10.01.2019
Euroskop

Nově schválená telekomunikační legislativa má posílit lepší a rychlejší konektivitu v EU, Spotřebitelé by měli získat snadnější přeshraniční přístup k online obsahu v rámci EU, Rada schválila svůj postoj k nástroji Digitální Evropa, EU posiluje opatření proti dezinformacím, Přísnější pravidla k boji proti pachatelům kybernetické trestné činnosti schválila Rada a EP

  • Schválená legislativa se má připravit EU na éru připojení s velmi vysokou rychlostí a širokým pokrytím, kterou s sebou přinesou technologie jako je 5G.

  • Usnadněním udělování licencí pro materiál chráněný autorským právem by uživatelé v EU měli získat širší výběr z on-line televizních i rozhlasových pořadů pocházejících z jiných zemí EU.

  • V příštím rozpočtovém období vznikne nový finanční nástroj Digitální Evropa

  • Boj proti dezinformacím by měl být intenzivnější

  • Nová legislativa má zpřísnit pravidla pro boj proti padělkům jako jsou platební karty, šeky, mobilní platby a virtuální měny.

Nově schválená telekomunikační legislativa má posílit lepší a rychlejší konektivitu v EU

  • Reforma by měla podnítit zdravou hospodářskou soutěž a vyšší investice do sítí 5G a optických sítí, aby všichni v EU mohli využívat vysoce kvalitní konektivity a lepšího výběru inovativních digitálních služeb.

  • Ochrana spotřebitelů by také měla být lepší a sazba pro mezinárodní volání v rámci EU by měla být limitována.

  • Má být také rozšířena oblast působnosti legislativního rámce tak, aby zahrnoval nové komunikační nástroje (WhatsApp, Skype ad.).

  • 2 legislativní akty rovněž zahrnují záchranný systém veřejné výstrahy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (2016/0288(COD))

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (2016/0286(COD))

  • Rada 4. 12. 2018 přijala nová pravidla EU v oblasti telekomunikací na podporu rychlého zavádění sítí 5G a dalších síťových technologií nové generace v EU, k podnícení špičkových inovací a posílení ochrany spotřebitele v oblasti elektronických komunikací.

Pozadí

Aby EU čelila novým výzvám a připravila se digitální budoucnost Evropy, navrhla Komise v září 2016 vytvoření evropského kodexu o elektronických komunikacích, který zahrnuje progresivní a zjednodušená pravidla, jež mají pro všechny společnosti zatraktivnit investice do nové infrastruktury špičkové kvality v EU (více v příspěvku „Komise požaduje přístup k internetu v celé EU“, Informační společnost v září 2016). Kodex pro elektronické komunikace je součástí strategie pro jednotný digitální trh coby jediná legislativní iniciativa věnující se nové infrastruktuře potřebné pro digitální ekonomiku.

Reforma je hlavním prvkem úsilí EU o zajištění velmi vysoké kvality pevného a mobilního připojení pro všechny, což je považováno za klíčový faktor pro hospodářství konkurenceschopné v celosvětovém měřítku a moderní inkluzivní společnost. Prozatímní dohody ohledně obou znění bylo dosaženo s EP v červnu 2018 (více v příspěvku „Rada schválila pravidla pro odvětví telekomunikací v éře 5G, Informační společnost v červnu 2018).

Komise předpokládá, že investice zmobilizované tímto novým rámcem by mohly do roku 2025 zvýšit HDP o dalších 910 mld. € a vytvořit 1,3 mil. nových pracovních míst. Kodex modernizuje stávající pravidla EU v oblasti telekomunikací, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Spotřebitelé a podniky totiž rostoucí měrou spoléhají na data a přístup k internetu a nikoli na tradiční pevné sítě, jako jsou sítě telefonní.

Klíčové a sporné body

  • Evropský kodex pro elektronické komunikace zahrnuje opatření na podporu konkurenceschopnosti a k podnícení investic do sítí s velmi vysokou kapacitou. Zahrnuje oblasti, jako je přidělování spektra, přístup operátorů k sítím a symetrická regulace všech poskytovatelů sítí ve specifických situacích. Díky tomuto kodexu by měli být spotřebitelé lépe ochráněni. Posílená pravidla pro spotřebitele mají usnadnit např. změnu poskytovatele a nabídnout lepší ochranu pro osoby, které se přihlásí k odběru balíčku služeb. S cílem zajistit, aby koncoví uživatelé byli chráněni bez ohledu na druh služeb, které využívají ke komunikaci, mají služby elektronických komunikací zahrnovat také služby poskytované prostřednictvím internetu, jako jsou aplikace pro posílání zpráv a elektronická pošta. Spíše než použitá technologie určí některé charakteristiky služby, která pravidla směrnice se uplatní (např. povinnost poskytnout určité informace ve smlouvách se bude týkat pouze služeb, jež jsou poskytovány za úplatu).

Členské státy rovněž budou muset zpřístupnit nová frekvenční pásma pro sítě 5G do roku 2020, které umožní rychlejší internetové připojení a lepší konektivitu. S cílem podpořit investice do sítí 5G zajistí členské státy provozovatelům regulační předvídatelnost na dobu nejméně 20 let, pokud jde o udělování licencí ke spektru pro bezdrátový širokopásmový přístup. Regulační orgán sdružení BEREC by měl hrát významnou roli v pomoci zemím EU se zaváděním sítí s velmi vysokou kapacitou a přispět k hladkému a soudržnému uplatňování regulačních opatření stanovených v kodexu.

  • V návaznosti na spuštění čísla 112 jakožto evropského čísla tísňového volání a na základě dobrých zkušeností v některých zemích EU zavedou systém veřejné výstrahy všechny členské státy s cílem více ochránit občany. Tento systém „obrácené linky 112“ bude zasílat výstrahy na mobilní telefony občanů v případě přírodní katastrofy, teroristického úroku nebo jiné závažné mimořádné události v jejich oblasti. Systém musí být funkční do 3,5 let od vstupu kodexu v platnost.

Nová pravidla týkající se levnějších volání v rámci EU omezí maloobchodní ceny volání z mobilních telefonů nebo pevných linek z domovské země spotřebitele do jiné země EU na nejvýše 19 centů za minutu. Cena za textové zprávy v rámci EU bude omezena na nejvýše 6 centů za zprávu.

Předpokládaný další vývoj

Hlasováním Rady se uzavřel legislativní proces pro kodex i nařízení o sdružení BEREC, 17. 12. 2018 došlo k jejich vyhlášení v Úředním věstníku EU. V platnost pak oba akty vstoupily 3 dny po vyhlášení.

Odkazy

Spotřebitelé by měli získat snadnější přeshraniční přístup k online obsahu v rámci EU

  • Díky novým pravidlům by mělo být pro evropské vysílací společnosti snazší poskytovat přístup k určitým programům v rámci živého i archivního vysílání online.

  • Zároveň by se měla zjednodušit distribuce většího počtu rozhlasových a televizních kanálů ze strany provozovatelů služeb přenosu.

  • Návrh směrnice se vztahuje na všechny rozhlasové pořady, televizní zpravodajství a zpravodajské a publicistické pořady, jakož i televizní pořady, které jsou plně financovány vlastními produkcemi vysílacích organizací.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (KOM(2015)0627)

  • Zástupci Komise, EP a Rady 13. 12. 2018 dosáhli politické dohody ohledně legislativní úpravy autorského práva v oblasti televizních a rozhlasových pořadů.

Pozadí

Návrh nařízení, které by mělo v rámci strategie pro jednotný digitální trh usnadnit udělování licencí na některá online vysílání vysílacích společností a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů, předložila Komise v září 2016 (více v příspěvku „Komise modernizuje evropské autorské právo“, Informační společnost v září 2016). Tento návrh je součástí širší iniciativy zaměřené na přizpůsobení pravidel EU v oblasti autorského práva dnešní digitální době.

Vysílací společnosti dnes své programy stále více nabízejí na internetu. Jejich online programy však často nejsou k dispozici v jiných členských státech, než odkud pocházejí, i když by tam o ně mohl být značný zájem. Z důvodu složitého vypořádávání práv (tzn. získání povolení od držitelů práv) je dnes obtížné tyto služby v zahraničí rozvíjet.

Televizní vysílání na internetu sleduje 41 % obyvatel EU. U mladé generace je tento podíl ještě vyšší – alespoň 1x týdně sleduje online vysílání 50 % z nich ve věku 15–24 let. A 19% podíl obyvatel EU mezi 15-45 lety využívá služby online vysílání ke sledování televizních seriálů a filmů.

Dohodnuté znění směrnice doplní stávající směrnici č. 83/93 o družicovém vysílání a kabelovém přenosu, která již usnadňuje přeshraniční satelitní vysílání a kabelový přenos televizních a rozhlasových pořadů z jiných členských států (více v příspěvku „Instituce se shodly na online přístupu k předplaceným filmům a televizi v zahraničí“, Informační společnost v únoru 2017 a v příspěvku „Rada se dohodla na otázce zjednodušení přeshraničního vysílání pořadů“, Informační společnost v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

Přijetím směrnice se změní pro distribuci televizních a rozhlasových programů následující:

  • Návrh směrnice zavádí zásadu země původu, která má usnadnit udělování licencí na práva k některým programům, které by vysílací společnosti chtěly nabízet v rámci svých online služeb (souběžné vysílání, možnost zpětného zhlédnutí pořadu z archivu a další služby doplňující hlavní vysílání, například vysílání upoutávek). Díky tomuto mechanismu mají vysílací společnosti zpřístupnit online rozhlasové pořady, televizní zprávy a pořady se současnou tematikou, jakož i vlastní produkci, a to ve všech zemích EU.
  • Navrhovaná směrnice také stanovuje mechanismus, který má usnadnit udělování licencí na práva k přenosu rozhlasových a televizních pořadů, jež za určitých podmínek zahrnují i služby přenosu vysílání poskytované přes internet. Toto opatření by mělo přispět k širší distribuci rozhlasových a televizních kanálů.
  • Vysílací společnosti k poskytování svých programů veřejnosti používají stále více metodu přímého dodání (tzn. direct injection). Nová pravidla mají zajistit, aby držitelé práv získali náležitou odměnu, pokud jsou jejich díla využívána v takto poskytovaných programech. Pravidla navíc mají přinést právní jistotu vysílacím společnostem i distributorům, kteří se na tomto procesu podílejí.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu bude muset ještě během příštích týdnů schválit EP a Rada EU. Již existující smlouvy mají zůstat nedotčeny po dobu 4 let od vstupu této směrnice v platnost. Komise má posoudit potřebu rozšířit toto pokrytí na další druhy televizních pořadů 6 let po vstupu této směrnice v platnost.

Odkazy

Krátce…

Rada schválila svůj postoj k nástroji Digitální Evropa

  • Program Digitální Evropa by měl přispět k tomu, aby z digitální transformace měli prospěch všichni občané a podniky.

  • Prostřednictvím programu se podpoří investice do klíčových oblastí, jako jsou špičkové nástroje kybernetické bezpečnosti a inovace založené na umělé inteligenci.

Rada se 4. 12. 2018 dohodla na postoji k návrhu, který má za úkol zintenzivnit rozsáhlé zavádění klíčových digitálních technologií a podnítit jejich využívání. Nový program financování nazvaný Digitální Evropa má být zahájen v roce 2021 a jeho cílem bude podporovat digitální transformaci evropské společnosti a hospodářství. Program by měl poskytovat finanční prostředky pro projekty v těchto oblastech: superpočítání, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a zajištění rozsáhlého využívání digitálních technologií v celém hospodářství i společnosti. Z financování projektů zaměřených na vybudování vysoce výkonné výpočetní techniky by měla mít prospěch celá řada oblastí jako například zdravotnictví, bezpečnost vozidel či energie z obnovitelných zdrojů. Orgány veřejné správy a i ty nejmenší podniky by měly mít lepší přístup k testovacím zařízením v oblasti umělé inteligence, což by pomohlo používání umělé inteligence rozšířit. Finanční prostředky by byly rovněž poskytovány na kybernetickou obranu a nejmodernější vybavení pro kybernetickou bezpečnost. Program rovněž podpoří odbornou přípravu v oblasti pokročilých digitální dovedností určenou pro současné a budoucí pracovní síly i pro malé a střední podniky a orgány veřejné správy. Finanční prostředky by přispěly k digitální transformaci veřejné správy a zlepšily interoperabilitu veřejných služeb v celé EU. Prostřednictvím programu se rovněž posílí síť center pro digitální inovace, díky nimž mají podniky, zejména malé a střední, a orgány veřejné správy přístup k technologickým odborným poznatkům. Program Digitální Evropa se bude doplňovat s řadou dalších programů, jako je například program Horizont Evropa či digitální aspekty Nástroje pro propojení Evropy. Než bude předpis moci vstoupit v platnost, musí se na jeho znění dohodnout Rada a EP. Dohoda nezahrnuje rozpočtové a horizontální otázky, které jsou předmětem jednání o příštím víceletém finančním rámci EU na období 2021–2027.

EU posiluje opatření proti dezinformacím

  • EU se snaží potírat šíření dezinformací už od roku 2015.

  • Akční plán počítá také se zvýšením prostředků vyčleněných na tuto problematiku.

Komise 5. 12. 2018 vydala Akční plán proti dezinformacím, který se zaměřuje na 4 oblasti posílení spolupráce mezi členskými státy EU týkající se dezinformací: (1) Účinnější odhalování: Pracovní skupiny pro strategickou komunikaci a středisko EU pro hybridní hrozby v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) a delegace EU v sousedních zemích mají být posíleny dalšími specializovanými pracovníky a nástroji pro analýzu údajů. Rozpočet EEAS na strategickou komunikaci zaměřenou na potírání dezinformací a zvyšování povědomí o jejich škodlivém vlivu se má víc než zdvojnásobit, a to z 1,9 mil. € v roce 2018 na 5 mil. € v roce 2019. Členské státy EU by měly tato opatření doplnit posílením vlastních prostředků na boj proti dezinformacím. (2) Koordinovaná reakce: Měl by být zřízen zvláštní systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy s cílem usnadnit sdílení údajů a hodnocení dezinformačních kampaní a vydávat varování týkající se dezinformací v reálném čase. (3) Online platformy a odvětví: Signatáři Kodexu zásad boje proti dezinformací online by měli plnit přijaté závazky a zaměřit se při tom na opatření, která jsou aktuální pro volby do EP v roce 2019. Mezi ně patří zejména zajištění transparentnosti politické reklamy, intenzivnější úsilí o uzavření aktivních falešných účtů nebo označení všech případů nehumánních interakcí. Komise by měla s pomocí evropské skupiny regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zajistit průběžné sledování toho, jak jsou závazky plněny. (4) Zlepšování povědomí a zlepšování pozice občanů: Vedle kampaní zaměřených na informovanost mají orgány EU a členské státy podporovat mediální gramotnost prostřednictvím zvláštních programů. Podpora by měla plynout k vnitrostátním víceoborovým týmům nezávislých ověřovatelů faktů a výzkumným pracovníkům s cílem odhalit dezinformační kampaně a poukázat na ně na sociálních sítích. V roce 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, po němž v roce 2018 následovalo společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb. Komise 5. 12. 2018 předložila také zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo v potírání dezinformací online od dubna 2018, kdy předložila související sdělení o dezinformacích (více v příspěvku „Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online“, Informační společnost v dubnu 2018).

Přísnější pravidla k boji proti pachatelům kybernetické trestné činnosti schválila Rada a EP

  • Nová pravidla jsou součástí intenzivnějšího boje EU proti kybernetické trestné činnosti.

  • Členským státům mají pomoci proti jejím pachatelům zasahovat a lépe pomáhat obětem podvodů v oblasti plateb přes internet.

EP a Rada 11. 12. 2018 dosáhly politické shody ohledně návrhu zpřísňujícího pravidla pro boj proti podvodům a padělání v oblasti bezhotovostních platebních prostředků. Podvody a padělání v oblasti bezhotovostních platebních prostředků jsou pro organizovaný zločin významným zdrojem příjmů, z nichž se často pokrývá další trestná činnost (terorismus, obchod s drogami či obchodování s lidmi). Nová pravidla rozšířují rámec trestných činů – budou zahrnuty bezhotovostní transakce, jež se provádějí jakýmkoli platebním nástrojem, ať již fyzicky prostřednictvím platební karty nebo virtuálně jakožto mobilní platba. Trestně stíhány mají být rovněž krádež a zneužití platebních údajů, jejich další prodej a šíření. Nová pravidla pro postihy stanoví min. trestní sazby ve výši 1-5 let. Zamezit se má se možnosti spekulativního výběru nejpříznivější jurisdikce, kdy si pachatelé vybírali jurisdikci s nejmírnějšími tresty, a usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními orgány díky tomu, že bude jasně stanoveno, které činnosti se považují za trestné. Oběti podvodů v oblasti bezhotovostních plateb by měly mít lepší přístup k informacím, poradenství a podpoře, čímž se zmírní důsledky krádeže identity. Výměnu informací a přeshraniční spolupráci by zase měla zlepšit specializovaná vnitrostátní kontaktní místa a zapojení Europolu. Finanční instituce a další soukromé subjekty budou příslušné trestné činy hlásit donucovacím orgánům. Směrnici nyní bude muset formálně přijmout EP a Rada.