Čeští vědci spouští výrobu modelů spektrometru, který bude součástí evropské vesmírné sondy EnVision. Projekt se tím posouvá od konceptu k reálnému návrhu. Oproti dříve vyrobeným prototypům budou mít modely například i součástky odolné radiačnímu záření. Spektrometr bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše. První model vznikne příští rok. Kompletní dokončení dalších má být v roce 2028, uvedli Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV ČR) a inženýr kosmických systémů ze společnosti Sawtronics Lukáš Seget na setkání partnerů vývoje sondy v Liblicích na Mělnicku.

Spektrometr VenSpec-H bude součástí sondy stejně jako několik dalších výzkumných přístrojů. Bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše. „První stavíme takzvaný engineering model,“ uvedl Seget a dodal, že na modelu se provádí první série testů. Následuje strukturální model s testováním mimo jiné ve vakuu a poté kvalifikační model, na němž se prověřují opět třeba dopady vakua, vibrací i záření. Finální letový model má být hotový v prosinci 2028. Sonda má odletět o tři roky později.

Elektronické součástky dodá konsorcium brněnských firem vedené společností TRL Space, které už dříve uspělo v tendru Evropské kosmické agentury (ESA) a získalo zakázku za 2,6 milionu eur, což je v přepočtu přibližně 65 milionů korun.


Bude analyzovat Venuši

Venuše je podle vědců modelová planeta, na které život sice na 99,99 procenta není, ale podle Feruse zmapování detailní chemie ukáže i procesy, které by se případně mohly na první pohled jevit jako procesy produkující molekuly, které jsou spjaty s životem. „Takže nám to vlastně pomůže v hledání odpovědi na tu úplně nejzákladnější otázku, jestli jsme ve vesmíru sami nebo ne. Je to taková chemická laboratoř, která nám v tom pátrání významně pomůže,“ vysvětlil Ferus.

Sonda detailně prozkoumá prostředí na planetě a poskytne data pro zpřesnění laboratorního výzkumu a chemických modelů a pomůže podrobně poznat procesy na Venuši a tím i procesy dalších planet ve vesmíru. „A jednou až sluníčko zvýší svůj zářivý výkon nad únosnou mez, protože on výkon Slunce od té doby, co vzniklo, neustále pomaličku roste, tak se na Zemi taky odpaří oceán a Země skončí jako Venuše. Takže my vlastně vidíme teďka na Venuši obraz Země za nějakou miliardu let,“ doplnil vědec.

Technologie vyslaná do vesmíru bude mít na sobě symbolický prvek, a to siluetu Věstonické venuše. Nález sošky má letos výročí 100 let.

Zdroj: ČTK
Foto: Adobe Stock