Dnes v kyperské Nikósii začíná dvoudenní neformální zasedání Evropské rady. Hlavy států a předsedové vlád budou jednat nejen o současné geopolitické situaci na Ukrajině a Blízkém východě, ale také o podobě příštího víceletého finančního rámce EU po roce 2028. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Andrej Babiš, který   bude na jednání apelovat na přijetí účinných opatření k řešení vysokých cen energií i na takové nastavení unijního rozpočtu, které podpoří konkurenceschopnost Evropské unie jako celku a plně využije potenciál jejího vnitřního trhu.

Odblokování pomoci Ukrajině a napětí v Hormuzu

Neformální summit lídrů na Kypru začne čtvrteční pracovní večeří, která otevře debatu o současných geopolitických otázkách s důrazem na Ukrajinu a Blízký východ. K lídrům se prostřednictvím videokonference připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jedním z bodů diskuze bude půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, která byla schválena na prosincové Evropské radě a tento týden by měla být potvrzena přijetím posledního zbývajícího právního aktu potřebného pro realizaci půjčky.

Lídři budou také jednat o situaci na Blízkém východě s důrazem na dění v Hormuzském průlivu. Blokáda této dopravní tepny má přímé dopady na ceny energií v Evropě. Česko je zastáncem námořní mise ASPIDES a zřízení nového sankčního režimu na ochranu svobody námořní plavby, nicméně zdůrazňuje především diplomatické snahy o deeskalaci konfliktu a nutnost vzájemné koordinace mezi členskými státy nalezení celoevropské odpovědi na současnou situaci.


Energetika a revize systému ETS

Podle předsedy vlády Andreje Babiše jsou rostoucí ceny energií jednou z hlavních příčin stagnující evropské konkurenceschopnosti. Premiér Babiš v pondělí 20. dubna zaslal lídrům EU a předsedům Evropské komise a Evropské rady dopis, v němž varuje před dopady přísně nastavené unijní regulace, která nereflektuje měnící se geopolitické prostředí.

Z toho důvodu požaduje zmírnění a odložení vybraných unijních energetických a klimatických pravidel, zejména co se týče emisních povolenek, snižování emisí metanu, dodavatelských řetězců a taxonomie, aby krátkodobě neohrožovaly dostupnost energetických surovin a nezvyšovaly cenu plynu, ropy a energií v EU.

Dlouhodobý rozpočet EU od roku 2028

Během pátečního dopoledne budou lídři jednat o víceletém finančním rámci EU na období 2028-2034. Evropská komise navrhuje rozpočet v objemu téměř 2 bilionů eur, který v novém období počítá se zásadní změnou struktury a sloučením zemědělských a kohezních fondů pod národní obálky spravované jednotlivými vládami.

Premiér Andrej Babiš již před summitem vyjádřil nesouhlas s plánovaným poklesem příspěvků pro ČR. „V návrhu rozpočtu pro nás Komise počítá s jedním z nejvyšších poklesů, nominálně o pětinu. Budeme bojovat za zachování silné kohezní politiky a zemědělství v dosavadní výši,“ uvedl premiér.

Česko bude během zasedání prosazovat zamezení propadu financí pro méně rozvinuté regiony nebo flexibilitu v čerpání, aby si státy mohly samy určit prioritní oblasti, do kterých chtějí investovat.

Jižní sousedství: Pakt pro Středomoří

Páteční pracovní oběd se za účasti zástupců Egypta, Libanonu, Jordánska, Sýrie a Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu zaměří na téma migrace a ekonomickou spolupráci. Lídři budou jednat o Paktu pro Středomoří, který Česko vítá a vnímá jej mimo jiné jako nástroj pro lepší ochranu vnějších hranic EU a potírání nelegální migrace přímo v zemích původu a tranzitu.

Zdroj: Evropská rada, ČTK, ÚV ČR
Foto: Evropská rada