Evropská unie musí posílit svou konkurenceschopnost, aby obstála v globálním souboji s ekonomickými velmocemi. Shodli se na tom ministři průmyslu a vnitřního trhu na pondělním zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Bruselu. Hlavními tématy jednání, kterého se za Českou republiku zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, byl návrh nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost, snižování byrokratické zátěže pro firmy a společný postup v oblasti polovodičů.


Nový fond pro konkurenceschopnost: Příležitost, nebo další zátěž?

Jedním z nejdiskutovanějších bodů pondělního zasedání byl návrh nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF) na období 2028-2034. Ten by měl s plánovaným rozpočtem 451 miliard sjednotit čtrnáct stávajících programů, zjednodušit pravidla čerpání a přilákat soukromý kapitál do strategických projektů v oblasti dekarbonizace, digitalizace, biotechnologií či obrany. Navíc bude nový fond lépe propojen s rámcovým programem Horizont Evropa.

Většina členských států návrh obecně uvítala jako krok správným směrem, debata se však vedla o jeho konkrétním nastavení. Všechny členské státy zdůraznily potřebu být zahrnuty do správy fondu. Zatímco některé země prosazovaly podporu výhradně excelentních projektů bez ohledu na jejich umístění, Česká republika se spolu s dalšími státy (např. Polskem, Slovenskem či pobaltskými zeměmi) přiklání spíše k nutnosti zohlednit také geografickou rovnováhu a podpořit méně rozvinuté regiony.

„Vnitřní trh zajišťuje evropským firmám stabilní podmínky a napojení na hodnotové řetězce, proto je nadále potřeba odstraňovat zbytečné překážky,“ uvedl ministr Vlček s tím, že úspěch fondu bude záviset na jeho jednoduchosti a přehlednosti pro koncové žadatele, tedy firmy. „Fond musí vytvářet příležitosti, nikoli administrativní zátěž,“ zdůraznil.


Boj s byrokracií pokračuje

Dlouhodobým problémem, který podkopává konkurenceschopnost evropských podniků, je nadměrná regulace. Ministři se shodli, že je nutné pokračovat v úsilí o zjednodušení pravidel a snižování administrativní zátěže pro společnosti. Cílem je dosáhnout snížení o 25 %, v případě malých a středních podniků by se mělo jednat o 35 %. Záměrem je celkově zlepšit podnikatelské prostředí v EU

Z diskuze vyplynulo, že se členské státy nechtějí soustředit pouze na odstraňování stávajících bariér, ale také na to, aby nově přijímaná legislativa nepřinášela další zbytečnou zátěž. Klíčové jsou proto důkladné hodnocení dopadů každého návrhu, zejména na malé a střední podniky, digitalizace postupů a aplikace principu „One-in, one-out“, tedy že za každé nové zavedené pravidlo bude jiné zrušeno.


Společně za evropské čipy

Před samotným jednáním Rady podepsali ministři Deklaraci polovodičové aliance, která vyzývá k revizi stávajícího evropského Aktu o čipech. Cílem je, aby legislativa lépe a rychleji reagovala na dynamický technologický vývoj a posílila postavení Evropy v globálním polovodičovém průmyslu.

Jednomyslná podpora této iniciativy signalizuje, že si členské státy plně uvědomují strategický význam technologické suverenity a odolnosti dodavatelských řetězců. Evropská komise přislíbila, že revidovaný návrh představí ve druhé polovině roku 2026.

Zdroj: Rada EU, MPO ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU