Německý sociálnědemokratický politik, bývalý starosta Hamburku a nástupce Angely Merkel. To je Olaf Scholz, současný Spolkový kancléř, který si díky svým mechanicky znějícím proslovům vysloužil přezdívku „Scholzomat“. Jak se z mladého marxisty stal lídr největší evropské ekonomiky?
MLÁDÍ A STUDIUM
Olaf Scholz se narodil v roce 1958 v Osnabrücku v západním Německu, vyrůstal však v Hamburku. Oba jeho rodiče pracovali v textilním průmyslu. Již jako 17-letý středoškolák vstoupil do sociálnědemokratické strany. V letech 1978-1984 studoval práva na univerzitě v Hamburku a po celou tuto dobu byl aktivní v mládežnické organizaci SPD. V té době se identifikoval jako marxista a byl významným členem radikálního křídla strany.
V roce 1985 Scholz získal právnický titul a spoluzaložil v Hamburku firmu Zimmermann, Scholz und Partner, která se specializovala na pracovní právo a zaměstnanost. Scholz často zastupoval zaměstnance, kteří vedli spory se zaměstnavateli. Scholz se po studiích začal postupně blížit politickému středu. V roce 1998 se oženil s političkou Brittou Ernst.
POLITICKÁ KARIÉRA
Scholzova politická kariéra započala v roce 1998, kdy vstoupil do Spolkového sněmu za volební obvod Hamburk-Altona. V té době již byl v rámci SPD považován za umírněného. V roce 2001 Scholz přerušil své působení ve Spolkovém sněmu a krátce působil jako senátor za vnitro v hamburské vládě.
Po návratu do Spolkového sněmu v roce 2002 se na dva roky stal generálním tajemníkem SPD. Po zemských volbách v roce 2005 byla vytvořena koalice složená z SPD, CDU a Křesťanskosociální unie (CSU), sesterské bavorské strany CDU. Angela Merkel z CDU se stala kancléřkou a Scholz prvním parlamentním tajemníkem SPD.
V roce 2007 Scholz nastoupil jako ministr práce a sociálních věcí do kabinetu Angely Merkel. V roce 2009 se stal místopředsedou SPD. Následně se v roce 2011 poprvé úspěšně ucházel o post starosty Hamburku, v roce 2015 pozici obhájil a setrval v ní až do roku 2018. Po odchodu dlouholeté kancléřky Angely Merkel se stal Scholz jejím nástupcem a dne 8. prosince 2021 po složení přísahy nastoupil do funkce Spolkového kancléře.
SCHOLZ JAKO KANCLÉŘ
Funkce spolkového kancléře odpovídá v Německu od roku 1871 pozici předsedy vlády. Scholz si již při nástupu do úřadu prošel politicky nelehkým obdobím. V Německu právě vrcholila pandemie Covid-19 a země také čelila migrační vlně z Blízkého východu, kterou vyvolal Alexander Lukašenko v reakci na sankce EU uvalené na Bělorusko. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu Scholz prosadil vytvoření fondu na zlepšení a modernizaci německé armády ve výši 100 miliard eur a zavázal se k trvalým ročním investicím do obrany ve výši 2 % HDP Německa.
SCHOLZ A EVROPSKÁ UNIE
Když v roce 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu, EU vyzvala členské státy k okamžitému přijetí sankcí. Ačkoli Scholz pozastavil certifikaci kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, k dalším opatřením přistupoval zpočátku váhavě. Jako jeden z mála v Evropě byl proti odříznutí Ruska od systému finančních plateb SWIFT. Během několika dní však zcela otočil a ohlásil změny v zahraniční politice a obranném postoji Německa. Následně v červnu 2022 během své cesty do Kyjeva podpořil okamžitý status Ukrajiny jako kandidátské země pro vstup do EU.
Letos na plenárním zasedání Evropského parlamentu Scholz zdůraznil, že Evropa má globální odpovědnost přesahující své hranice, „protože blahobyt Evropy nelze oddělit od blahobytu zbytku světa“. Také uvedl, že EU nyní musí udávat směr obnovy Ukrajiny.
Scholz dlouhodobě podporuje opatření týkající se boje proti změnám klimatu a ochrany životního prostředí. Rovněž je podporovatelem rozšiřování EU. K otázkám migrace uvádí, že je nutná její regulace a řízení, zároveň však zastává názor, že ekonomiky řady evropských zemí mohou z příchodu cizích pracovníků těžit.
KONTROVERZE
Na Scholzovu hlavu se snesla kritika v roce 2017, když představil veřejnosti plány na výstavbu stovek bytů pro migranty. Návrh byl následně označován jako „ghetta Olafa Scholze“ a vyvolal demonstrace.
Od Scholzova nástupu do funkce kancléře se v médiích již několikrát objevila dezinformace, dle které má být Scholz vnukem nacistického důstojníka SS-Gruppenführera Fritze von Scholze. Lež o nacistických předcích kancléře šíří ruská propaganda pravidelně, naposledy poté, co Scholz veřejně podpořil vydání mezinárodního zatykače na Vladimira Putina. Tisková agentura DPA po prozkoumání archivů však příbuznost kancléře s Fritzem von Scholzem vyvrátila, když zjistila, že dotyčný neměl žádné potomky.
ZAJÍMAVOSTI
Když Scholz působil jako generální tajemník SPD, byl často pověřován obhajobou Schröderových ekonomických reforem v médiích. Jeho suchý a mechanický způsob poskytování rozhovorů mu vynesl přezdívku „robot“ nebo „Scholzomat“. Sám Scholz později uznal, že přezdívka poměrně věrně popisuje jeho styl vyjadřování.
„Potřebujeme geopolitickou EU, rozšířenou a reformovanou. EU otevřenou budoucnosti.“
V únoru 2023 navštívil německý kancléř Scholz Paříž, kde vystoupil na společné tiskové konferenci s prezidentem Macronem a Zelenským. Na začátku tiskové konference přešel německý kancléř na opačnou stranu pódia a postavil se před ukrajinskou vlajku. Prezident Zelenskyj si toho všimnul a poznamenal: „Myslím, že je to naše vlajka, ale děkuji vám moc.“ Prezident Macron, který stál mezi oběma vůdci, se zachichotal a gestem je vyzval, aby si vyměnili pozice.
Foto: Profimedia, Evropská komise, Rada EU
Zdroje: Britannica, Euroskop, Rada EU, bundeskanzler.de, Evropský parlament
