Jednota v rozmanitosti; motto, které Evropu vystihuje i o Vánocích. Dárky se pod stromečkem objeví všude, ale postavy, které je roznášejí, jsou napříč Evropou různorodé. Někde přichází Ježíšek, jinde skřítek, kozel, tři králové nebo dokonce dobrosrdečná čarodějnice. Pojďme se společně podívat, kdo všechno putuje Evropou s vánoční nadílkou.

Skandinávští skřítci nebo vánoční kozel

V Dánsku se o dárky stará Julemanden (Vánoční muž) a pomáhá mu skupina elfů. Ve Švédsku ho zastupuje Jultomten (Vánoční skřítek). A ve Finsku? Tam rozdává dárky slavný Joulupukki, vánoční kozel, který dle tradice žije za polárním kruhem v Laponsku. Finský Joulupukki však nebyl vždy štědrý, původně šlo spíše o rošťáka, který si dárky žádal, místo aby je rozdával. Teprve časem se tato postava proměnila v laskavého nositele radosti.

Střední Evropa: Ježíšek, který nepřichází komínem

V Česku, na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku nebo v části Německa nosí dárky Ježíšek. Postava, která se neukazuje, ale svůj příchod oznamuje zazvonění zvonečku. V některých oblastech Německa se však ujal i Christkind, andělská dívka se zlatými vlasy. A aby to nebylo tak jednoduché, v severním Německu zase dárky přináší Weihnachtsmann, tedy klasický Santa.

Jižní Evropa: Tři králové, čarodějnice i svatý Basileios

Ve Španělsku sice Santa pronikl do moderní kultury, ale skutečný vrchol přichází až 6. ledna. Dárky ten den přinášejí Tři králové – Melichar, Kašpar a Baltazar. V Itálii si děti musí počkat na Befanu, dobrou čarodějnici, která 6. ledna létá na koštěti a nechává v punčochách sladkost nebo uhlí těm méně poslušným. A v Řecku se tradičně 1. ledna jako nositel dárků objevuje Agios Vasilis, svatý Basileios, jeden z nejvýznamnějších křesťanských teologů. Podle tradice je nositelem štěstí. Na Nový rok se tak v Řecku peče koláč vasilopita, do kterého se ukrývá zlatá mince. Ten, kdo ji najde, má mít v nadcházejícím roce štěstí.