Evropa musí překonat „únavu“ ze sankcí a zesílit ekonomický tlak na Moskvu. V rozhovoru se serverem Euractiv to uvedl komisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Reagoval tak na úterní rozhodnutí členských států EU, které sice odsouhlasily prodloužení sankcí proti ruským občanům o tři roky, nicméně ze sankčního seznamu vymazaly dva ruské miliardáře – Michaila Fridmana a Ališera Usmanova. Jejich vyškrtnutí prosazovalo nejprve Slovensko, později se přidaly Francie a Lucembursko.

„Členské státy musí zůstat soustředěné a nesmějí nyní polevit, oslabit ani se rozdělit, protože přesně na to Rusko čeká,“ uvedl Dombrovskis. Je podle něj pochopitelné, že po téměř pěti letech války existuje určitá únava. „Od samého začátku jsme se ale zavázali, že budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba, a že budeme na Rusko vyvíjet tlak tak dlouho, jak bude potřeba. Je důležité v tom pokračovat,“ dodal lotyšský politik.

Jeho vyjádření přichází v době, kdy se Francii v úterý večer podařilo vyřadit rusko-uzbeckého oligarchu Usmanova ze sankčního seznamu EU, což povzbudilo i Lucembursko k tomu, aby trvalo na vyřazení rusko-izraelského miliardáře Michaila Fridmana. Oba muži byli od roku 2022 na sankčním seznamu kvůli svým vazbám na válečnou mašinérii ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vyjednávání o prodloužení sankcí bylo velmi bouřlivé a trvalo několik týdnů, během kterých se velvyslanci členských států při EU scházeli i několikrát denně. V první fázi bylo přitom za hlavní překážku dohody považováno Slovensko, které požadovalo vyškrtnutí Usmanova a Fridmana. Později se k požadavku přidaly Francie a Lucembursko, čímž získal větší váhu. Proti vyškrtnutí ruských oligarchů se naopak stavělo Lotyšsko, nakonec ale ustoupilo a kompromis podpořilo. Sankce musí být schváleny jednomyslně všemi státy sedmadvacítky.

Francie své kroky odmítla komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usilovala o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu mělo být součástí této dohody. Baku to minulý týden odmítlo. Dnes ale ázerbájdžánský prezident omilostnil Francouze Martina Ryana, který byl v zemi odsouzený za špionáž.

Úterní dění připomnělo situaci, která se odehrála v červenci, kdy Řecko na několik týdnů zdrželo přijetí tehdy nejnovějšího 21. balíčku sankcí proti Rusku, protože požadovalo výjimku ze zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), poznamenal Euractiv.

Na dotaz, zda by nebylo možné, aby se sankce nemusely schvalovat jednomyslně – což už dříve navrhovalo Německo – Dombrovskis odpověděl, že tato možnost není v dohledné době reálná, protože by vyžadovala změnu smluv EU, kterou by následně muselo jednomyslně schválit všech 27 členských států. Místo toho podle něj musí Evropa najít politickou vůli k tomu, aby i nadále podporovala Ukrajinu a zesílila ekonomický tlak na Kreml.

Zdroj: ČTK

Foto: Rada EU