Evropská komise zveřejnila v pořadí již čtvrtou Zprávu o stavu Digitální dekády, která podrobně mapuje pokrok členských států EU při plnění cílů digitální transformace do roku 2030. Zpráva oceňuje Českou republiku za vysokou míru digitální gramotnosti a fungující eGovernment pro firmy. K dosažení cílů pro rok 2030 však Česku chybí IT specialisté i širší využití umělé inteligence v podnicích.

Co je to Digitální dekáda 2030?

Program Digitální dekáda 2030 je strategický rámec Evropské unie vyhlášený v roce 2021, jehož cílem je zajistit, aby Evropa stála v čele probíhající digitální transformace a do konce desetiletí posílila svou technologickou suverenitu. Strategie stanovuje konkrétní kvantitativní cíle rozdělené do čtyř hlavních pilířů: digitální dovednosti obyvatelstva, bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura, digitální transformace podniků a digitalizace veřejných služeb.

Evropská komise od roku 2023 každoročně publikuje hodnotící zprávu, jejíž součástí jsou i detailní zprávy pro jednotlivé členské země, takzvané country reports, které obsahují konkrétní doporučení pro státy. Poslední hodnotící zpráva byla zveřejněna v červnu 2026.

Evropané volají po digitální soběstačnosti a bezpečnosti

Zpráva staví mimo jiné na speciálním průzkumu Eurobarometru, který ukazuje, že celkem 72 % Čechů (a 74 % obyvatel EU) považuje digitalizaci za vysoce důležitou pro naši budoucnost. Pro Čechy je navíc zásadní, aby EU spolupracovala se členskými státy na posílení kybernetické bezpečnosti (86 %) a rozvoji digitálního vzdělávání (80 %).

Až 77 % českých respondentů zdůrazňuje, že by EU měla snížit svou digitální závislost na třetích zemích a přednostně investovat do infrastruktury a služeb vyvinutých a kontrolovaných přímo v Evropě. Téměř polovina Čechů (45 %) je dokonce ochotna přejít k evropskému poskytovateli digitálních služeb i za cenu mírně vyšších nákladů.

Češi zvládají základní dovednosti, chybí však ICT experti

V oblasti základních digitálních dovedností se Česká republika dlouhodobě drží na špičce Unie. Se 70,5 % obyvatel disponujícími alespoň základními dovednostmi si ČR vysloužila 5. místo v celé EU (za Nizozemskem, Irskem, Dánskem a Finskem), čímž výrazně překračuje unijní průměr (60,4 %). Pozitivní je i minimální genderový rozdíl v této oblasti a nadprůměrné výsledky u mladé generace do 24 let (91,7 %). Rovněž v digitální bezpečnosti má dobré znalosti 85,8 % Čechů.

Achillovou patou Česka ale zůstává nedostatek ICT specialistů. Podíl odborníků na celkové zaměstnanosti činí v ČR pouze 4,7 %, což je pod unijním průměrem (5,0 %) i daleko za špičkovým Švédskem (8,9 %) nebo národními cíli. Extrémně nízký je pak podíl žen v ICT odvětví, v ČR dosahuje pouhých 12,9 % (průměr EU je 19,5 %).

5G síť pokrývá téměř celé Česko, chybí však optické přípojky

V oblasti infrastruktury zpráva vyzdvihuje masivní rozvoj 5G sítí. Základním 5G signálem je pokryto 99,7 % českých domácností. Česko je na tom v EU naopak nejhůře co se týče množství vysokokapacitních přípojek (VHCN), které představují nejmodernější standard internetového připojení s rychlostí stahování alespoň 1000 Mb/s.

Evropská komise však ocenila strategické projekty v oblasti polovodičů a kvantových technologií, konkrétně plánovanou výstavbu továrny na výrobu čipů z karbidu křemíku společností onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, otevření Českého polovodičového centra v Brně nebo schválení Národní strategie pro kvantové technologie 2026+.

Zavádění AI v podnicích drhne, zlepšil se eGovernment

České firmy si skokově polepšily v datové analýze (meziročně o 51,3 %), slabší výsledky i přes silný nárůst ale vykazují při zavádění umělé inteligence (17,6 % firem) a využívání cloudových služeb (42,9 %), kde se Česko drží pod průměrem EU.

Český eGovernment vykazuje smíšené, avšak převážně velmi dobré výsledky. V kategorii digitálních veřejných služeb pro občany získalo Česko skóre 87,2 bodu ze 100, čímž se drží nad průměrem EU (84,6 bodu).

Mimořádného úspěchu ale Česko dosáhlo v digitálních službách pro podnikatele, kde v hodnocení získalo plných 100 bodů jak pro domácí, tak pro přeshraniční uživatele. Oproti tomu však stagnuje přístup k elektronickým zdravotním záznamům (skóre 77,4 bodu oproti průměru EU 86,5 bodu), kde přetrvávají problémy s interoperabilitou a decentralizací systémů.

Doporučení pro Česko

Na základě zjištěných dat formulovala Komise pro Českou republiku doporučení v pěti oblastech:

  • Konektivita: Zrychlit výstavbu optických sítí (FTTP) zejména ve venkovských oblastech, zjednodušit stavební řízení, podpořit poptávku po gigabitovém připojení u uživatelů, připravit vypínání měděných sítí a zlepšit dostupnost 5G v pásmu 3,4–3,8 GHz.
  • ICT specialisté: Posílit nabídku odborníků a pokročilých digitálních dovedností (se zaměřením na kyberbezpečnost, AI a data), více přizpůsobit vzdělávání potřebám trhu práce a intenzivněji promovat ICT obory mezi ženami.
  • Podpora startupů a tzv. jednorožců: Zlepšit podmínky pro rozvoj inovativních firem, startupů a spin-offů v deep-tech sektorech zjednodušením přístupu ke kapitálu a užším propojením výzkumu s praxí.
  • Elektronické zdravotnictví (eHealth): Zrychlit přijímání společných standardů zdravotních dat, podpořit digitalizaci menších poskytovatelů péče a zvýšit povědomí o eHealth službách mezi lékaři i pacienty.
  • Propojení digitální a zelené transformace: Vypracovat ucelenou udržitelnou digitální strategii, zavést monitoring environmentální stopy digitálních infrastruktur (včetně datových center) a lépe propojit digitalizaci s cirkulární ekonomikou.