Belgický premiér Bart De Wever po summitu Evropské unie prohlásil, že jeho země potřebuje konkrétní a pevné záruky, než bude možné pokročit v plánu na využití zmrazených ruských aktiv k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters a dodala, že postoj Belgie je klíčový, protože většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v této zemi, kde má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Unijní prezidenti a premiéři odložili rozhodnutí do prosince.

De Wever už ve čtvrtek ráno při příchodu na summit vyjádřil opětovně výhrady ohledně reparační půjčky a pohrozil, že jeho země ji zablokuje, pokud nebudou splněny belgické požadavky. Premiér chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Po summitu podle Reuters trval na tom, že zákonnost plánu není jasná a je podle něj třeba tuto otázku vyřešit. Právní jistota by jej podle jeho slov mohla pomoci přesvědčit. Dodal, že řada lídrů zemí EU se zdá být ohledně plánu rozpolcena.

Vedoucí představitelé EU přitom nadále věří, že tato forma pomoci Ukrajině je proveditelná. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a předsedy Evropské rady Antónia Costy diskuze ukázala, že plán by mohl fungovat, napsal Reuters. „Všechny technické otázky je možné vyřešit. To znamená, že toto řešení je proveditelné,“ řekl po summitu Costa. Von der Leyen připustila, že jde o složité téma. „Je třeba objasnit některé body,“ uvedla.

Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Belgický premiér ve čtvrtek ráno řekl, že jeho země má tři podmínky. Zaprvé požaduje, aby všechny evropské země postupovaly společně. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl De Wever. Třetí požadavek se také týká ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.

Ze závěrů čtvrtečního summitu nakonec vyplynulo, že unijní prezidenti a premiéři rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, odložili do prosince.

Moskva ve čtvrtek pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. Ukrajina se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Zdroj: ČTK
Foto: Evropská rada