Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU, uvedl Pašinjan
5. listopadu, 2026
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o zhruba desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v Evropské unii. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v EU. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda v současnosti dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr EU činí 0,69 procenta. V přepočtu na obyvatele jde o 160,8 eura (3 900 korun), tedy 56 procent evropského průměru. První skončilo Lucembursko s 917,2 eura (22 248 korunami) na obyvatele.
Podle asociace tak Česko oproti evropskému průměru ztrácí, zejména v oblastech, které mají určovat jeho budoucí ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost. „Desetiprocentní růst je pozitivní zpráva, ale nevypovídá o dlouhodobém trendu. Ve skutečnosti jde z velké části o návrat po slabším roce 2024. Podstatnější je, že podíl státních výdajů na výzkum a vývoj vůči výkonu ekonomiky už deset let klesá, tedy že ekonomika roste rychleji než ochota státu investovat do výzkumu a inovací,“ uvedl výkonný ředitel AAVIT Jaromír Hanzal.
Asociace dále uvedla, že Česká republika sice zvýšila veřejné investice do výzkumu a vývoje na obyvatele za posledních deset let o 66 procent, sousední Polsko ale o 158 procent a Bulharsko o téměř 500 procent. Podle Hanzala je třeba sledovat, kolik peněz do výzkumu a vývoje investují sousední státy, protože větší výdaje zvyšují jejich šance stát se atraktivnějším prostředím pro technologické firmy nebo vývoj.
Data Eurostatu také ukázala, že Česko zaostává v investicích do výzkumu obranných technologií. Zatímco evropské vlády v průměru směřují 5,75 procenta výdajů do jejich výzkumu, v ČR jde o 0,8 procenta.
„V oblastech, jako jsou umělá inteligence nebo kyberbezpečnost, mají české firmy i výzkumné organizace velmi silné know-how. Evropa dnes tyto technologie stále více propojuje s bezpečností i průmyslovou politikou. V Česku ale zatím chybí odpovídající domácí poptávka a dlouhodobá strategie státu, která by tento potenciál dokázala využít,“ doplnil Hanzal.
AAVIT sdružuje technologické firmy, výzkumné organizace a odborníky působící v oblasti digitálních technologií, digitální transformace, umělé inteligence a aplikovaného výzkumu. Zaměřuje se na propojování výzkumu s praxí, zvyšování povědomí o významu digitální ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti českého digitálního sektoru v evropském kontextu.
Zdroj: ČTK
Foto: Adobe
Změna barev na stránkách
Zvětšení kurzoru a změna jeho barvy
Zvětšení a zmenšení velikosti písma