Josef Hlaváč: Lidský prvek zůstává v překladatelství nenahraditelný
12. listopadu, 2025
Zákaz dovozu ruského surového hliníku, omezení přepravy severokorejské munice či pozastavení vysílacích licencí pro vybraná ruská média – to jsou jen některá z omezení, která přináší již 16. balík sankcí proti Rusku. Toto pondělí ho symbolicky tři roky od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu schválili ministři zahraničí členských států EU. Sankce cílí na oslabení klíčových odvětví ruské ekonomiky, ale i jednotlivce a firmy podporující ruskou agresi.
„Přijetí 16. sankčního balíčku považuji za úspěch a důkaz toho, že jsme schopni se v Evropě domluvit, byť ty diskuze nejsou jednoduché. Naše česká pozice se nemění, dál stojíme za Ukrajinou a budeme ji nadále podporovat,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský, který zastupoval Českou republiku na pravidelném jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu.
„Není pochyb o tom, kdo je agresor, a kdo by měl platit a nést odpovědnost za tuto válku. Každý sankční balík připravuje Kreml o finanční prostředky na vedení války,“ řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. „Vzhledem k probíhajícím rozhovorům o ukončení ruské agrese musíme Ukrajinu postavit do co nejsilnější pozice,“ doplnila.
Česká republika aktivně podporovala přijetí co nejrobustnějšího 16. sankčního balíčku. Během vyjednávání prosadila např. sjednocení ruského a běloruského sektorového režimu v oblasti zákazu služeb souvisejících s kryptoaktivy a některé konkrétní návrhy na zařazení subjektů na sankční seznamy.
Česko nadále prosazuje např. návrh k zavedení tzv. „catch-all“ mechanismu do ruského sektorového sankčního režimu. Tento nástroj by umožnil celním správám členských států EU lépe bránit obcházení sankcí prostřednictvím vývozu citlivého zboží přes třetí země.
Zdroj: Rada EU, ÚV ČR
Foto: Rada EU