Evropská komise zveřejnila takzvaný podzimní balíček evropského semestru, ve kterém stanovuje priority hospodářské a zaměstnanecké politiky EU s cílem posílit konkurenceschopnost unie. Balíček tvoří několik dokumentů a komise v nich zdůrazňuje zejména koordinovaná opatření na posílení produktivity a důležitost inovací a investic v souladu s plánem EK na zvýšení konkurenceschopnosti, takzvaným Kompasem konkurenceschopnosti. Komise rovněž v rámci balíčku posuzovala, zda všechny členské státy dodržují fiskální rámec EU. Česko je přitom jednou ze zemí, které veškeré požadavky splňují.

Podzimní balíček zahajuje takzvaný cyklus evropského semestru a poskytuje komplexní přehled o hospodářském, sociálním a zaměstnaneckém vývoji v členských státech EU, důraz je nicméně kladen zejména na státy eurozóny. Balíček je určitým souhrnem toho, jak se zemím daří po ekonomické stránce a ukazuje rovněž, co by měly v následujícím roce dělat, aby jejich ekonomika fungovala.

Mnohem detailnější a zajímavější z pohledu České republiky bude ale následující jarní balíček evropského semestru zveřejněný nejspíš začátkem června. Ten totiž bude obsahovat i zprávy o jednotlivých zemích a politická doporučení, která by měla vést k řešení hlavních problémů specifických pro jednotlivé státy EU. Jedna z částí se tedy bude týkat i Česka.

Zveřejněné dokumenty navazují na podzimní makroekonomickou prognózu vydanou před pár dny, která ukázala, že ekonomika EU zůstává odolná a vykazuje mírný růst, který je poháněn především silnou domácí poptávkou a investicemi, stabilním trhem práce a zpomalováním inflace. „Zároveň se EU potýká s několika strategickými zranitelnostmi a nadále čelí strukturálním výzvám, včetně nízké produktivity, demografických tlaků a rostoucích požadavků na veřejné finance spojené s obranou a přechodem na dekarbonizovanou a digitální ekonomiku,“ uvedla komise v prohlášení.

Pro uvolnění růstového potenciálu Evropy a zajištění stability bude proto podle unijní exekutivy zásadní právě posílení konkurenceschopnosti a udržení zdravých veřejných financí.

Komise v rámci nynějšího balíčku rovněž posuzovala, zda všechny členské státy dodržují fiskální rámec EU, a přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů jednotlivých zemí na rok 2026.

Komise přitom vyhodnotila 12 návrhů rozpočtových plánů jako vyhovujících a vyzvala země, aby pokračovaly v provádění fiskálních politik podle plánu. Konkrétně jde o Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Portugalsko, Slovensko. Tři návrhy byly posouzeny jako rizikové z hlediska nesouladu, a členské státy, konkrétně Chorvatsko, Litva a Slovinsko, byly vyzvány, aby v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření.

U dvou států, Malty a Nizozemska, se předpokládá riziko podstatného nesplnění doporučení. „Komise rovněž posoudila fiskální vývoj a výhledy v ostatních členských státech. Sedm členských států bylo posouzeno jako vyhovující: Rakousko, Belgie, Česko, Dánsko, Švédsko, Polsko a Rumunsko. Tři členské státy byly posouzeny jako ohrožené nesplněním: Bulharsko, Maďarsko a Španělsko,“ sdělila Evropská komise.

Zdroj: ČTK

Foto: Unsplash