V úterý 8. července bylo zveřejněno již šesté vydání každoroční Zprávy o právním státu. V čem Česko dosáhlo pokroku a kde Komise vidí prostor pro zlepšení?  

O Zprávě jakožto mechanismu k prosazování základních unijních hodnot jsme psali zde; z čeho čerpá a jak ji interpretovat pak bylo představeno tady. V tomto článku se zaměříme na její letošní doporučení a na to, jak Komise hodnotí plnění těch loňských.  

Hodnocení Česka? Historicky nejlepší 

Jak si v hodnocení stojí Česko? Nejlépe, co kdy stálo. Z šestice doporučení z roku 2024 Česko dvě zcela splnilo, v dalších třech učinilo pokrok a pouze jedno doporučení na výraznější posun čeká. V procentech to znamená, že Česko zcela naplnilo 33 % doporučení a alespoň částečně 83 %. Pro srovnání, v rámci celé EU bylo 18 % doporučení splněno zcela a 57 % alespoň částečně (v průměru každý členský stát v loňském roce obdržel 5 doporučení).  

Která doporučení Česko zcela naplnilo? 

Co si Česko může odškrtnout jako zcela hotové, je doporučení zajistit fungující financování veřejnoprávních médií. Díky přijetí tzv. velké mediální novely byla jednak vyjasněna jejich role a jednak reformován systém jejich financování. To získalo udržitelnější základ díky navýšení koncesionářských poplatků a zavedení inflační doložky. 

Česku se podařilo naplnit i apel na zřízení národní lidskoprávní instituce. Tuto roli má nově plnit veřejný ochránce práv díky novele příslušného zákona, která zároveň zřizuje i funkci dětského ombudsmana. 

V čem Česko učinilo pokrok? 

Na prvním místě v odměňování v justici. Rozpočet ministerstva spravedlnosti se oproti loňsku navýšil o více než 10 %, což vedlo k navýšení platů zaměstnanců soudů a státních zastupitelství. A navzdory hlasům z justice jsou odměny komparativně v evropském průměru. 

Pozitivní posun Komise vidí i v oblasti potírání korupce ve vysokých patrech. Ta zaznamenala, že v Česku v uplynulém roce bylo vyšetřováno, stíháno, a dokonce i soudně rozhodnuto o několika případech korupce na vysoké úrovni. Dílčí znepokojení však vyvolává celková zdlouhavost řízení v těchto věcech. 

V neposlední řadě Česko pokročilo u doporučení k posílení rámce pro bezúhonnost členů parlamentu. Zpráva ocenila přijetí zákona o regulaci lobbování, který zpřehlední zastupování různých zájmů ve společnosti a posílí integritu poslanců a senátorů. Naopak v regulaci efektu otáčivých dveří k posunu nedošlo. Doporučení jako celek tedy bylo splněno částečně. 

Doporučení směřující k transparentnosti informací o vlastnictví médií je jediným, u kterého Komise neshledala pokrok. Hlavním důvodem je rozhodnutí Ústavního soudu, který kvůli protiústavnímu způsobu přijetí zrušil část novely zákona o střetu zájmů obsahující ustanovení o skutečných majitelích médií.  

Doporučení adresovaná Česku ve Zprávě o právním státu 2025: 

1. přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajistit nezávislost vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni; 

2.  přijmout další opatření k posílení rámce pro bezúhonnost týkajícího se všech členů Parlamentu, zejména doplněním stávajících pravidel, pokud jde o efekt otáčivých dveří; 

3. znovu iniciovat revizi právních předpisů o střetu zájmů, a to i pokud jde o skutečné vlastnictví; 

4. dosáhnout pokroku v dalších reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví sdělovacích prostředků. 

V čem by Česko mělo pokročit? 

Z největší míry jde o pokračování již popsaných témat. Komise v nové Zprávě opět Česku doporučila, aby pokračovalo v potírání korupce ve vysokých patrech. Dílem i proto, že řízení v takových věcech zůstávají velmi zdlouhavá. Česko v tomto ohledu usiluje zejména o posílení kapacit vyšetřovatelů, což jako určitý pokrok uznává i Zpráva. Aktérů zapojených v celém mechanismu je řada, jde navíc o nejsofistikovanější sféru korupční trestné činnosti. Je tak těžké určit, jaká doba či tempo odpovídá složitosti případu.  

Jelikož nedošlo k žádnému posunu u tzv. efektu otáčivých dveří, zahrnuje Komise toto doporučení i do nové Zprávy. Regulace tohoto efektu by měla zajistit, aby osoby na vrcholových pozicích ve státní správě nebo v politice po odchodu ze své funkce nemohly po určitou dobu lobbovat u orgánu, ve kterém působily. Jinak by tyto osoby mohly po skončení svého působení ve veřejném orgánu využít svého bývalého postavení, znalostí nebo kontaktů, a to např. k získání výhod pro své klienty či obchodní partnery. 

Komise rovněž Česku doporučuje opětovně zrevidovat právní úpravu střetu zájmů, kterou Ústavní soud zrušil jako neústavní přílepek. A tedy znovu zavést zákaz, aby členové vlády či prezident byli skutečnými majiteli médií televizního či rozhlasového typu.   

V neposlední řadě Komise znovu doporučuje, aby byla zajištěna transparentnost informací o vlastnictví médií. Česko se v tomto ohledu připravuje na provedení Evropského aktu o svobodě médií, v jehož důsledku vznikne médiím povinnost informovat o své vlastnické struktuře. Cílem také bude přijmout pravidla pro vyhodnocování vysoké koncentrace mediálního vlastnictví. Návrh zákona, který tento unijní akt doplní, čeká na schválení vlády. 

Autoři: Petr Pospíšil, Šimon Uradnik, Úřad vlády ČR