Česko v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie chce prosadit co nejrychlejší přijetí sedmého balíku protiruských sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) ale nelze vyjednávání s členskými státy uspěchat. Bek dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že státy EU jednají například o rozšíření sankčního seznamu o další osoby a banky či o „některé citlivé položky exportu z EU do Ruska“.
„To jsou technologické záležitosti, které jsou dvojího využití, nebo které mohou být například využity k mučení,“ dodal bez dalších podrobností.
České předsednictví svolalo na pondělí mimořádné jednání velvyslanců sedmadvacítky. Reakce Západu na vyhlášenou mobilizaci v Rusku a pseudoreferenda na východě a jihu Ukrajiny o připojení některých oblastí k Moskvě má být podle Beka rychlá, nikoliv ukvapená. EU se podle něj už poučila z komplikací při projednávání šestého balíku sankcí, k němuž některé státy včetně České republiky měly výhrady.
Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí, dál ale platí, že nehodlá postupovat razantně v otázkách spojených s energetickou závislostí na Rusku.
Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že české předsednictví dělá to, co má. Ale v této situaci je to málo a je to nevýznamné, řekl Zaorálek v České televizi.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v noci na čtvrtek po setkání unijních ministrů zahraničí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil, že evropský blok co nejdříve projedná nová „restriktivní opatření“ mířící proti Moskvě. Jednalo by se už o sedmý balík sankcí od únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.
Unii čekají složitá jednání, neboť rozhodnutí o sankcích vyžadují v Radě EU jednomyslnost. Ústředním aktérem by se podobně jako při přípravě šestého balíku, který nakonec obsahoval i částečné embargo na ruskou ropu, mohlo stát Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se tento týden nechal slyšet, že by si naopak přál do konce roku zrušení protiruských sankcí zavedených po vpádu na Ukrajinu.
Na druhé straně stojí pobaltské země a Polsko, které podle zahraničních médií navrhují mimo jiné sankce mířící proti ruské jaderné energetice a vývozu procesorů.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu oznámil, že Moskva povolá do války na Ukrajině civilisty se zkušenostmi s vojenskou službou. V Rusku pak okamžitě začala rozsáhlá mobilizace. Kromě toho ruští okupanti na východě a jihu Ukrajiny v těchto dnech organizují takzvaná referenda o připojení k Rusku, což může vyústit v anexi dalších ukrajinských oblastí. Putin při tom naznačil, že by Rusko anektovaná území bránilo „všemi dostupnými prostředky“.
Zdroj: čtk, Euroskop.cz
