Kde se na Vánoce hledá mandlička v rýžové kaši? Ve které zemi se večer tančí kolem stromku? A kde se celý národ posadí k televizi, aby slyšel zazpívaná výherní čísla nejstarší vánoční loterie na světě? V dnešním vánočním putování zavítáme do Španělska, Dánska, Finska a Polska.


Španělsko: El Gordo, usměvavé poleno a 12 hroznů

Na 22. prosince připadá událost, kterou ve Španělsku sleduje doslova celý národ – vánoční loterie El Gordo. Ta vznikla už v roce 1812 během napoleonských válek a od té doby probíhá téměř nepřerušeně, což z ní činí nejdéle fungující loterii na světě. Rodiny, kolegové i sousedé si kupují společně losy, drží si palce a u obrazovek sledují, jak školáci a školačky zpěvem oznamují jednotlivá čísla.

V Katalánsku zase nesmí chybět slavné Tió de Nadal, dřevěné poleno s malovaným obličejem, které děti během prosince „krmí“ a přikrývají dekou. Na Štědrý den pak zpívají tradiční písně a poleno symbolicky poklepávají, aby jim vydalo sladkosti a drobné dárky. A když odpočítávání do nového roku dorazí k půlnoci, celá země sáhne po dvanácti hroznech, které se mají sníst v rytmu dvanácti úderů zvonu, a kdo to zvládne, má podle tradice jistou porci štěstí do následujícího roku.

Dánsko: kajaky se světýlky a tanec kolem stromu

Jedenáct dní před Vánoci, tedy 13. prosince, lidé v Dánsku tradičně naskáčou do kajaků ozdobených světýlky, svíčkami, vánočními motivy a pádlují po Kodani. Tradice začala v roce 2006 s pouhou dvanáctkou nadšenců, dnes se jí účastní více než 500 zářících kajaků. Pádlující si tak připomínají svátek svaté Lucie – symbol světla v nejtemnější části zimy. Na Štědrý den se pak Dánové sejdou u vánočního stromku, kolem kterého tančí za doprovodu vánočních koled.

Finsko: Vánoční klid a kaše, která nosí štěstí

Na Štědrý den v poledne se miliony Finů dívají na slavnostní vyhlášení Vánočního klidu z města Turku, které zahajuje dvacetidenní období míru – tradici, jež sahá až do 14. století. Připomíná, že Vánoce jsou svátky míru, harmonie a respektu. Teprve po tomto symbolickém okamžiku usedají rodiny k tradiční rýžové kaši se skořicí, do které se ukrývá mandle. Kdo ji najde, má mít štěstí v celém nadcházejícím roce. Mnozí také během dne navštěvují saunu, aby se uvolnili před večerními oslavami.


Polsko: čekání na hvězdu, oplatek a 12 jídel

V Polsku mnoho lidí čeká, až na nebi vykoukne první hvězda, než usednou ke štědrovečerní večeři, a to podle tradice symbolizující Betlémskou hvězdu. Před večeří si všichni u stolu podávají oplatek a při jeho lámání si navzájem přejí zdraví, štěstí a vše dobré do nového roku.

Polská tradiční štědrovečerní večeře se skládá z dvanácti jídel jako symbol dvanácti apoštolů a zároveň dvanácti měsíců nadcházejícího roku. Na stole často naleznete polévku z červené řepy nebo houbovou polévku, ryby, pierogi (plněné knedlíky) a makový koláč. Pod ubrusem bývá schované seno jako připomínka jesliček, ve kterých se narodil Ježíš.

Autorka: Markéta Findejsová
Zdroje: Euronews, Catalunya.com, Spain.info, Visitcopenhagen, Visitdenmark, yle.fi, culture.pl
Náhledové foto: Adobe Stock