Práce na programu CERV není jen o administrativě a evropských grantových výzvách. Je především o lidech, kteří chtějí měnit své okolí k lepšímu. Lenka Simanová a Barbora Nováková nám popsaly, proč je pro ně podpora demokracie, lidských práv a rovnosti víc než jen pracovní náplní – a co jim každodenní kontakt s neziskovým sektorem dává.

Jaké je hlavní poslání programu CERV?

LS: Program CERV je přímo řízeným programem Evropské unie a zaměřuje se na podporu lidských práv, demokracie a hodnot Evropské unie. Řeší posilování právního státu, aktivní zapojení občanů, podporu rovnosti, potlačování všech forem diskriminace a také boj proti všem formám násilí ve společnosti. Program je relativně nový, vznikl v roce 2021 a poběží do roku 2027, což vlastně kopíruje Víceletý finanční rámec EU. My jako Národní kontaktní místo CERV máme za úkol zajistit, aby všichni žadatelé měli včasné a srozumitelné informace o aktuálních výzvách a možnostech financování. Také se snažíme dělat osvětu programu a zajišťovat jeho viditelnost v České republice.

BN: Okruh žadatelů je velmi široký. Patří tam neziskové organizace, organizace občanské společnosti, veřejné instituce, např. univerzity, ministerstva nebo třebaúřady veřejných ochránců práv. Dále také města, obce ra další úrovně samospráv, ale i kulturní, paměťové nebo vzdělávací spolky, takže opravdu neziskový sektor je velmi obsáhlý. Proto se snažíme informační aktivity vždy přizpůsobit tomu, koho oslovujeme, aby každá skupina získala co nejrelevantnější informace.  

Co Vás osobně přivedlo k práci na CERV a co vás na tom nejvíce baví?

LS: Do role Národního kontaktního místa mě přivedla zajímavá rozmanitá agenda popsaná v pracovní nabídce, která byla k pozici zveřejněna. Zaujal mě rozsah aktivit, které Národní kontaktní místo vykonává. Hned jsem si říkala, že to bude práce, která je rozmanitá. Nemám totiž ráda, když je práce každý den stejná a člověk dělá jen  jednu specifickou agendu. Teď je to víc než jeden rok, co působím v roli Národního kontaktního místa programu a můžu říct, že  moje představy se naplnily.

BN: V posledních letech vysoké školy mě bavila tématika Evropská unie, takže jsem chtěla dělat něco s ní spojené Líbilo se mi, že program CERV je hodně komplexní a dynamický. Člověk se zkrátka nenudí. Přijde mi zajímavé, že naše práce zahrnuje i činnosti, které by nás ani nenapadly, že si někdy v životě zkusíme. Mezi nimi třeba práce s webem nebo tvorba newsletterů a grafiky. Takže nejenom ta hlavní část – přednášet a jezdit po regionech – což je to, co by se od nás očekávalo, ale právě i tyhle maličkosti.

Asi nejvíc nás obě baví komunikovat s lidmi a potkávat se s nimi. Lidé z neziskového sektoru jsou zapálení do své práce a snaží se budovat lepší život. Když se potkáváme se zástupci úspěšných projektů, tehdy nám dochází, jaký má CERV skutečný dopad a smysl.

Kdy jste si poprvé uvědomily, že témata jako demokracie, lidská práva nebo rovnost jsou pro Vás osobně důležitá? Byl tam nějaký konkrétní moment?

BN: Já si asi úplně nevybavím konkrétní moment, ale už od malička mi babička vyprávěla o jejím životě, o komunistech a jak chtěla v životě něco dokázat, ale nebylo jí to umožněno. Takže já od malička žiju s docela velkým uvědoměním toho, že si musíme vážit věcí, které máme, jako je svoboda a demokracie. Že to není samozřejmostí.

LS: Nebylo to tak, že jsem si v pubertě nebo na vysoké škole řekla, že chci něco dělat s lidskými právy. Ale to, co jsem studovala, mě přirozeně navedlo jít do státní správy a zajímat se o veřejné dění a politiku. Ale téma demokracie jsem hodně vnímala od rodičů, kteří mi vyprávěli o tom, jak nemohli cestovat nebo mít některé věci, které dnes považujeme za běžné. Tyto příběhy mě formovaly.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Co obnáší?

LS: Určitě není každý den stejný a stereotypní. My se jako Národní kontaktní místo řídíme harmonogramem vyhlašovaných výzev na financování projektů.  Jsou dny, kdy jsme celý den v terénu, třeba pořádáme semináře nebo přednášíme. Tyto akce jsou často v regionech, protože se snažíme nekoncentrovat se jenom na Prahu. A pak jsou dny, kdy jsme v kanceláři, a to se spíš soustředíme na administrativní úkoly ve smyslu toho, že jsme tady pro žadatele –nabízíme konzultace projektových záměrů a odpovídáme na jejich dotazy. Děláme také informační online webináře k vyhlašovaným výzvám. Zároveň pravidelně píšeme newsletter, který vydáváme jednou za měsíc. A v neposlední řadě spravujeme sociální sítě.

BN: Já jen doplním, že jednou za půl roku se také potkáváme s dalšími evropskými Národními kontaktními místy pro CERV a řešíme společné výzvy a další směřování programu.

Co byste poradily mladým lidem, kteří chtějí pracovat v oblasti evropských programů nebo lidských práv?

LS: Jednak asi udělat si přehled v dané sféře. Jestli je zajímají lidská práva, tak bych poradila prohloubit si znalosti v této oblasti. Ale třeba to mohou uchopit i z jiné strany, jako například více administrativní nebo projektové. V oblasti lidských práv je hodně ceněná právě kombinace znalostí tematických, s nějakými dalšími schopnostmi, např.pracovat s daty, znát administrativní procesy a podobně. A tohle člověk získává hlavně praxí. Práce na menších úkolech se postupně zdokonaluje, pochopí víc určitou problematiku a osvojí si lépe procesy.  Může to být následně dobrý základ pro to, aby se člověk stal odborníkem v daném tématu.

BN: Určitě bych také doporučila, aby sledovali pracovní nabídky na stáže v organizacích, které se zabývají ochranou a podporou lidských práv nebo v organizacích, které působí jako vztyčné body pro evropské programy v ČR. Z několikaměsíční stáže se následně může stát trvalá práce na plný úvazek.

Program CERV běží do roku 2027. Jaká jsou hlavní budoucí témata či priority, na které se chcete soustředit v těch zbývajících dvou letech?

LS: Na konci loňského roku byl zveřejněný pracovní program CERVu na roky 2026-2027. Už je tedy známé, jaké výzvy a jaké aktivity budou následující dva roky v programu a na co se žadatel programu CERV může těšit. Budeme se zaměřovat mj. na výzvu Genderová rovnost, která je po delší době opět otevřena. Také za zaměříme na výzvu Rovnost, která je velmi oblíbená a cílí na posilování rovnosti ve společnosti a boj proti všem formám diskriminace. A pak také výzva Evropská paměť, která připomíná klíčové okamžiky moderních evropských dějin.

BN: Co se týče aktivit, tak jsme se rozhodly, že se budeme následující období snažit dělat také speciální semináře pro prvožadatele, pro organizace, která třeba vůbec nemají zkušenosti s evropskými programy. Budeme zároveň pokračovat s rozhovory s úspěšnými českými žadateli. Na konci roku 2027 plánujeme závěrečné aktivity ke zhodnocení programu CERV a jeho hlavních výsledků a přínosů.

Jak to bude vypadat po roce 2027? Měl by podle Vás vzniknout obdobný program? A případně v jakém směru by se měl podle Vás dál rozvíjet?

LS: Po roce 2027 by měl na CERV navázat nový program s názvem AgoraEU. Ten sloučí pod jednu střechu program CERV s dalším současným evropským programem Kreativní Evropa. Podle návrhu řízení, který Evropská komise zveřejnila v létě 2025, to vypadá tak, že program AgoraEU by mohl mít o něco větší rozpočet než dva stávající programy CERV a Kreativní Evropa. Program CERV bude v rámci AgoraEU zachovaný v podobě jednoho z pilířů tohoto nového programu, ale tematicky by měl zůstat velmi podobný. Hodnotíme jako pozitivní, že program bude pokračovat a že nezanikne.