16.04.2020
Evropská komise, ČTK

Komise představila svoji roadmap týkající se koordinované evropské exitové strategie v souvislosti s COVID-19. Komise zdůrazňuje především nutnost koordinovaného přístupu jak na úrovni EU, tak mezi členskými státy. Zároveň poskytuje členským státům doporučení, jak postupně a kontinuálně rozvolňovat restriktivní opatření za předpokladu ochrany veřejného zdraví.

„Odpovědné plánování, které rozumně vyvažuje zájmy ochrany veřejného zdraví a fungování našich společností, potřebuje pevný základ. Proto Komise vypracovala soubor pokynů, kritérií a opatření, které poskytují základ pro uvážené kroky.“ Ursula von der Leyenová

Komise dnes ve spolupráci s předsedou Evropské rady předložila evropský plán k postupnému zrušení opatření k zamezení šíření nákazy, která byla přijata v důsledku šíření onemocnění COVID-19.

Díky opatřením, které členské státy zavedly došlo ke zpomalení viru a tím i k záchraně životů. Opatření si však vyžádaly i svou daň v podobě nouzových stavů a zpomalení ekonomic, včetně utlumení společenského života a nemohou trvat neomezeně dlouhou dobu.

„Záchrana životů a ochrana Evropanů před koronavirem je naší prioritou číslo jedna. Současně je načase myslet na budoucnost a zaměřit se na ochranu živobytí.“ Ursula von der Leyenová

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová uvedla, že návrat k normálu po omezení volného pohybu osob v důsledku koronavirové nákazy bude vyžadovat obezřetný koordinovaný a evropský přístup členských států, který bude založen na vědeckých poznatcích a solidaritě.

Pro evropský plán jsou klíčová tato kritéria:

  • Epidemiologická kritéria, z nichž je patrné, že během delšího období došlo ke snížení šíření nákazy a že situace je stabilizovaná

  • Dostatečná kapacita systému zdravotní péče, například zohlednění obsazenosti jednotek intenzivní péče, dostupnost pracovníků ve zdravotnictví a lékařského materiálu

  • Odpovídající kapacity pro sledování šíření nákazy, včetně kapacity pro rozsáhlé testování za účelem rychlé detekce a izolace infikovaných osob, jakož i kapacity pro sledování a vyhledávání jejich kontaktů.

Potřeba evropského přístupu

Zatímco načasování a postupy pro zrušení opatření k omezení šíření nákazy se v jednotlivých členských státech liší, potřebujeme společný rámec založený na:

  • Vědeckých poznatcích zaměřených na veřejné zdrav

  • Koordinaci mezi členskými státy s cílem zabránit negativním účinkům

  • Respektu a solidaritě

  • Shromažďování harmonizovaných údajů a vytvoření spolehlivého systému oznamování a vysledování kontaktů, a to rovněž pomocí digitálních nástrojů, které plně respektují soukromí údajů,

  • Zvýšení kapacity a odolnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče

  • Vyvinutí bezpečných a účinných léčebných postupů a léků, jakož i vyvinutí a urychlené zavedení vakcíny na zastavení šíření koronaviru.

Komise

Evropská komise. Zdroj: Pixabay.org

Doporučení Komise

V plánu Komise jsou uvedena konkrétní doporučení, která by členské státy měly zvážit při plánování zrušení opatření k omezení šíření nákazy:

  • Opatření by měla být postupná: měla by být rušena postupně v různých krocích, přičemž mezi jednotlivými kroky by měla být dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné měřit jejich dopad.

  • Obecná opatření by měla být postupně nahrazena cílenými opatřeními. Jako příklad lze uvést dlouhodobější ochranu nejzranitelnějších skupin; usnadnění postupného opětovného zahájení nezbytných hospodářských činností; zintenzivnění pravidelného čištění a desinfekce dopravních uzlů, obchodů a pracovišť; nahrazení všeobecných nouzových stavů cílenými vládními opatřeními s cílem zajistit transparentnost a demokratickou odpovědnost.

  • Kontroly na vnitřních hranicích by měly být zrušeny koordinovaným způsobem. Omezení cestování a hraniční kontroly by měly být ukončeny, jakmile se epidemiologická situace v příhraničních regionech dostatečně přiblíží. Ve druhé fázi by měly být znovu otevřeny vnější hranice a mělo by se zohlednit šíření viru mimo EU.

  • Opětovné nastartování hospodářské činnosti by mělo být postupné: existuje několik modelů, které lze aplikovat, např. pracovní místa vhodná pro práci z domova, hospodářský význam, práce na směny atd. Celá populace by se neměla vracet do práce současně.

  • Shromažďování osob by mělo být postupně povoleno, a to s přihlédnutím ke zvláštnostem různých druhů činností, jako jsou:

  • školy a vysoké školy;

  • obchodní činnost (maloobchod) s možným odstupňováním;

  • opatření týkající se společenského života (restaurace, kavárny) s možným odstupňováním;

  • masová shromáždění

  • Pokračování úsilí o zabránění šíření viru, přičemž by měly být vedeny informační kampaně s cílem motivovat občany k dodržování přísných hygienických pravidel a omezení fyzického kontaktu.

  • Opatření by měla být soustavně sledována a je rovněž třeba, abychom byli připraveni na to, že pokud to bude nutné, budou opět zavedena přísnější opatření k omezení šíření nákazy.

Komise vypracuje plán obnovy na základě přepracovaného návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU (víceletý finanční rámec) a aktualizovaného pracovního programu Komise na rok 2020.

Komise souběžně nadále uvolňuje finanční prostředky na podporu výzkumu v oblasti vývoje očkovacích látek, léčebných postupů a léků. Komise rovněž spolupracuje s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky za účelem zefektivnění regulačních kroků, od klinických hodnocení až po registrace. Bude rovněž prioritně podporovat mezinárodní spolupráci.

S cílem pomoci členským státům získat co nejrychleji potřebné vybavení, včetně testů, zřídila Komise „informační středisko pro zdravotnické vybavení“, zahájila společné zadávání veřejných zakázek a tvorbu nouzových rezerv prostřednictvím RescEU a navrhla podpořit vnitrostátní systémy zdravotní péče pomocí nástroje pro mimořádnou podporu.

Autor: Euroskop