Energetická udržitelnost v oblasti rybolovu, nedostatek cenově dostupných hnojiv a bilance prvního roku ambiciózní Vize pro zemědělství. To byla hlavní témata pondělního zasedání Rady pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) v Bruselu. Českou republiku na jednání zastupovala náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Špalková.

Vize pro zemědělství přinesla pokrok, nesnížila však administrativu

Jedním z hlavních bodů pondělního jednání byla bilance tzv. „Vize pro zemědělství a potraviny“ po prvním roce její implementace. Tento strategický rámec má postupně zajistit konkurenceschopnost evropských potravin a přilákat k oboru novou generaci zemědělců. Česko však spolu s dalšími státy upozornilo na to, že plány EU se nemusejí vždy potkávat s každodenní praxí.

„Za Českou republiku jsem pokrok v některých oblastech přivítala. Zároveň však bylo třeba zdůraznit, že realita neodpovídá ambicím, které Vize nastavila. Příkladem je závazek zdržet se dalších zákazů účinných pesticidních látek, zvyšování povinností pro zemědělskou praxi nebo přetrvávající administrativní zátěž,“ uvedla na jednání náměstkyně Špalková.

Česko zároveň podpořilo společné prohlášení zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska. Ty požadují, aby budoucí Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2027 byla odolná, samostatná a s odpovídajícím rozpočtem.


Nedostatek hnojiv a nové obchodní dohody

Ministři se shodli na tom, že současná geopolitická situace a s tím spojená nestabilita na Blízkém východě přímo ohrožují stabilitu evropského trhu. Nejpalčivějším problémem zůstávají ceny hnojiv a energií. V této souvislosti se otevřela debata o úpravě nitrátové směrnice, která by umožnila širší využití digestátu (zbytku z bioplynových stanic) jako alternativy k drahým syntetickým hnojivům.

V oblasti mezinárodního obchodu Evropská komise ministry informovala o uzavření obchodní dohodys Austrálií, plánovaném podpisu dohody s Mexikem nebo pokroku v jednáních s Indií.

Řada států včetně Česka apelovala na princip reciprocity, tedy aby dovážené potraviny ze třetích zemí musely splňovat stejně přísné normy jako ty evropské.

Energetická transformace rybolovu

Dalším tématem jednání byla dekarbonizace rybolovu a akvakultury. Odvětví tvořené převážně malými a středními podniky čelí totiž v současnosti velkému tlaku na modernizaci flotil a přechod na alternativní paliva.

Členské státy zdůraznily, že environmentální ambice musí jít ruku v ruce s ekonomickou realitou, kdy náklady na transformaci nemohou nést pouze sami rybáři. Delegace proto mimo jiné vyzvaly k revizi Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (EMFAF), aby byl flexibilnější a lépe chránil investory před riziky.


Zdroj: Rada EU, MZe ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU