Petr Pospíšil, Euroskop, 26.11.2020

REPORTÁŽ – Lídři členských zemí EU se na summitu Evropské rady v červenci letošního roku dohodli jednak na podobě nového víceletého finančního rámce pro období 2021, jednak na mimořádném nástroji – pojmenovaném Next Generation EU – sledujícím cíl obnovy a oživení evropské ekonomiky po pandemii koronaviru. Vše ještě musí schválit Evropský parlament a v souvislosti s rozpočtem v nedávné době vznikly spory okolo ustanovení o dodržování vlády práva. Přesto lze hovořit o ambiciózních fiskálních plánech Unie. Jak na ně lze nahlížet ze středoevropské perspektivy?

Na toto téma hovořili účastníci panelové diskuze uspořádané v rámci letošního ročníku Prague European Summit. Debaty se v roli panelistů zúčastnili státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, dále Emilia Skroková ze Světové banky a László Andor reprezentující Foundation for European Progressive Studies. Debatu moderoval Vladimír Bartovic z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Objem prostředků je ohromný

„Objem prostředků je ohromný,“ stručně zhodnotila mimořádné nástroje schválené Evropskou unií za účelem obnovy a oživení evropské ekonomiky po pandemii covid-19 Hrdinková s odkazem na částku čítající přibližně 180 miliard korun, které by měla mít Česká republika k dispozici. Státní tajemnice dodala, že teprve uvidíme, jakým způsobem jednotlivé členské země s prostředky z fondu obnovy, nesoucího označení „Next Generation EU“, využijí. Avšak jak připomněla, národní plány čerpání z tohoto mimořádného nástroje musí být předloženy Komisi a podléhají schválení.

Ačkoli se o kritériích, podle nichž se určoval rozsah prostředků vyčleněných z fondu Next Generation EU jednotlivým zemím, vedla debata, zřízení fondu Next Generation EU nakonec bylo dosaženo jednomyslně. Hrdinková vyzdvihla i to, že díky dostatečnému objemu finančních prostředků bude Unie kromě tradičních politik schopná financovat i svoje nové priority.

Dobře zacílená a vhodně koncipovaná pomoc ve správnou chvíli

Podle Skrokové není pochyb o tom, že země Visegrádské čtyřky čeká – stejně jako většinu ostatních zemí – kvůli koronaviru výrazný ekonomický pokles. S Milenou Hrdinkovou se v pozitivním hodnocení fondu obnovy Next Generation EU zcela shodla. Pomoc podle ní přichází ve správnou chvíli a je dobře zacílená a koncipovaná, uvedla Skroková. Ocenila přitom, že všechny unijní členské státy dostanou z nástroje určitou podporu a ty státy, které ji potřebují nejvíce, získají největší podíl.

„Sledujeme revoluční změnu způsobu organizace evropského rozpočtu,“ uvedl Andor. Zatímco v minulosti byl podle něj unijní rozpočet orientován procyklicky, nyní je koncipován proticyklicky. Kromě toho se zaobírá i dalšími výzvami, jako je digitální transformace či boj proti klimatické změně.

Ani ve světle nových výzev by se neměla opomíjet konvergence

Hrdinková zároveň poznamenala, že je důležité, aby se ani ve světle nových výzev a priorit nezapomínalo na dlouhodobý, průřezový cíl evropských politik, jehož dosud nebylo zcela dosaženo – sbližování rozdílu mezi bohatšími a chudšími členskými zeměmi EU, tedy konvergence. Země Visegrádské čtyřky stále nemohou považovat tento cíl za zcela splněný.

„Věřím, že budeme pokračovat v posilování konvergence. Jsou to bohatší země EU, které profitují z konvergence mezi členskými státy,“ vysvětlila státní tajemnice pro evropské záležitosti, proč je naplnění této ambice v zájmu celé sedmadvacítky. „Pokud potřebujeme i nadále konvergovat a současně s tím se vypořádávat s dopady covid-19, potřebujeme k tomu peníze,“ uvedla Hrdinková, proč jsou pro země Visegrádské čtyřky finanční prostředky z unijních rozpočtových nástrojů v současné době ještě důležitější než kdy jindy.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop