Země Evropské unie by měly přestat vydávat víza ruským občanům, uvedl dnes před začátkem summitu EU v Bruselu estonský premiér Kristen Michal. K výzvě se připojil i jeho lotyšský kolega Andris Kulbergs. Podle něj budou podobné útoky, jako byl ten v Lipsku, pokračovat, pokud Evropané umožní ruským občanům volně cestovat po kontinentu.

„Ukrajina potřebuje naši plnou podporu, musíme zastavit vydávání víz Rusům, nechcete je u vás doma,“ řekl estonský premiér novinářům. Předseda lotyšské vlády zdůraznil rovněž i potřebu důslednějšího vymáhání sankcí, nejen jejich zavádění. „Nesynchronizovali jsme sankce na některé produkty, které tak končí v rukou Rusů a oni tak mohou neustále vyrábět zbraně,“ řekl Kulbergs.

Zákaz vydávání turistických víz ruským občanům prosazuje rovněž i finský premiér Petteri Orpo. Návrh odůvodňuje právě obavami ze sabotáží, které Rusko podniká proti Západu, aby oslabilo podporu Ukrajiny, bránící se pátým rokem ruské invazi.

Jedenáct evropských zemí včetně České republiky již v červnu požádalo Evropskou komisi, aby zpřísnila vydávání schengenských víz ruským občanům. Dopis, který zástupci států poslali šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové a eurokomisaři pro migraci Magnusi Brunnerovi, za Česko podepsali ministr zahraničí Petr Macinka a ministr vnitra Lubomír Metnar.

Kromě Česka dopis podepsalo i Švédsko, Polsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a dále dvě země mimo EU – Norsko a Island. Evropa podle těchto států potřebuje „jednotný a koordinovaný přístup“, jinak sankce nemají smysluplný dopad na ruský stát a společnost.

Podle statistik uvedených v dopise bylo ruským občanům v roce 2025 vydáno 477.878 schengenských víz pro turistické účely. Významnou část z nich přitom tvořila víza pro více vstupů.

Vydávání víz je v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé usilují o úplný zákaz vstupu ruských občanů do EU, což ale vyžaduje souhlas kvalifikované většiny států.

Zdroj: ČTK

Foto: Rada EU