21.05.2020
Euroskop, čtk
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik – tedy Německa a Francie – měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun). Návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.
Ekonomové se shodují, že reakce EU je letos rychlejší a objem pomoci větší než při finanční krizi z konce minulého desetiletí, jejímž dozvukem byl dlouholetý záchranný program pro Řecko. Vedle povolení nadstandardní státní podpory firmám či uvolnění rozpočtových pravidel se unie shodla na okamžitém záchranném balíku ve výši 540 miliard eur a chystá dlouhodobou pomoc. Oživení německo-francouzského motoru EU, který byl v minulých letech hlavní silou táhnoucí evropskou spolupráci, podle mnohých znalců zásadně přispěje k úspěchu dlouhodobého plánu i ke zlepšení budoucích vyhlídek unie. Lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí očekávající posilování protievropských politických proudů přitom ještě nedávno varovali, že rezignace na společnou pomoc by mohla být pro budoucnost EU fatální.
„Je to existenční hrozba a ty vyžadují výjimečné zásahy. Proto sáhli k tomuto podle mě bezprecedentnímu kroku, který před námi otevírá novou kapitolu EU,“ řekl webu Politico bývalý diplomat a šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischiger s odkazem na plán Berlína a Paříže.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž pozice vůči členským státům je mezi diplomaty v Bruselu považována za slabší než u jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera, návrh ihned ocenila. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však později podotkl, že EK je připravena v návrhu chystaném na příští středu počítat s více než dvojnásobkem peněz než dvě klíčové unijní země.
Vyjednávání bude pro konečnou podobu fondu oživení klíčové
Pro konečnou podobu fondu oživení, který bude součástí příštího sedmiletého rozpočtu, bude přitom klíčové vyjednávání politických vůdců. Mnozí z nich dali hned po německo-francouzském oznámení najevo, že jejich představy se poněkud liší. Italský premiér Giuseppe Conte iniciativu Berlína a Paříže označil za „významný krok“, unie ale podle něj potřebuje učinit více, aby předešla prohlubování rozdílů mezi svými členy. Itálie spolu se Španělskem a několika dalšími zeměmi usiluje o to, aby EU dala do společné pomoci více než bilion eur, pokud možno formou nevratných grantů. S těmi Berlín a Paříž počítají, zatímco unijní exekutiva dosud mluví o kombinaci grantů a úvěrů.
Severněji položené křídlo unie se naopak vymezuje vůči přímým platbám a zadlužení komise, která si na financování fondu chce půjčit na trzích a ručit rozpočtem EU. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko si přejí společné zadlužení minimalizovat. Rakouský kancléř Sebastian Kurz jménem této skupiny označované jako „šetrná čtyřka“ oznámil, že hodlá předložit vlastní plán.
Kriticky přijali návrh i lídři některých postkomunistických zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše, podle něhož by pomoc neměla směřovat jen k nejpostiženějším zemím, ale i do států dosud inkasujících z fondů soudržnosti.
Podle řady komentátorů skeptické země sice mohou vyjednat některé ústupky, pozice spořivých států však není tak silná zejména kvůli tomu, že jejich obvyklý spojenec – Německo – se rozhodl podpořit rozdávání z evropské pokladny.
„Lekce z minulých krizí říká, že nedostatečná opatření vyostřují rozpory mezi vládami, vedou k veřejné frustraci z EU a zasévají na finančních trzích pochybnosti o stabilitě eurozóny,“ napsal list Financial Times v redakčním komentáři, podle něhož by kritické země neměly základní obrysy německo-francouzského plánu blokovat.
Autor: Euroskop
