Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání ponechala základní úroky beze změn, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Inflace se nadále pohybuje kolem střednědobého cíle a ekonomika se zatím s americkými cly vyrovnává lépe, než se čekalo. Banka ale nenaznačila, jak se bude její politika dál vyvíjet.

ECB za rok do června snížila svoji hlavní úrokovou sazbu na polovinu a od té doby ji nechává beze změny. Argumentuje tím, že ekonomika 20 členských zemí eurozóny je v dobré kondici, i když další uvolnění měnové politiky nevyloučila.

„Nadále jsme v dobré pozici,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagarde. Dodala, že inflace je tam, kde ji chce ECB mít, ekonomika regionu je stabilní a nejistota ohledně globálního obchodu se po uzavření dohody o clech s USA zmírnila. Upozornila ale současně, že nic není předem dané a zopakovala obvyklé vyjádření, že rozhodnutí ECB budou i nadále záviset na přicházejících ekonomických datech. Poznamenala také, že dnešní rozhodnutí měnového výboru bylo jednomyslné.

Centrální banka představila nové projekce inflace a ekonomického růstu eurozóny. Výhled inflace je podobný výhledu zveřejněnému v červnu. Letos ECB očekává inflaci v průměru 2,1 procenta, příští rok počítá s jejím zpomalením na 1,7 procenta. V roce 2027 by měla inflace podle současné prognózy činit 1,9 procenta. Bez energií a potravin by letos inflace mohla činit v průměru 2,4 procenta a příští rok zpomalit na 1,9 procenta. Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 1,2 procenta, v červnu ECB počítala s růstem o 0,9 procenta. V příštím roce růst podle ECB zpomalí na jedno procento.

Trhy se domnívají, že ECB pravděpodobně většinu změn úrokových sazeb už provedla a že sazby zůstanou delší dobu na současné úrovni, i když investoři stále vidí pravděpodobnost 50 až 60 procent, že by ECB mohla snížit úroky ještě jednou, a to do příštího jara. Naopak americká centrální banka (Fed) podle analytiků do konce příštího roku sníží úroky šestkrát.

Bankéři nejsou jednotní v názoru, jak by se měla měnová politika dále vyvíjet, kvůli rozdílnému vnímání rizik. Ti, kteří jsou proti uvolňování měnové politiky, tvrdí, že ekonomika je navzdory obchodnímu napětí nečekaně odolná a růst je dobře podporován živou soukromou spotřebou. Lagardeová uvedla, že překážky hospodářského růstu v podobě cel a posílení eura by měly příští rok zmizet a poznamenala, že vlády v regionu plánují značné výdaje na infrastrukturu a obranu. Zastánci snížení ale varují, že cla se dosud plně neprojevila v ekonomice a mohla by utlumit již tak nízkou míru růstu a zvrátit růst spotřeby.

Tempo růstu ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí zpomalilo na 0,1 procenta z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu.

Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Depozitní sazba je pro měnové operace ECB nyní určující.

Základní úrokovou sazbou je v eurozóně sazba pro hlavní refinanční operace (MRO). Tu ECB dnes rovněž nechala beze změny, a to na 2,15 procenta. MRO je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za vypůjčení peněz od ECB.

Zdroj: ČTK

Foto: Adobe