Evropská komise vydala výroční zprávu o provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Evropská komise zveřejnila výroční zprávu o implementaci Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility) za období září 2024 až srpen 2025. RRF je přímo řízený program založený na výkonu, který poskytuje finanční podporu coby granty a půjčky za provádění reforem a investic v národních plánech pro oživení a odolnost – v Česku Národní plán obnovy (NPO).

RRF je největší součástí NextGenerationEU – mimořádného „post-covidového“ fondu pro oživení z dopadů pandemie a posílení hospodářské a sociální odolnosti, který je financovaný dluhopisy nad rámec rozpočtu EU. Od svého spuštění RRF reagoval na řadu nových výzev, zejm. dopady ruské agresivní války proti Ukrajině v podobě energetické krize a inflace.

V reakci na to byl RRF finančně navýšen a plány všech zemí byly doplněny o kapitoly REPowerEU pro snížení energetické závislosti na fosilních palivech. Členské státy také pravidelně revidují své plány, aby odstranily překážky v implementaci.

Platby z RRF probíhají za splnění předem stanovených milníků a cílů NPO a alokace plánů je na základě ex ante odhadu nákladu (nikoli skutečných výdajů). Platnost RRF je časově omezena – všechny milníky a cíle musí být splněny do srpna 2026. Platby přitom musí být provedeny do konce roku 2026.

Rychlost plnění plánů však zůstává nerovnoměrná mezi členskými státy. Aktuálně nejrychleji se daří čerpat podporu Francii, Itálii a Rakousku. Na předních příčkách se pohybuje také Česko. Zatím nám bylo vyplaceno 67,4 % alokace (průměr EU je 56,4 %) – celkem 5,97 mld. € (v grantech 5,74 mld. € a v půjčkách 232,34 mil. €). Nejpomalejší čerpání naopak mají Maďarsko, Bulharsko a Polsko.

Stav čerpání z RRF členských států a průměr EU k 30. září 2025 – zdroj: EK, Recovery and Resilience Scoreboard

Evropská komise v rámci výroční zprávy vyzývá členské státy ke zjednodušení plánů a soustředění se na klíčová opatření. Aktuálně probíhá poslední vlna revizí plánů pro oživení a odolnost, které se účastní i Česko.

Aktuálně je Česko ve fázi zjednodušení NPO a očekává se odevzdání návrhu revize NPO počátkem listopadu 2025, s cílem schválení změny Dohody o čistém průmyslu na prosincové Radě ve formátu ECOFIN. Česko dosud podalo tři revize NPO, které byly kladně posouzeny Evropská komise a schváleny Radou EU.

Výsledky

Celoevropsky bylo v oblasti veřejných investic v rámci RRF vytvořeno např. více než 2,6 mil. míst ve školách a školkách. V oblasti soukromých investic bylo do konce roku 2024 podpořeno 4,5 mil. podniků, převážně malých a středních.

V rámci přispění k zelené transformaci získalo 31 mil. lidí ochranu před klimatickými katastrofami (povodněmi, suchy, lesními požáry). Také bylo instalováno 915 tis. dobíjecích míst pro elektromobily v celé EU.

Díky RRF se výrazně zlepšilo plnění doporučení Rady EU pro jednotlivé státy v rámci evropského semestru (Country Specific Recommendations). Míra jejich plnění vzrostla o 17 procentních bodů.

V rámci kapitol REPowerEU bylo podpořeno zvyšování kapacity obnovitelných zdrojů energie a posilování elektrických sítí, a to především v Portugalsku, Itálii a Česku. V případě Česka jsou uváděny konkrétní příklady pokroku v energetice. Od začátku RRF se instalovaná kapacita obnovitelné zdroje energie v Česku zvýšila přibližně o 46 % (zhruba o 8 procentních bodů).

Česko pokročilo v rozvoji OZE a v modernizaci přenosových sítí díky přijetí legislativních změn. Jednalo se o třetí novelu energetického zákona (tzv. LEX OZE III). Ta podporuje flexibilitu a integraci OZE, a také o právní rámec pro stanovení oblastí urychleným zaváděním OZE (tzv. akcelerační zóny). V návaznosti na předchozí reformy, které urychlily povolování a zavádění OZE, byl umožněn vznik energetických komunit a spuštěno Elektroenergetické datové centrum.

Díky NPO v Česku se také investovalo do nových informačních systémů statní správy, protipovodňové ochrany, zalesňování, pozemkových úprav podporujících biodiverzitu s výsadbou místně typické zeleně v zemědělské krajině.

Dále byla pořízena nízkoemisní vozidla pro sociální služby a na železničních přejezdech byly instalovány nové bezpečnostní prvky. V oblasti zdravotní prevence byl spuštěn program pro včasné odhalení rakoviny plic.

Dopady na ekonomický růst

Odhadovaný dopad RRF na růst HDP EU do roku 2030 činí 891,7 mld €. Z toho 345,5 mld. € (40 %) díky nepřímým přínosům – přeshraničním efektům (tzv. přelévání) z důvodu silně propojených ekonomik zemí EU. Přímé ekonomické dopady vznikají realizací plánu dané země, což vede k okamžitému zvýšení produkce a zaměstnanosti v národních odvětvích.

Nejvíce přímo profitují z RRF sektory stavebnictví, IT a vzdělávání. Přelévání vzniká díky vyššímu exportu do ostatních členských států, které realizují své vlastní plány. Významné účinky přelévání má zpracovatelský průmysl včetně automobilového sektoru. Uvedené odhady nezahrnují efekt reforem prováděných v rámci RRF, které mají potenciál dále zvýšit celkový ekonomický dopad.

Odhad dopadu na růst HDP Česka je 12,2 mld € (odpovídá 3,9 % současného HDP). To je o 30 % více než samotná alokace NPO. Z toho přibližně třetina (4,1 mld. €) nepřímo přeléváním. Česko patří mezi tři státy, které z přelévání nejvíce profitují (1,3 % HDP).

Dalšími jsou Slovensko (1,8 %) a Slovinsko (1,4 %). To je dáno vysokou integrací těchto zemí do hodnotových řetězců a vnitřního trhu EU. Hlavními zdroji přelévání pro Česko jsou Španělsko a Polsko (18 % jednotlivě), Itálie (17 %) a Německo (13 %).

Přímé dopady (direct) a přelévání (spillovers) RRF v členských státech (v mld. €), zdroj: EK

Přelévání RRF v poměru k HDP v členských státech EU (v %), zdroj: EK

Příjemci podpory

Pro zvýšení transparentnosti čerpání podpory z RRF je zde povinnost zveřejňování informací o 100 největších konečných příjemcích podpory z RRF (TOP 100). Členské státy vyvinuly různé přístupy. Chorvatsko, Slovinsko a Česko zveřejňují nejen TOP 100 z podpory RRF, ale také informace o dalších zdrojích financování, jako jsou národní a jiné fondy EU.

Celoevropsky tvoří 70 % z TOP 100 veřejné subjekty – ministerstva, agentury, státní podniky, školy, obce (68 % vládní sektor, 32 % samosprávy). Třicet procent z TOP 100 jsou soukromé subjekty, z toho 56 % malé a střední podniky, 33 % velké firmy a 11 % start-upy. V některých členských státech (např. Malta, Dánsko) ale tvoří soukromé subjekty většinu z TOP 100. V rámci Česka jsou na předních příčkách TOP 100 Správa železnic, Univerzita Karlova, Lesy České republiky a Masarykova univerzita.

Autor: Milan Maděra, OVP-SEZ, Úřad vlády ČR