Musíme více podporovat pracující seniory, shodli se ministři na Radě pro sociální politiku
12. března, 2025
10.04.2020
Euroskop
EU chce bojovat proti práci na černo, Komise představila strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025
|
EU chce bojovat proti práci na černo
|
Komise 2. 3. 2020 zahájila 1. evropskou kampaň za hlášení práce. Má spolupracovat s evropskou platformou pro řešení problematiky nehlášené práce a s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti. Iniciativa má upozorňovat pracovníky, společnosti a tvůrce politik na to, že nehlášená práce se nevyplácí, neboť připravuje pracovníky o sociální ochranu, narušuje hospodářskou soutěž mezi podniky a vede k velkým ztrátám veřejných financí. Rozsah problému ukazuje zvláštní průzkum Eurobarometr z roku 2019. ⅓ občanů EU zná někoho, kdo pracuje na černo. Platforma, která byla spuštěna v roce 2016, by se nyní měla stát součástí Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), čímž se rozšíří její možnosti. Průzkum Eurobarometr připomíná, že nehlášená práce je v EU přetrvávajícím problémem, který postihuje pracovníky, podniky i vlády. Každý 10. občan EU uvádí, že v minulém roce zakoupil zboží nebo služby, které možná mají původ v nehlášené práci. V případě těchto nákupů se nejčastěji jedná o domácí opravy nebo renovace (30 %), kadeřnické a kosmetické služby (27 %) a opravy (19 %). Na úrovni EU je nehlášená práce definována jako „placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“. Za řešení problematiky nehlášené práce zodpovídají především vnitrostátní orgány; zároveň je to důležitý politický cíl evropské strategie zaměstnanosti, který přispívá ke spravedlivějšímu evropskému trhu práce a k realizaci evropského pilíře sociálních práv. V blízké budoucnosti začne Evropský orgán pro pracovní záležitosti koordinovat úsilí o spolupráci na úrovni EU.
Komise představila strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025
|
Komise 5. 3. 2020 představila svou strategii pro rovnost žen a mužů v EU. Komise má genderové hledisko rovněž začleňovat do všech politik a hlavních iniciativ EU (tzv. genderový mainstreaming). Unie rovnosti je jednou z hlavních priorit Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové, což vychází z politických směrů Komise. Předložená strategie pro rovnost žen a mužů je první strategií Komise v oblasti rovnosti. Dle dat genderově podmíněné násilí a stereotypy nadále přetrvávají: fyzické a/nebo sexuální násilí zažila každá 3. žena v EU. Přestože je více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů, ženy vydělávají v průměru o 16 % méně než muži a pouze 8 % výkonných ředitelů v největších společnostech v EU jsou ženy. Ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 jsou uvedena navrhovaná opatření na příštích 5 let. V dokumentu jsou nastíněny způsoby, jak by měla Komise plnit svůj cíl. Rovnosti žen a mužů se doposud nepodařilo dosáhnout žádnému z členských států EU. Rozdíly mezi ženami a muži přetrvávají v oblasti zaměstnanosti, mezd, péče a důchodů. Cílem opatření má být mimo jiné: skončit s genderově podmíněným násilím a stereotypy; zajistit rovnou účast a rovné příležitosti na trhu práce včetně rovného odměňování; a dosáhnout genderové vyváženosti v rozhodovacím procesu a v politice. V EU zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí 33 % žen a 55 % žen bylo sexuálně obtěžováno. Násilí a negativní stereotypy, kterým ženy v EU čelí, musejí být vymýceny. Za tímto účelem strategie vyzývá k přijetí právních opatření, která by kriminalizovala násilí páchané na ženách. Komise má zejména v úmyslu rozšířit oblasti trestné činnosti, v nichž je možná harmonizace na úrovni EU, na konkrétní formy násilí páchaného na ženách včetně sexuálního obtěžování, zneužívání žen a mrzačení ženských pohlavních orgánů. Kromě toho Komise plánuje navrhnout akt o digitálních službách, aby vyjasnila, jaká opatření se od platforem očekávají s cílem řešit nezákonné činnosti na internetu včetně na násilí internetu páchaného na ženách. Vzhledem k demografickým výzvám, ekologické transformaci a přechodu k digitalizaci bude mít podpora žen při hledání zaměstnání v odvětvích s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků – zejména v odvětvích technologií a umělé inteligence – pozitivní dopad na evropské hospodářství. Aby Komise vyřešila problém týkající se nerovného odměňování, zahájila veřejnou konzultaci o transparentnosti odměňování a do konce roku 2020 plánuje předložit závazná opatření. Aby Komise ženám umožnila úspěšně se podílet na trhu práce, zdvojnásobí rovněž úsilí o prosazování norem EU týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Rovnost žen a mužů v kontextu pracovního trhu, sociálního začleňování a vzdělávání má být i nadále monitorována prostřednictvím evropského semestru. Ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích včetně největších společností v EU, v nichž pouze 8 % výkonných ředitelů jsou ženy. Aby Komise ženám umožnila zaujmout vedoucí postavení v oblasti podnikání, má mimo jiné usilovat o přijetí návrhu směrnice z roku 2012 týkajícího se genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech (více v příspěvku „Komise chce 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2012 a v příspěvku „EMPL podporuje 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2013). Komise chce – mimo jiné prostřednictvím financování a sdílení osvědčených postupů – rovněž prosazovat účast žen v politice, a to i ve volbách do EP v roce 2024. Komise plánuje jít příkladem, a má usilovat o dosažení 50% genderové vyváženosti na všech úrovních svého řízení.