V našich předchozích článcích jsme nejdříve představili obecné rysy Zprávy Evropské komise o právním státu a následně zdroje informací, se kterými Zpráva pracuje. V dnešním článku se zaměříme na doporučení, která letošní Zpráva formuluje pro Českou republiku, a jakým způsobem se Česká republika k těmto doporučením staví. Informace jsou aktuální k počátku srpna 2024.
Seznam doporučení Zprávy o právním státu:
1) zlepšit platovou situaci soudců a zaměstnanců soudů a státních zastupitelství
2) zajistit nezávislé vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni a zkrátit délku soudních řízení
3) posílit právní rámec pro bezúhonnost členů Parlamentu, zejména pokud jde o lobbing nebo tzv. efekt otáčivých dveří
4) zajistit transparentnost informací o vlastnictví médií
5) zajistit mechanismus financování veřejnoprávních médií zaručující jejich udržitelné a nezávislé fungování
6) zřídit tzv. národní instituci pro lidská práva
Soudní systém
Letošní ročník Zprávy doporučuje České republice přijmout opatření v celkem šesti konkrétních oblastech právního státu.
V rámci pilíře soudnictví Zpráva doporučuje řešit platovou situaci soudců a zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, kterou z důvodu nekonkurenceschopných platů považovala Zpráva za problematickou již v loňském roce. Česko si je problému vědomo a situaci se v současné době snaží řešit navýšením rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Úroveň platů soudců je nicméně v Česku srovnatelná s ostatními zeměmi EU. Změna výpočtu soudcovských platů navrhovaná v rámci konsolidace veřejných financí předpokládala jejich mírnější navýšení ve srovnání se současným vzorcem. Toto úsporné opatření však letos zrušil Ústavní soud.
Boj proti korupci
V pilíři věnovaném protikorupčnímu rámci Zpráva představuje dvě doporučení. První z nich vyzývá ke zkrácení délky soudních řízení, která je v Česku v případech úplatkářství čtvrtá nejvyšší v EU. Cílem je zajištění nezávislého vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni. Česko v tomto ohledu usiluje zejména o posílení kapacit vyšetřovatelů, což jako určitý pokrok uznává i Zpráva. Aktérů zapojených v celém mechanismu je řada, část z nich je přesvědčená, že vzhledem ke složitosti případů korupce na vysoké úrovni jsou tyto případy řešeny odpovídajícím tempem. Důležité je rovněž zmínit, že Česko tento typ případů (“korupce na vysoké úrovni”) ve svých statistikách nevede jako samostatnou kategorii a Zpráva tudíž spíše poukazuje na některé konkrétní rozkryté případy, jako jsou kauza Dozimetr nebo prodej městských bytů v Brně.
Druhé z těchto doporučení vyzývá k posílení právního rámce pro bezúhonnost členů Parlamentu, zejména pokud jde o lobbing nebo tzv. efekt otáčivých dveří, tedy přesun veřejných funkcionářů do soukromého sektoru. Začátkem roku byla Mandátovým a imunitním výborem Poslanecké sněmovny schválena doporučená pravidla pro etické chování poslance. Další etická pravidla pro zákonodárce pravděpodobně přibydou s plánovaným zákonem o lobbingu, který aktuálně prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Nutno také podotknout, že řada etických pravidel je již zahrnuta v poslaneckém a senátorském slibu, jako např. výkon mandátu podle nejlepšího vědomí a svědomí, či v jednacích řádech parlamentních komor, např. zapovězení urážlivých projevů.
Mediální prostor
Pilíř věnující se médiím rovněž obsahuje dvě doporučení. První z nich Česko vyzývá k zajištění transparentnosti informací o vlastnictví médií, která dle Nástroje pro sledování plurality médií nadále vykazuje výrazné nedostatky. Česko se v tomto ohledu připravuje na provedení tzv. evropského aktu o svobodě médií do českého právního řádu, díky čemuž vznikne médiím povinnost informovat o své vlastnické struktuře. Cílem také bude přijmout pravidla pro vyhodnocování vysoké koncentrace mediálního vlastnictví. Ministerstvo kultury v této oblasti aktivně dotváří legislativu s ohledem na měnící se výzvy.
Navazující doporučení Česko dále vyzývá k zajištění takového mechanismu financování veřejnoprávních médií, který do budoucna zaručí jejich nezávislé fungování. Vláda v této souvislosti již předložila Poslanecké sněmovně novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, která předpokládá navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu jejich poplatníků. Díky tzv. indexaci by navíc výše poplatků měla do budoucna zohledňovat míru inflace. Jde nicméně o poměrně složitou společenskou debatu zahrnující mj. roli veřejnoprávních médií v dynamicky se vyvíjejícím informačním světě.
Institucionální záležitosti
V neposlední řadě letošní Zpráva Česku doporučuje zřídit tzv. národní instituci pro lidská práva, tedy orgán, který by monitoroval dodržování lidských práv v zemi a svými doporučeními pomáhal státu při jejich prosazování. V zásadě jde o to zajistit v každém státě instituci, která bude pokrývat dodržování lidských práv v dostatečné šíři a s dostatečnými kompetencemi a nástroji.
Česko se rozhodlo pro posílení zavedené lidskoprávní instituce, kterou je veřejný ochránce práv. Není tedy zřizován žádný nový úřad, ale stavíme na tom, co funguje. V současné době postupuje do druhého čtení v Poslanecké sněmovně novela zákona o veřejném ochránci práv, která předpokládá svěření této funkce ombudsmanovi.
(aktualizováno k začátku srpna 2024)
Autor: T. Bílý, OIP, Úřad vlády ČR
Náhledové foto: Profimedia
