Každý pátý člověk v Evropské unii je aktuálně ohrožen chudobou nebo sociálním vyloučením. Evropská komise proto představila sociální balíček, jehož cílem je snížit počet Evropanů potýkajících se s chudobou nejméně o 15 milionů do roku 2030. Nová strategie se zaměřuje na zlepšení dostupnosti bydlení, posílení evropské záruky pro děti i odstraňování bariér pro osoby se zdravotním postižením.

Plán na vymýcení chudoby do roku 2050

Součástí nově představených opatření je vůbec první strategie EU pro boj proti chudobě. Ta se nesoustředí pouze na finanční podporu, ale také na prevenci rizika chudoby ve všech fázích života. Plán cílí na široké spektrum ohrožených skupin – od rodin samoživitelů přes mladé lidi opouštějící dětské domovy až po seniory potýkající se s chudobou v důsledku nízkých důchodů. Komise také vyzvala členské státy k jmenování národních koordinátorů, kteří by měli zajistit, aby se opatření promítla do konkrétních národních politik.

Součástí balíčku jsou také doporučení, která mají státům pomoci bojovat proti stigmatizaci chudých a zajistit jim přístup k důstojné práci a sociálním službám. V roce 2027 by mělo následovat doporučení Rady, které sjednotí standardy služeb pro lidi v nouzi napříč celou Unií. Ambice strategie jsou vysoké, a to snížit do konce této dekády počet ohrožených o alespoň 15 milionů a do roku 2050 dosáhnout stavu, kdy chudoba v EU přestane existovat jako systémový jev.

Posílení záruk pro děti

Navzdory dosavadním snahám zůstává chudoba dětí v Evropě závažným problémem, který je často generační. Aktuálně je chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo každé čtvrté dítě (19,5 milionů dětí), a 6 milionů z nich žije v závažné materiální a sociální deprivaci. Komise proto přichází s posílením tzv. evropské záruky pro děti. Státy by měly garantovat jednak bezplatný přístup k předškolnímu vzdělávání, tak i kvalitní zdravotní péči a alespoň jedno zdravé jídlo denně ve školách.

Komise rovněž klade důraz na duševní zdraví dětí a jejich ochranu v digitálním prostředí. Významným krokem je pak snaha o postupné nahrazení ústavní péče komunitními službami, což má podpořit nezávislý život dětí se znevýhodněním.

Bydlení jako základní právo

Dostupnost bydlení se v posledních letech stala jednou z největších sociálních výzev Evropy. Stále více domácností se totiž dostává do situace, kdy si nejsou schopny udržet stabilní a důstojné bydlení odpovídající kvality a ceny. Evropská komise v tomto směru navrhla doporučení Rady, které má členským státům pomoci vytvářet strukturální strategie proti bezdomovectví.

Důraz je kladen na prevenci ztráty bydlení a podporu investic do sociálních bytů. Evropská investiční banka (EIB) plánuje v letech 2026-2027 pokračovat ve výrazném posílení investic do sociální infrastruktury – jen v roce 2025 do ní směřovalo více než 9,5 miliardy eur. Cílem je, aby náklady na bydlení nepřevyšovaly možnosti nízkopříjmových rodin, a aby nikdo nebyl nucen žít v nedůstojných podmínkách.

Odstraňování bariér pro osoby se zdravotním postižením

Posílení strategie pro práva osob se zdravotním postižením do roku 2030 se zaměřuje na praktické aspekty každodenního života. Komise chce například odbourat administrativní překážky, které nastávají při pohybu mezi členskými státy, což se týká například uznávání průkazů či nároků na dávky v invaliditě.

Klíčový má být rozvoj iniciativy AccessibleEU, která má zajistit lepší digitální přístupnost a širší využití tzv. asistivních technologií pro osoby se sníženou soběstačností, jako jsou například čtečky obrazovky. Iniciativa se soustředí také na rovný přístup ke vzdělání, dopravě a kvalitním pracovním místům.

Jak je to s chudobou v Česku?

V souvislosti s problematikou chudoby v EU jsou často zmiňována aktuální data Eurostatu, podle kterých má Česká republika dlouhodobě nejnižší míru ohrožení příjmovou chudobou v celé Evropské unii (kolem 12 %). Odborníci i analytici však varují před přílišným optimismem. Nedávno zveřejněný průzkum totiž měří relativní chudobu, tedy podíl lidí s příjmem pod 60 % mediánu v dané zemi.

Zatímco v celoevropské statistice vychází Česko nejlépe, průzkum plně nereflektuje reálnou kupní sílu mezd, růst cen potravin nebo vysoké náklady na bydlení ve velkých městech. Také nezohledňuje specifické tuzemské problémy, jako je například vysoký počet lidí v exekucích.

Pro Česko tak může představovat příležitost využití podpory z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který je určen právě na řešení skrytých strukturálních problémů. Finanční podpora pro tyto reformy je navíc značná. V současném období 2021-2027 mají členské státy z fondu ESF+ k dispozici 139 miliard eur. Nový unijní rozpočet pro období 2028-2034 podle návrhu Komise také počítá s tím, že nejméně 14 % veškerých prostředků v národních plánech bude muset povinně směřovat právě na sociální cíle, jako je boj proti nezaměstnanosti mladých nebo potravinovou pomoc.



Zdroj: Evropská komise, ÚV ČR, Eurostat, Seznam zprávy
Foto: Adobe