Islandští voliči odmítli obnovit jednání o vstupu země do Evropské unie. Proti pokračování přístupového procesu hlasovalo 52,8 procenta voličů, pro bylo 47,2 procenta. Výsledek přichází po letech obnovené debaty o tom, zda by severská ostrovní země měla stát členem EU.

Island má za sebou referendum, které mohlo znovu otevřít cestu k členství v Evropské unii. Většina voličů se ale nakonec vyslovila proti. Podle konečných výsledků odmítlo obnovení přístupových jednání 52,8 procenta hlasujících, zatímco 47,2 procenta bylo pro. Rozdíl představoval přibližně 12 tisíc hlasů. Účast dosáhla vysokých 82,5 procenta.

Referendum přitom dlouho vypadalo opačně. V průběhu sčítání nejprve vedli zastánci obnovení jednání. První výsledky však výrazně ovlivňoval Reykjavík, kde je podpora užší spolupráce s EU vyšší než ve zbytku země. Po započtení hlasů z venkovských oblastí se náskok tábora „ano“ postupně vytratil a vedení převzali odpůrci.

Rybolov jako hlavní překážka

Jedním z nejdůležitějších témat kampaně byla otázka národní suverenity a především kontroly nad islandskými rybolovnými vodami. Rybolov má pro Island mimořádný hospodářský význam – podle dostupných údajů vytváří zhruba 15 procent islandského HDP a přibližně 40 procent příjmů z vývozu.

Odpůrci obnovení jednání varovali, že případné členství v EU by mohlo omezit schopnost Islandu rozhodovat o vlastních rybolovných zdrojích. Právě obava ze ztráty kontroly nad vodami podle dostupných výsledků sehrála v rozhodování voličů významnou roli.

Zastánci EU naopak argumentovali především ekonomickými výhodami. Členství by podle nich mohlo přinést stabilnější ekonomické prostředí a například přispět ke snížení vysokých úrokových sazeb. Islandská centrální banka má v současnosti výrazně vyšší sazby než Evropská centrální banka.

Rozhodovala také geopolitika

Debata o EU se na Islandu v posledních letech nevedla pouze kvůli ekonomice. Do popředí se dostala také otázka bezpečnosti a postavení země v měnícím se geopolitickém prostředí.

Válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě a především výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsku přispěly k obnovení zájmu o užší vztahy s Evropou. Pro zastánce členství představovala Evropská unie možnost posílit mezinárodní postavení Islandu v době rostoucí nejistoty.

Ani tyto argumenty však nakonec nepřevážily obavy z možného oslabení islandské nezávislosti. Island je navíc členem NATO a již nyní je úzce propojen s evropským prostorem.

Přístupová jednání začala už po finanční krizi

Otázka islandského členství v EU není nová. Země požádala o vstup v roce 2009, kdy ji tvrdě zasáhla finanční krize. Přístupová jednání začala o rok později a Island postupně uzavřel 11 z celkem 33 vyjednávacích kapitol.

V roce 2013 ale nová euroskeptická vláda proces zastavila. Jedním z hlavních sporů byla právě otázka rybolovných práv. Po hospodářském zotavení Islandu navíc ochota pokračovat v procesu dále klesala.

Současná vláda premiérky Kristrún Frostadóttir se rozhodla téma znovu otevřít a umožnit občanům, aby o pokračování jednání rozhodli sami.

Zdroj: ČTK, ČT

Foto: Unsplash