Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 30. ledna 2026 na téma – Krizová připravenost a odolnost Evropské unie: Jak připravit (nejen) Česko na mimořádné situace? Diskuze se věnovala otázce, co je potřeba udělat pro zvýšení krizové připravenosti a odolnosti EU a jakým zásadním rizikům v současnosti čelí Česká republika. Odborným garantem kulatého stolu bylo Centrum pro informovanou společnost.

Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:

  • Česká republika by měla systematicky posilovat vzdělávání a přípravu odborné komunity i veřejnosti na základě standardizovaných metodik, přičemž klíčovou roli by měla hrát pravidelná praktická cvičení. Vedle existujících kapacit pro školení úředníků a expertů by měla rozšířit dlouhodobou osvětu a praktické vzdělávání společnosti, včetně škol a pedagogů, aby se principy připravenosti staly celospolečenským standardem a nebyly aktivovány až v okamžiku krize. Součástí má být i využívání a sdílení zkušeností a know-how v rámci Evropské unie a NATO a posílení praktické složky vzdělávání prostřednictvím pravidelných cvičení, která umožní lépe porozumět rizikům, rolím jednotlivých aktérů a funkčnosti systému v praxi.
  • Česká republika by měla důsledně implementovat celospolečenský přístup ke krizové připravenosti, nastavit stabilní mechanismy pro zapojení byznysu, zaměstnavatelů a občanské společnosti do plánování, cvičení a komunikace, včetně práce s rozdíly ve společnosti (zranitelné skupiny, digitální vyloučení, přístupnost informací). Do tohoto rámce by měla být promyšleně zahrnuta i role médií veřejné služby jako důležitého partnera pro šíření ověřených, jednotných a srozumitelných informací v krizích i v období prevence.
  • Česká republika by měla jasně vymezit a sjednotit přístup státu k běžné, krizové a dlouhodobé veřejné komunikaci, včetně praktických pravidel kdo, kdy a jakým způsobem informuje, a jak se liší odborné a veřejné sdělení (edukativní komunikace a osvěta vs. faktické informace využitelné v daný moment). Vhodné je opřít toto vymezení o rámec dlouhodobých komunikačních priorit státu a řízení rizik a zajistit jeho uplatňování napříč státní správou.
  • Česká republika by měla systematicky harmonizovat své standardy, procesy a plánovací cykly s rámci EU a NATO, aby nedocházelo k roztříštěnosti, která snižuje interoperabilitu bezpečnostních a krizových složek a komplikuje koordinaci v praxi. Tato harmonizace má zahrnovat jasné vymezení odpovědností jednotlivých institucí, transparentní rozhodovací procesy a efektivní koordinační mechanismy státní správy.

  • Česká republika by měla vést debatu o krizové připravenosti na nejvyšší politické úrovni a stanovit jasné priority, které umožní dlouhodobé plánování, koordinaci a kontrolu plnění v oblasti prevence a připravenosti. Současně je žádoucí posílit porozumění politické reprezentace povaze současných hrozeb a jejich možným dopadům, a to zejména prostřednictvím pravidelných strategických cvičení a diskusí na úrovni vlády a vrcholného vedení státu. Taková cvičení mohou přispět k lepšímu pochopení systémových souvislostí krizí a podpořit informované rozhodování v oblasti prevence a připravenosti. Doporučujeme posílit uzavřený cyklus tvorby strategie, akčních plánů, jejich implementace a vyhodnocování, a současně řešit materiální připravenost (zásoby, rezervy, kritické komodity a odolnost dodavatelských řetězců) tak, aby první dny krize byly zvládnutelné i při omezené kapacitě státu.

Doporuceni_NK_30.1Stáhnout

Náhledové foto: Adobe Stock