Evropská centrální banka (ECB) bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Na svém včerejším zasedání o tom rozhodla Rada guvernérů ECB. Hlavní úrokovou sazbu nechala centrální banka na rekordním minimu nula procent, uvedla v prohlášení. ECB také v aktualizovaném výhledu očekává na příští dva roky vyšší inflaci.
ECB se překvapivě rozhodla mimořádná stimulační opatření ukončovat rychleji, než původně plánovala. Rostoucí inflace totiž převažuje nad obavami z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Rychlejší ukončení nákupů aktiv zároveň otevírá cestu ke zvýšení úrokových sazeb koncem letošního roku. Ohledně úrokových sazeb ECB uvedla, že k jejich případným úpravám přistoupí až „nějakou dobu“ po ukončení nákupů aktiv a že úpravy budou postupné.
Hlavním cílem je stabilizace inflace
ECB v dubnu nakoupí v rámci programu APP aktiva za 40 miliard eur (jeden bilion Kč), v květnu pak za 30 miliard a v červnu za 20 miliard eur. Výše nákupů ve třetím čtvrtletí bude záviset na dalších statistických údajích a vývoji inflace. Doposud plánovala ECB ve druhém čtvrtletí nákupy za 40 miliard eur, ve třetím čtvrtletí snížení nákupů na 30 miliard eur a ve čtvrtém na 20 miliard eur.
„Pokud příchozí údaje podpoří očekávání, že střednědobý výhled inflace neoslabí ani po ukončení našich čistých nákupů aktiv, Rada guvernérů dokončí čisté nákupy v rámci APP ve třetím čtvrtletí,“ uvádí se v prohlášení.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že ECB nemá v úmyslu zvyšovat úrokové sazby dříve, než po ukončení nákupů dluhopisů na konci třetího čtvrtletí. „Jakákoliv úprava hlavních úrokových sazeb ECB bude až nějakou dobu po ukončení našich čistých nákupů v rámci programu APP a bude postupná,“ prohlásila. Potvrdila, že hlavním cílem, od kterého se bude odvíjet i vývoj úrokových sazeb, je stabilizace inflace ve střednědobém horizontu na dvou procentech.
Další růst inflace očekáván
Rozhodnutí je překvapením pro investory. Ti v anketě agentury Reuters očekávali, že ECB přijme co nejméně závazků a ponechá si otevřené možnosti, dokud nebude více jasno ohledně války na Ukrajině, dopadu sankcí a budoucího vývoje cen komodit.
ECB rovněž potvrdila, že plánuje na konci měsíce ukončit nouzový program nákupů aktiv (PEPP). Na ten měla celkem vyčleněno 1,85 bilionu eur (46,9 bilionu Kč).
Inflace v eurozóna v únoru vystoupila na rekordních 5,8 procenta a v březnu se očekává její další růst. Cílem ECB je udržet inflaci na dvou procentech.
Dopad konfliktu na Ukrajině na inflaci
ECB včera také zveřejnila aktualizovanou prognózu růstu a inflace. Výhled inflace zvýšila a výhled růstu ekonomiky zhoršila. Konflikt na Ukrajině totiž pravděpodobně udrží vysoké ceny komodit, což sníží kupní sílu domácností a schopnost firem investovat. Rusko-ukrajinský konflikt bude mít dopady na hospodářskou aktivitu a inflaci kvůli růstu cen energií a komodit, narušení mezinárodního obchodu a oslabení důvěry, upozorňuje Lagardeová. Rozsah těchto dopadů bude podle ní záviset na tom, jak se bude konflikt vyvíjet, a také na dopadu současných sankcí, případně dalších opatření.
Inflace podle očekávání ECB letos dosáhne více než dvojnásobku dvouprocentního cíle ECB a nad tímto cílem bude i v příštím roce. Letos ji ECB čeká v průměru na 5,1 procenta, zatímco ještě v prosinci čekala 3,2 procenta. V příštím roce by se inflace mohla v průměru snížit na 2,1 procenta místo původního předpokladu, který počítal s poklesem až na 1,8 procenta.
U hrubého domácího produktu (HDP) centrální banka letos nyní čeká růst o 3,7 procenta místo původně odhadovaných 4,2 procenta. Příští rok tempo růstu podle jejího odhadu zpomalí na 2,8 procenta. V prosinci čekala ECB na příští rok zvýšení HDP o 2,9 procenta.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK
