Ministři zemědělství členských států se na zasedání Rady AGRIFISH v Bruselu posunuli k dohodě o podobě společné zemědělské politiky po roce 2027. Dvoudenní jednání 28. a 29. září se kromě Společné zemědělské politiky týkalo také sucha, cen hnojiv, tlaku na zemědělské trhy a budoucí podpory rybolovu. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Říjnová dohoda je na dosah

Rada podle svých informací zhodnotila dosavadní pokrok na nařízení o SZP po roce 2027 a dala předsednictví další politické vodítko k otevřeným otázkám. Irské předsednictví chce dosáhnout částečného obecného přístupu Rady už na příštím zasedání ve dnech 26. a 27. října. Irský ministr Martin Heydon po jednání uvedl, že se Rada přiblížila SZP, která zemědělcům nabídne stabilitu a spravedlivý příjem.

Ministři obecně ocenili lepší rovnováhu mezi společnými pravidly a flexibilitou pro členské státy. Opakovaně ale volali po jednodušších pravidlech, která by odlehčila farmářům i národním správám, a po větší pružnosti u degresivity a zastropování přímých plateb. Tato část se řeší v rámci jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034.

Postoj Česka

Ministr zemědělství Martin Šebestyán označil za klíčové dokončení definic „zemědělce“ a „aktivního zemědělce“, které rozhodnou o tom, komu bude podpora směřovat. Česko podle ministerstva požaduje, aby pravidla zajistila právní jistotu a nevytvářela zbytečnou byrokracii. „Podpora musí směřovat k aktivní zemědělské činnosti,“ uvedl ministr.

Praha také odmítá povinné zastropování či snižování plateb bez dostatečné flexibility, protože zemědělství se v jednotlivých státech výrazně liší. Požaduje navíc předvídatelný přechod mezi současným a novým obdobím a včasné schválení národních a regionálních partnerských plánů, aby farmáři měli čas se připravit. Podobné výhrady k definicím a přechodu mezi obdobími zazněly od několika států i na půdě Rady.

Dopady sucha

Jedním z hlavních témat bylo letošní sucho a vedra, která zasáhla produkci v řadě zemí. Téma otevřelo Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko a Česko je podpořilo. Ministři probírali cílená opatření, flexibilitu i podporu z úrovně EU. Řešili také to, jak lépe přizpůsobit zemědělství a vodní hospodářství extrémnímu počasí.

Česká strana doplnila konkrétní čísla. Letošní sklizeň základních obilovin je podle ministerstva meziročně nižší téměř o 16 %, produkce kukuřice na zrno téměř o 30 % a řepky o více než pětinu. Šebestyán vyzval k přechodu od krátkodobých reakcí ke strategickému posilování odolnosti a Česko žádá více investic do zadržování vody v krajině, nádrží, závlah a zdravé půdy. Ochrana klimatu a konkurenceschopnost podle něj nesmějí stát proti sobě.

(8) Czech Permanent Representation to the EU na platformě X: „V Bruselu dnes a zítra zasedají ministři zemědělství 🇪🇺 v rámci Rady #Agrifish. 🇨🇿 delegaci vede ministr @MZeCr Martin Šebestyán. Hlavní body jednání: 👉🏼 Provádění podpory v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2028 🚜 👉🏼 Situace na zemědělských trzích v souvislosti s https://t.co/QQ5YYfYtUs“ / X

Trhy a podpora Ukrajiny

Při debatě o trzích ministři vyjádřili podporu Ukrajině a jejím zemědělcům. Jednání se zčásti zúčastnil ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysockyj. Několik států zaznamenalo mírné zlepšení či stabilizaci trhů, mnohé však upozornily na vysoké náklady na hnojiva a energie a nižší výkupní ceny, které tlačí na marže. Česká delegace podpořila rychlejší a administrativně jednodušší čerpání krizové podpory.

Při pracovním obědě se ministři věnovali akčnímu plánu Evropské komise pro hnojiva z 19. května. Plán má zlepšit dostupnost a cenu hnojiv a posílit strategickou autonomii EU. Část opatření už platí: navýšila se zemědělská rezerva pro rok 2026, zavedl se nový systém likvidity s pružnějšími zálohami a státy mohou upravit rozdělení přímých plateb na rok 2027. Česko podpořilo posílení evropské výroby, dostupné ceny energií, širší okruh dodavatelů, recyklaci živin a precizní zemědělství.

Rybolov

Druhý den jednání patřil rybolovu. Rada dosáhla částečné vyjednávací pozice k nařízení o podpoře společné rybářské politiky, námořní politiky a akvakultury v letech 2028–2034. Finanční otázky se budou řešit až v kontextu celkového rozpočtu EU. Česko kompromis podpořilo, zdůraznilo význam akvakultury, inovací a zpracování ryb a žádá zachování flexibility i dostatečného financování.

Ministři také debatovali o návrhu na změnu Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, který má zjednodušit čerpání peněz. Většina ho označila za dobrý základ, ale chtěla odvážnější změny. Dále dali pokyny k postoji EU při konzultacích o rybolovných kvótách s Británií, Norskem a pobřežními státy, které proběhnou v říjnu a listopadu.

Zdroje: Rada EU, Ministerstvo zemědělství ČR