EU chce posílit regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou
18. února, 2026
Každý den za sebou v digitálním světě zanecháváme nespočet stop. Od ranní kontroly zpráv a e-mailu, přes nákup jízdenky v aplikaci, až po interakci s hlasovými asistenty. Právě dnes, 28. ledna, je Mezinárodní den ochrany osobních údajů, který připomíná, že ochrana našeho soukromí je základním právem a hodnotou, kterou je v době rozvoje umělé inteligence potřeba chránit před čím dál sofistikovanějšími hrozbami.
Letošní rok je výjimečný, jelikož přesně před 45 lety, 28. ledna 1981, byla podepsána Úmluva č. 108 Rady Evropy. Šlo o vůbec první právně závazný mezinárodní nástroj, který definoval, že jednotlivci mají mít kontrolu nad svými daty.
Tato úmluva položila základy pro ochranu osobních údajů, kterou dnes v Evropě považujeme za standard – včetně známého nařízení GDPR. Zatímco tehdy se řešily především papírové kartotéky a první sálové počítače, dnes je ochrana dat základním pilířem evropské digitální suverenity.
Rozmach inovací a generativní umělé inteligence přináší řadu výhod, ale zároveň i rizik. Jakmile vložíte svá data do volně dostupných modelů AI, často nad nimi ztrácíte kontrolu. EU proto skrze Akt o umělé inteligenci (AI Act) nastavuje přísná pravidla pro transparentnost.
Nároky na ochranu dat se zvyšují i v kontextu současné geopolitické situace a stávají se součástí národní bezpečnosti. Data občanů EU nesmí být zneužívána k manipulaci veřejným míněním nebo ke špionáži. Stejně tak pro firmy už ochrana soukromí není jen nákladem navíc, ale způsobem, jak si udržet zákazníky. V roce 2026 je soukromí naprostým základem, který lidé od svých poskytovatelů vyžadují.
V době, kdy jsou naše data „palivem“ pro algoritmy, už nestačí jen silné heslo. Ochrana soukromí vyžaduje vědomý přístup.
Umělá inteligence se učí z toho, co jí napíšete. Nikdy do generativních AI chatbotů (jako ChatGPT, Gemini nebo různí asistenti v mobilu) nevkládejte citlivé údaje, pracovní smlouvy, rodná čísla nebo lékařské zprávy.
Klasická hesla se stávají přežitkem a často nejslabším článkem řetězce.
Co s tím: Kde je to možné, aktivujte si Passkeys (přístupové klíče). Místo vypisování hesla se přihlásíte otiskem prstu nebo skenem obličeje přímo v zařízení. Jde o účinnou ochranu proti phishingu, protože neexistuje žádné heslo, které by z vás útočník mohl vymámit.
Útočníci dnes dokážou během telefonního hovoru například i napodobit hlas vašeho nadřízeného nebo člena rodiny. Pokud vám někdo blízký volá z neznámého čísla a žádá o peníze nebo osobní a přístupové údaje (například do internetového bankovnictví), zaveďte si s rodinou „bezpečnostní heslo“ – frázi nebo odpověď na otázku, kterou znáte jen vy a členové vaší rodiny, a která potvrdí identitu volajícího.
Máme často tendenci si do telefonu stahovat desítky aplikací, které nakonec použijeme třeba jen jednou. Promazávejte si pravidelně nepoužívané aplikace v mobilu. Třeba jednou měsíčně. A ty, které si necháte, prověřte: „Opravdu potřebuje tato hra přístup k mé poloze a mikrofonu?“
Nejen na cestách používejte vlastní data nebo VPN. Pozor také na veřejné USB nabíjecí porty (např. na letištích) – mohou sloužit k přenosu malwaru. Noste vlastní powerbanku nebo adaptér do zásuvky.
Zdroj: Rada Evropy, ÚOOÚ, Digital Europe, EDPS
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma