Cílem Evropské unie je vyhnout se eskalaci a najít řešení nynější situace kolem snah USA získat Grónsko, zavedení cel podle mluvčího Evropské komise zasáhne spotřebitele na obou stranách Atlantiku, zejména ale pak americké spotřebitele. Mluvčí EK Olof Gill to uvedl v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a oznámení o chystaném zavedení nových cel na několik evropských zemí.

Jednání mezi EU s USA pokračují podle mluvčího na všech úrovních, schůzka mezi šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou a Trumpem na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu zatím v plánu není.

„Evropská unie prosazuje spíše dialog namísto vyostření situace,“ uvedl Gill. „Jestliže ale budou cla zavedena, jsme připraveni na to reagovat a máme potřebné nástroje,“ dodal. Evropská unie podle něj bude jednat rozhodně a zodpovědně, aby ochránila své ekonomické zájmy.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.

Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.

Zatím jsou zmiňovány dvě možnosti, jak by mohla sedmadvacítka na nová cla reagovat. Podle deníku Financial Times Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh.

Celní seznam byl připraven již loni, když se dojednávala obchodní dohoda mezi EU a USA, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Pokud nedojde k dohodě s USA, protiopatření by mohla automaticky vstoupit v platnost hned 7. února.

Francie, ale i Německo nicméně zmiňují ještě zásadnější reakci, a sice použití takzvaného nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který EU dosud nikdy nepoužila. Nástroj přezdívaný ekonomická bazuka, který byl schválený teprve před dvěma lety, Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.

Nástroj, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, který předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výrobky či omezení dovozu či vývozu.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas se včera v Bruselu setkala s dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou. „Bezpečnost Arktidy je společným transatlantickým zájmem a můžeme o něm diskutovat s našimi americkými spojenci. Hrozby uvalení cel ale nejsou cestou, jak to řešit,“ uvedla na sociální síti X. Suverenita podle ní nemůže být předmětem obchodu. „Nemáme zájem vyvolávat konflikt, ale budeme si stát za svým. Evropa má k dispozici řadu nástrojů k ochraně svých zájmů,“ dodala Kallas.

Zdroj: ČTK