přímo zasažené členské země. Téma energetické bezpečnosti tedy představuje i jednu z priorit českého předsednictví v Radě EU. V tomto směru se ČR v rámci cílů svého předsednictví soustředí vedle rozvoje energetické infrastruktury, dekarbonizace evropského průmyslu mj. i na implementaci vhodné kombinace nástrojů, které sníží negativní sociální a ekonomické dopady vysokých cen energií.

V souvislosti se zmíněnými vysokými cenami energií a s tím spojenými riziky pro evropské domácnosti pořádá Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu dne 24. října 2022 konferenci na vysoké úrovni, zaměřující se na hledání vhodných řešení na nadnárodní úrovni v případě hrozeb energetické chudoby v Evropě.

Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády

Ilustrační foto: Zdroj Úřad vlády