Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 4. října 2024 na téma “Česko a priority nové Evropské komise na období 2024-2029.” Diskuze se věnovala otázce, zda jsou priority Komise z pohledu Česka vhodně zvolené jako reakce na výzvy, kterým EU aktuálně čelí, ale také podpoře konkurenceschopnosti ze strany EU, možné změně rozhodovacích procesů v Radě a připravenosti a odolnosti ČR vůči současným bezpečnostním výzvám. Odborným garantem kulatého stolu byl expertní think tank České priority.

Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:

  • Je nezbytné, aby Česká republika vypracovala ucelený postoj k návrhům vyplývajícím ze zprávy Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. V současnosti se zdá být diskuse o jejich jednotlivých částech interně fragmentovaná, což snižuje schopnost formulovat alternativní postoje tam, kde je to žádoucí. Navrhuje se, aby vznikl meziresortní postoj s konkrétní vizí, který umožní asertivitu v podpoře či naopak opozici konkrétním návrhům, které v její souvislosti budou vznášeny. Mimoto je žádoucí vizi, postoje a jejich systémové uchopení zohlednit i ve veřejné diskusi více, než tomu bylo doposud.
  • Česká republika by měla být silným zastáncem kroků k odbourávání administrativní zátěže podniků, zejména pro malé a střední podniky. Zaměřit by se měla na snižování reportingu, ale i skutečných administrativních překážek ve smyslu komplikovaných či duplicitních procesů nebo přeshraničních překážek. Zároveň by však měla být také zastáncem častějšího využívání evaluace dopadů a zátěžových testů (jako například testů konkurenceschopnosti nebo SME testů) evropské legislativy i klíčových nelegislativních iniciativ. Způsobem, jak tyto dva cíle skloubit, je především podpora digitalizace a flexibilnějšího využívání existujících dat (administrativních i komerčních) tam, kde mohou být použita místo dotazování samotných podniků.
  • Česká republika by měla v novém období důsledně monitorovat a konstruktivně se účastnit diskusí o možných reformách či úpravách hlasovacích procesů v Radě, a to například i formou pozorovatelského statusu v příslušných skupinách. Tento postup by však neměl nijak narušit současný negativní postoj k otevírání Smluv.
  • Vzhledem k dynamice v Evropském parlamentu bude v nadcházejícím období role Rady při směřování EU ještě významnější než obvykle. Je proto žádoucí, aby ČR byla proaktivní a vstupovala do procesu přípravy politik jak v případě podpory daného návrhu, tak aby včas a razantně signalizovala svůj nesouhlas, a to obzvláště v období prvních sta dnů nové Komise, především v oblastech zemědělství, obrany či dekarbonizace průmyslu.
  • Česká republika by měla v Unii nadále prosazovat komplexní postoj k podpoře regionální soudržnosti a nedovolit její oslabení, neboť prosperující regiony jsou klíčovým předpokladem pro ekonomický rozvoj EU. To se netýká pouze “tradičních” nástrojů politiky soudržnosti, ale také dalších, jako například Fondu pro spravedlivou transformaci, který je klíčový pro úspěšnou transformaci českých uhelných regionů. Česká republika by proto měla usilovat o jeho prodloužení.
Doporuceni_4.10.2024Stáhnout

Foto: Adobe Stock