Německo obvinilo předsedu Evropské rady Antónia Costu z toho, že ztrácí kontakt s realitou, když se snaží získat podporu pro nové unijní daně, které by měly financovat výdaje Evropské unie. Během své návštěvy Bruselu to podle serveru Euractiv uvedl německý ministr pro evropské záležitosti Günther Krichbaum. Volební neúspěchy strany německého kancléře Friedricha Merze podle něj jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu neovlivní a Berlín nadále trvá na škrtech ve výši několika set miliard eur.

„Německá vláda je a zůstává stabilní,“ uvedl Krichbaum. „Ostatní evropské země či další státy absolutně nemusí být důvod k obavám,“ dodal. Německý ministr kritizoval Costovy výzvy k nalezení nových vlastních zdrojů, tedy daní, které by financovaly zvýšený rozpočet na roky 2028 až 2034. „Je třeba si položit otázku, zda Costa neztratil kontakt s realitou,“ řekl Krichbaum v úterý novinářům.

Ministr zdůraznil, že vzhledem k tomu, že národní rozpočty, včetně toho německého, jsou pod „obrovským tlakem“, je zapotřebí dívat se na výdaje i příspěvky členských států více realisticky.

Costa, který je v konečném důsledku zodpovědný za dosažení dohody o rozpočtu, opakovaně argumentoval tím, že bez nových vlastních zdrojů EU by bylo nutné zvýšit příspěvky členských států.

Státy přispívají do unijního rozpočtu primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU. Celkem komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně.

Další tři zdroje přidal Evropský parlament: daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Nové vlastní zdroje musí být schváleny jednomyslně, žádný z návrhů přitom zatím podporu nezískal. Podle diplomatických zdrojů by nicméně mohl být přijatelný pro všechny například poplatek z nesesbíraného elektroodpadu. Ten sám o sobě ale nestačí.

Německo, největší přispěvatel do rozpočtu EU, dlouhodobě požaduje výrazné škrty v budoucím takzvaném víceletém finančním rámci, zhruba o 20 procent, a odmítá vyšší národní příspěvky. Zároveň důrazně odmítá daň pro velké firmy (CORE).

Zdroj: ČTK

Foto: Rada EU