Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 24. dubna 2026 na téma – Obchodní politika EU v nepředvídatelné době: nová ekonomická partnerství a příležitosti pro Českou republiku. Diskuze se věnovala komplexním obchodním dohodám EU a zájmům Česka v obchodní politice. Odborným garantem kulatého stolu byla Vysoká škola ekonomická v Praze.

Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:

  • Zájmem České republiky je utvářet vhodné podmínky pro české firmy, které jsou exportně orientované či mají potenciál expanze na trhy třetích zemí.
    Veřejný sektor by se měl soustředit na tvorbu takových podmínek a vhodných nástrojů, které pomůžou firmám při jejich expanzi na zahraniční trhy. Je tedy potřeba systematicky hledat průnik mezi hospodářskou politikou EU a ČR a zájmy firem. Aby environmentální a sociální standardy nebyly limitující, musí být pravidla z hlediska firem jasně vymezená, předvídatelná a poskytovaná s praktickou implementační podporou. Firmy by také měly být podporovány pobídkami k investicím, inovacím a růstu konkurenceschopnosti. Pro firmy při jejich rozvoji a expanzi do zahraničí by byl užitečný informační kanál, který je jednoduše dostupný a obsahuje volně dostupná a aktuální teritoriálně specifická data. Žádoucí je rovněž posílit propagaci stávajících národních i unijních nástrojů na podporu podnikatelů/exportu a vhodně tyto aktivity zarámovat.
  • Zásadním elementem v diskusi o obchodní politice EU je rovněž neopomíjet vnitřní trh. Vnitřní trh EU je motorem EU, která dosud nevyužívá svůj plný potenciál. Bariéry, kterým čelí vnitrounijní trh, jsou významnou brzdou i při úvahách o rozvoji a diverzifikaci vnějších vztahů či strategické autonomii.
    Česká republika by měla nadále podporovat odstranění překážek na vnitřním trhu EU. Zvláště pro Česko představuje jednotný trh klíčovou výhodu členství v EU. S tím souvisí i aktivní hledání „like-minded“ partnerů pro prosazování dalšího rozvoje ekonomické integrace (svobod pohybu), posilování odolnosti a odstraňování bariér mezi členskými zeměmi EU. To by se mělo odrazit mj. v kontextu vyjednávaní nových nástrojů na podporu konkurenceschopnosti EU (mj. IAA), které by měly zachovat otevřenost unijní ekonomiky na straně jedné a reflektovat specifika jednotlivých ČS na straně druhé.
  • Pro Česko zůstávají obchodní a investiční dohody s nejvyšší mírou komplexity nadále prioritou. Zároveň by však jednání se třetími zeměmi či regiony, které uplatňují odlišný přístup například k environmentálním standardům a zároveň představují pro EU významné příležitosti, ať už z hlediska růstu či dodávek surovin, měla probíhat pragmaticky, na základě reciprocity a s dostatečnou flexibilitou.
    V jednáních s partnery je nutno volit individuální (country specific) přístup, který povede k naplnění zájmů EU, potažmo ČR, v co možná největší možné míře. Součástí tohoto přístupu je využívání flexibilnějších nástrojů nebo sektorových dohod (např. digitálních dohod, surovinová partnerství, dohody o technických standardech, uznávání shody standardů, certifikací, přístup k veřejným zakázkám apod.). EU ovšem nemůže opomíjet princip férovosti a reciprocity, aby na jedné straně podporovaná otevřenost nebyla na straně druhé ohrožena neférovými praktikami nebo nerovnými podmínkami na trzích třetích zemí.
  • Globální vývoj, geopolitické tlaky a turbulentní doba poukázaly na slabiny obchodní politiky a obecně přístupu EU k volnému obchodu a dodavatelským řetězcům. Slabiny EU v této oblasti jsou zároveň konkurenty čím dál častěji zneužívány. Principy ekonomické bezpečnosti se proto stávají standardní součástí obchodní politiky EU a ČR by se na jejich utváření měla aktivně podílet.
    Současná nepředvídatelná doba vyžaduje větší agilitu a pragmatičnost ve vyjednávání. Je proto v zájmu EU i ČR, aby společná obchodní politika vyvažovala přístup otevřenosti, aktivního prosazování vlastních zájmů a recipročního principu poskytování výhod. EU, potažmo ČR musí hledat cesty, jak ochránit své ekonomické a strategické zájmy, a to mj. podporou opatření EU při další diverzifikaci dodávek, posilování domácích výrobních kapacit a hledání nových partnerství, které EU a ČR pomůžou zbavit se jednostranných závislostí a posílit dosud křehké dodavatelské řetězce EU by proto měla být vybavena vhodným mixem nástrojů zahrnujícím jak tradiční podporu obchodu a otevírání trhů (zejména formou rozšiřování sítě obchodních dohod, ať již komplexních či sektorových), tak nástroje v oblasti kontroly exportu či investic, resp. ochrany vnitřního trhu.
DP_NK.24.4Stáhnout

Náhledové foto: Adobe Stock