Přednáška: Vánoce v Evropě

• Horizont 2020
  
  

Program má za cíl pokrýt celý proces od základního výzkumu až po inovativní produkty a procesy a jejich uvedení na trh. Horizont 2020 je komplexní program sdružující dosavadní evropské nástroje podpory vědy, výzkumu a inovací jako evropský rámcový program pro výzkum a vývoj (v období 2007-2013 Sedmý rámcový program), Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Evropský inovační a technologický institut (EIT).

Nové opatření ve srovnání s obdobím 2007-2013:

• Silnější důraz na inovační proces (tzv. Inovativní unie);
• Míra kofinancování se liší dle fáze procesu. Základní výzkum může být financován až ze 100 %, demonstrační fáze neboli inovační projekty mohou získat míru financování až 70 %;
• Změna způsobu financování (např. výše nepřímých nákladů je fixně nastavena na 25 % podíl přímých nákladů);
• Nová struktura priorit (viz dále);
• Větší podpora malým a středním podnikům (viz dále).

Základní prioritní pilíře programu Horizont 2020

1. Excelentní věda (rozpočet: 24, 441 mld. eur)

V tomto pilíři je podporován hraniční výzkum špičkových vědců, poskytování možností pro jejich kariérní růst, vývoj budoucích a vznikajících technologií a evropských výzkumných infrastruktur. Zařazují se sem následující aktivity:

• poskytování grantů pro špičkové výzkumníky působící v Evropě (Evropská výzkumná rada, ERC);
• podpora budoucích a vznikajících technologií (Future and Emerging Technologies, FET);
• rozvoj výzkumných a inovativních dovedností (Akce Marie Curie);
• podpora zpřístupnění a propojování evropských výzkumných infrastruktur.
  
  

2. Vedoucí postavení průmyslu (rozpočet: 17, 016 mld. eur)

Cílem priority Vedoucí postavení průmyslu je zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to zejména prostřednictvím průlomových technologií a podpory financování výzkumu u průmyslu a malých a středních podnicích. Záměrem podporovaných aktivit je tvorba nových pracovních míst, podpora inovací a jejich převod na trh, stimulace soukromých investic do výzkumu a inovací a větší zapojení inovativních MSP. Priorita je rozdělena do tří oblastí:

• Průlomové a průmyslové technologie, které jsou dále sektorově členěny na: informační a komunikační technologie, nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie, pokročilé výrobní systémy a vesmírné aplikace;
• Přístup k rizikovému financování formou dvou nástrojů – dluhového a kapitálového financování;
• Inovace v MSP: Tento nástroj je určen výhradně malým a středním podnikům, které mohou spolupracovat s dalšími subjekty. Podporovány jsou všechny fáze inovace – od první fáze koncepce a hodnocení proveditelnosti až po fázi výzkumu, vývoje a demonstrace. Fáze tržního využití (komercializace) není přímo finančně podporována, MSP ovšem mohou využít předchozího nástroje Přístup k rizikovému financování.
  
  

3. Společenské výzvy (rozpočet: 29, 679 mld. eur)

V prioritě Společenské výzvy je podporován výzkum směřující k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýkají evropské společnosti. Část rozpočtu je vymezena pro EIT, který se na řešení těchto výzev podílí. Sedm základních oblastí priorit je následujících:

• Zdraví, demografické změny a životní pohoda;
• Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika;
• Bezpečné, čisté a účinné energie;
• Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava;
• Klimatická změna a účinné využívání zdrojů a surovin;
• Evropa v měnícím se světě: inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti;
• Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.

Nad rámec tří základních pilířů je z rozpočtu podporován Evropský inovační a technologický institut (EIT). EIT nefinancuje žádné projekty, nýbrž vytváří, a tedy i financuje tzv. znalostní a inovační společenství, která propojují činnost univerzitních pracovišť s činností výzkumnou a podnikatelskou.

Další podporovanou aktivitou jsou přímé akce Společného výzkumného centra (Joint Research Centre, JRC). Posláním JRC je poskytovat cílenou vědeckou a technickou podporu pro koncepci, rozvoj, implementaci a sledování politik Evropské unie.

Horizont Evropa (období 2021-27)

Program Horizont Evropa je budoucí rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace na období 2021–2027. Program Horizont Evropa navazuje na unijní program Horizont 2020. Jedná se o stěžejní program Unie na podporu výzkumu a inovací od fáze konceptu až po uvedení na trh, který doplňuje vnitrostátní a regionální financování.

Strukturu navrhovaného programu Horizont Evropa tvoří tři pilíře:

• vynikající věda;
• globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu;
• inovativní Evropa.

Doplňková průřezová část programu by měla zavádět opatření, které by pomohla členským státům maximálně využít jejich vnitrostátní potenciál v oblasti výzkumu a inovací. Tím by se posílil evropský výzkumný prostor.

Rámcový program EU pro výzkum a inovace (2021–2027) mí vést k:

• k posílení vědeckotechnické základny EU a Evropského výzkumného prostoru (EVP)
• ke zvýšení inovační kapacity, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst v Evropě
• k plnění priorit občanů a udržení našeho sociálněekonomického modelu a hodnot

Vynikající věda

První pilíř programu Horizont Evropa by měl upevnit vedoucí postavení EU v oblasti vědy a rozvíjet vysoce kvalitní znalosti a dovednosti.

Globální výzvy a konkurenceschopnost

Druhý pilíř by podporoval výzkum, který se zbývá řešením společenských výzev a průmyslových technologií v oblastech, jako jsou digitální technologie, energetika, mobilita, potraviny a přírodní zdroje.

V rámci tohoto pilíře se rovněž počítá se zaváděním určitých výzkumných misí a partnerství, například v oblasti budování měst s nulovými emisemi uhlíku.

Inovativní Evropa

Třetí pilíř programu Horizont Evropa by byl zaměřen na prosazování inovací zřízením Evropské rady pro inovace. Ta by nabízela jednotné kontaktní místo pro inovátory s vysokým potenciálem.

Složení

Balíček programu Horizont Evropa se skládá z těchto návrhů:

• rámcový program pro výzkum a inovace – včetně pravidel pro účast a šíření;
• zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa;
• program pro výzkum a odbornou přípravu v rámci Smlouvy o Euratomu, který doplňuje program Horizont Evropa;
• rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí o založení společného evropského podniku pro Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER).

V červnu 2020 zveřejnila Evropská komise návrh rozpočtu EU na rok 2021 ve výši 166,7 miliard EUR, který bude doplněn o 211 miliard EUR ve formě grantů a přibližně 133 miliard EUR ve formě půjček z fondu pro obnovu „Next Generation EU“.

Návrh rozpočtu na první rok programu Horizont Evropa je 17,3 miliardy EUR, a měl by přispět zejména ke zvýšení evropské podpory výzkumných a inovačních činností souvisejících se zdravím a klimatem. 5 miliard EUR z této částky bude poskytnuto v rámci „Next Generation EU“. Komise také navrhuje přidělit 1,34 miliardy EUR na program Digitální Evropa, 10,13 miliard EUR na InvestEU a 2,89 miliardy EUR na program Erasmus Plus.

V roce 2021 se rozpočet a „Next Generation EU“ společně zaměří na mobilizaci rozsáhlých investic s cílem řešit okamžité hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19 a podpořit digitální a ekologickou tranzici Evropy.

Návrh rozpočtu na rok 2021 vychází z návrhu Komise na příští víceletý finanční rámec EU předložený dne 27. května 2020. Jakmile se Evropský parlament a Rada dohodnou na VFR 2021–2027, včetně „Next Generation EU“, Komise odpovídajícím způsobem přizpůsobí svůj návrh rozpočtu na rok 2021.

• Společné technologické iniciativy

V rámci sedmého rámcového evropského programu pro výzkum a vývoj byly založeny úzce specializované grantové programy (Joint Technology Iniciatives, JTI) pro implementaci konkrétních priorit vyplývajících ze strategických výzkumných agend vypracovaných Evropskými technologickými platformami. Představují dlouhodobé partnerství veřejného a soukromého sektoru a fungují jako samostatné právnické osoby, jejichž financování probíhá z veřejných i soukromých zdrojů. Veřejnými zdroji se rozumí jednak zdroje národní, jednak zdroje EU. Ze strany EU jsou podporovány formou společných podniků (Joint Undertakings, JU).

• Společné podniky Evropské unie

Formou společných podniků (JU) se Evropská unie rovněž podílí na dalších projektech spolu s dalšími státy, mezinárodními organizacemi a soukromým sektorem:

• Mezinárodní termonukleární reaktor (ITER)

Evropská unie se účastní vývoje reaktoru spolu s dalšími zeměmi (Rusko, Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea a USA). EU se na projektu podílí prostřednictvím podniku Fusion for Energy. V rámci něj jsou poskytovány granty na vývoj nových technologických komponentů pro výzkumné organizace, ale i MSP.

• Evropský globální družicový navigační systém (GALILEO)

Cílem projektu je vybudovat evropskou alternativu amerického navigačního systému GPS určeného výhradně pro civilní účely. Pro období 2014-2020 je naplánována fáze zavádění a využití systému. V rámci programu Horizont 2020 jsou vyhlašovány výzvy v oblasti výzkumu a vývoje.

• Evropský systém pro uspořádání leteckého provozu (SESAR)

Cílem tohoto výzkumného projektu EU je vytvořit modernizovaný systém uspořádání leteckého provozu v EU, který zajistí bezpečnost a plynulost leteckého provozu snížení environmentálních dopadů letecké dopravy a nákladů na řízení leteckého provozu.

• Iniciativy podle článku 185

Tyto iniciativy mají podobný status jako Společné technologické iniciativy, nicméně se nejedná o právnické osoby, nýbrž o ustanovení nového společného výzkumného programu (podle čl. 185 Smlouvy o fungování EU, dříve čl. 169).

Doposud vznikly následující:

• Programy EURECA a COST

Na dobrovolné bázi funguje výzkumná spolupráce členských států na evropské úrovni v rámci Společného programování (Joint programming). Jeho cílem je definovat a provádět společný strategický výzkum, založený na společné vizi, kterou partnerské země čelí velkým sociálním výzvám.

Evropská mezivládní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu doplňuje aktivity Evropské unie. Mezi klíčové platformy patří program EUREKA a COST. Program a organizace EUREKA je celoevropskou sítí podporující tržní a průmyslový výzkum. Těžištěm programu je iniciace průmyslové spolupráce na individuálních bottom-up projektech. Podpora je otevřena veřejným i soukromým subjektům. V současnosti je možné předkládat oblasti v oblastech medicíny a biotechnologie, telekomunikace, energetiky, životního prostředí, informační technologie, laserů, nových materiálů, robotiky a automatizace a dopravy.

Program COST je platforma evropské spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu založená již v roce 1971. Projekty jsou předkládané bottom-up přímo vědeckými institucemi členských zemí EU. COST přispívá na společné aktivity (konference, publikace atd.), zatímco účastníci projektu financují vlastní výzkum. Program podporuje projekty v těchto oblastech: biomedicína a molekulární biovědy; potraviny a zemědělství; lesy a jejich produkty; materiály, fyzika a nanovědy; chemie a molekulární vědy a technologie, vědy o zemi a management životního prostředí; informační a komunikační technologie; transport a městský rozvoj; lidé, společnost, kultura a zdraví.

Další zdroje informací

• Oficiální stránky programu Horizont 2020
• Horizont Europe
• Srovnání 7. rámcového programu a Horizontu 2020
• Průvodce programem Horizont 2020 – Technologické centrum AV ČR (červenec 2013)
• Informační přehled o rozpočtu programu
• Česká styčná kancelář pro vědu, výzkum a inovace v Bruselu
• Národní portál pro evropský výzkum
• Informace k výzvám, předložení žádostí aj. – Portál pro účastníky
• Evropský inovační a technologický institut
• Spolupráce Společného výzkumného centra s Českou republikou
• Společné technologické iniciativy na stránkách MŠMT
• Společné technologické iniciativy na stránkách Národního portálu pro evropský výzkum
• Oficiální stránky Společných technologických iniciativ
• Stránky národního sekretariátu programu COPERNICUS v ČR