Česko si loni v Indexu prosperity a finančního zdraví mezi 27 zeměmi Evropské unie polepšilo na 14. místo z předchozího 16. Lépe si vedlo jen v prvním ročníku měření v roce 2022, kdy se v unijním srovnání umístilo na 13. místě. Za loňským zlepšením stál stav ekonomiky, především zmírnění inflace, a udržení si prvenství v oblasti rozvoje zdraví a bezpečnosti. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, má ČTK k dispozici. V čele žebříčku zůstaly skandinávské země a na konci Řecko.

Autoři projektu uvedli, že k návratu Česka na evropský průměr pomohl především pilíř, který se zaměřuje na stav ekonomiky a který poskočil o pět příček na deváté místo. Klíčovým důvodem podle nich bylo zmírnění inflace a zlepšení podílu hrubého národního důchodu na hrubém domácím produktu (HDP), což ukazuje, kolik vyprodukovaného bohatství skutečně zůstává českým občanům a firmám. Podle expertů to značí, že český kapitál sílí, domácí firmy investují v zahraničí a daří se mírnit odtok dividend do ciziny.

Naopak negativem podle nich je to, že Česko zůstává převážně subdodavatelskou ekonomikou.

Jedinou oblastí, ve které Česko mezi unijními zeměmi dominuje, je podle indexu rozvoj zdraví a bezpečnosti. „K tomuto výsledku nám pomohla vynikající úroveň kyberbezpečnosti a vysoká dostupnost lékařské péče, podle dat je nedostupná jen pro 0,5 procenta obyvatel,“ uvedli autoři.

Nadále špatně si podle nich ale vedla země ve stavu bydlení, ve kterém jí připadl nejhorší výsledek v celé EU. Podle odborníků je důvodem zhoršující se finanční dostupnost bydlení.

Kombinace vysokých nákladů na bydlení a drahých energií se přitom propisuje do celkového finančního zdraví Čechů. V této oblasti se ČR propadla z devátého na desáté místo.

Podle průzkumu více než tři pětiny nízkopříjmových domácností nemají žádnou finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů. „V rámci EU se řadíme do horší poloviny zemí, zhruba na 16. místo. Nejlépe jsou na tom státy jako Dánsko či Malta (zhruba 40 procent nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy), na opačné straně žebříčku je pak Řecko, kde tento podíl činí více než 80 procent,“ uvedla Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Zdroj: ČTK

Foto: Unsplash