Předsedkyně Komise stanovila priority EU na nadcházející rok v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU), Komise navrhuje pravidla na ochranu plurality a nezávislost médií, Komise vydala 12. tranši v hodnotě 12 mld. € na obnovu Evropy

  • Předsedkyně Komise přednesla každoroční projev o stavu unie (SOTEU)
  • Komise chce chránit média mj. před politickým vměšováním
  • Komise pokračuje ve financování v rámci NextGenerationEU

Předsedkyně Komise stanovila priority EU na nadcházející rok v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU)

  • Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová nastínila směřování EU v nadcházejícím roce v rámci svého projevu o stavu Unie (SOTEU).
  • Mnohé stěžejní plánované iniciativy jsou připravovány na základě doporučení, která občané navrhli v rámci tzv. Konference o budoucnosti Evropy.
  • Předsedkyně Komise se ve svém projevu věnuje oblastem jako je Zelená dohoda pro Evropu, digitální připravenosti Evropy, hospodářství, Evropě ve světě, podpoře evropského způsobu života a evropské demokracii.
  • V SOTEU předsedkyně Komise taktéž zhodnotila události a důležité milníky v EU uplynulého roku 2022.
  • Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 14. 9. 2022 nastínila v každoročním projevu o stavu Unie (SOTEU) stěžejní iniciativy, které Komise plánuje v nadcházejícím roce realizovat a zhodnotila události v EU uplynulého roku 2021.

Pozadí

SOTEU má svůj původ v Lisabonské smlouvě a je definován rámcovou dohodou o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Podle této dohody předseda/předsedkyně Komise zasílá předsedovi/předsedkyni EP a předsednictví Rady také tzv. prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise přijmout do konce následujícího roku, ať již formou právních předpisů, nebo jiných iniciativ.

Jakmile předseda/předsedkyně Komise ukončí svůj projev, probíhá otevřená debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog s EP a Radou, který vede k vypracování pracovního programu Komise na rok 2023.

Klíčové a sporné body

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie (SOTEU) nastínila stěžejní iniciativy, které Komise plánuje v nadcházejícím roce realizovat. Mnohé z nich jsou připravovány na základě doporučení, která občané navrhli v rámci tzv. Konference o budoucnosti Evropy.

Mezi tyto iniciativy patří například:

  • nadále důrazně podporovat Ukrajinu a její obyvatele, mimo jiné využitím plného potenciálu jednotného trhu EU,
  • zavádět opatření na podporu Evropanů při překonávání energetické krize,
  • podporovat podnikatelské prostředí, zejména MSP,, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy,
  • snižovat závislosti EU na fosilních palivech z Ruska a úzce spolupracovat se spolehlivými dodavateli,
  • dále investovat do energie z obnovitelných zdrojů a zejména do vodíku,
  • upevnit vedoucí postavení EU ve světě, co se týče přizpůsobení se změně klimatu a ochrany přírody
  • nadále hájit demokracii a právní stát doma i ve světě.

Zároveň zaslala předsedkyně Komise von der Leyenová prohlášení o záměru předsedkyni EP Robertě Metsolové a předsedovi vlády Petrovi Fialovi za ČR, která v současné době zastává předsednictví v Radě EU. V tomto prohlášení podrobně popisuje opatření, jež Komise hodlá v následujícím roce přijmout formou právních předpisů a dalších iniciativ.

Zelená dohoda pro Evropu

K veřejně diskutovanému tématu Zelené dohody Ursula von der Leyenová představila konkrétní nadcházející právní kroky, které EU plánuje na rok 2023. Jedná se o:

  • revizi předpisů EU o vnitřním trhu s elektřinou
  • návrh na vytvoření tzv. vodíkové banky EU
  • revizi rámce pro nakládání s odpady s cílem snížit množství odpadu, včetně toho potravinového, a dopad nakládání s odpady na životní prostředí 
  • legislativní návrh týkající se rostlin vypěstovaných za využití určitých nových genomických technik 
  • revizi právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat

Evropa připravená na digitální věk

Pro zajištění úspěšné přípravy na digitalizaci Evropy chce Komise předložit:

  • evropský předpis o kritických surovinách
  • balík opatření na pomoc MSP, včetně směrnice o opožděných platbách
  • iniciativu týkající se virtuálních světů, jako je např. metaverse
  • balík opatření týkající se udělování patentových licencí
  • legislativní návrh týkající se prověřování a registrace azbestu v budovách
  • návrh Evropského roku dovedností

Hospodářství ve prospěch lidí

V SOTEU se taktéž kladl důraz na hospodářství, jež by bylo prospěšné pro všechny občany EU. Komise se proto rozhodla podniknout související kroky a to konkrétně:

  • přezkum víceletého finančního rámce (2021–2027) v polovině období
  • správu ekonomických záležitostí
  • legislativní návrh týkající se 2. souboru nových vlastních zdrojů
  • legislativní návrh o podnikání v EU: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)
  • přístup k datům v oblasti finančních služeb
  • legislativní návrhy na zavedení digitálního eura

Silnější Evropa ve světě

Komise chce v roce 2023 i nadále udržovat významnou roli EU na mezinárodním poli prostřednictvím: 

  • kosmické strategie EU pro bezpečnost a obranu
  • nové agendy pro Latinskou Ameriku a Karibik
  • aktualizace strategie EU pro námořní bezpečnost
  • aktualizace režimu sankcí v oblasti lidských práv

Podpora evropského způsobu života

Občané EU a evropský způsob života tvoří nedílnou součást utváření EU jako celku, při čemž Komise by se z těchto důvodů měla zaměřit na:

  • komplexní přístup k duševnímu zdraví
  • uznávání kvalifikací státních příslušníků třetích zemí
  • legislativní návrh týkající se digitalizace cestovních dokladů a usnadnění cestování
  • revizi směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí
  • iniciativu nazvanou Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti

Nový impuls pro evropskou demokracii

Revitalizace evropské demokracie a její funkčnosti je v posledních letech předmětem jednání na úrovni EU. Komise proto navrhuje:

  • balík opatření na obranu demokracie, včetně iniciativy na ochranu demokratické sféry EU před skrytým zahraničním vlivem
  • balík protikorupčních opatření
  • legislativní návrh týkající se evropského průkazu osob se zdravotním postižením

V neposlední řadě předsedkyně Komise zhodnotila důležité mezníky a události, které Komise podnikla na podporu Ukrajině a k omezení závislosti EU na ruských fosilních palivech, jakož i opatření k realizaci jednotlivých politických priorit. Komise se kromě toho také zasazovala o posílení odolnosti Unie v zájmu našich občanů.

Předpokládaný další vývoj

Zmíněné iniciativy nyní budou Komisí konkrétně vypracovány a předloženy.  Navržené legislativní akty budou postupně diskutovány v Radě a v EP. Projev o stavu EU by se měl konat opět na podzim 2023.

Odkazy

Komise navrhuje pravidla na ochranu plurality a nezávislost médií

  • Komise představila v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU) Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v EU.
  • Navrhované nařízení má stanovit mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a proti sledování. 
  • Cílem nařízení je nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a přidělování státní reklamy. 
  • Navrhovaný akt má rovněž stanovit opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a ve prospěch zveřejňování střetů zájmů.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council

establishing a common framework for media services in the internal market (European 

Media Freedom Act) and amending Directive 2010/13/E (COM(2022)457)

  • Komise 16. 9. 2022 přijala v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU) Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků.

Pozadí

Nezávislé sdělovací prostředky jsou klíčovým pilířem demokracie a důležitou a dynamickou součástí ekonomiky každého státu. Jejich zásadní role se projevuje při formování veřejného života, utváření veřejného mínění a pohánění k odpovědnosti těch, kteří jsou u moci. Komise sleduje vývoj v této oblasti prostřednictvím výročních zpráv o právním státu a dalších nástrojů, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (více v příspěvku „Komise zhodnotila boj EU proti dezinformacím”, Informační společnost v říjnu 2019). Zjištěné nedostatky, které uváděly předchozí zprávy o právním státu, přiměly EU k přijetí několika iniciativ, zejména doporučení č. 2428/2022 týkajícího se bezpečnosti novinářů a balíku opatření k řešení zneužívání žalob proti účasti veřejnosti.

Plán vypracovat Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie (SOTEU) v roce 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Akt vychází ze zpráv Komise o právním státu a z revidované směrnice (EU) č. 1808/2018 o audiovizuálních mediálních službách, která je základem pro celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů pro audiovizuální média. Akt rovněž vychází z nařízení o jednotném trhu digitálních služeb a aktu o digitálních trzích, jakož i z nového kodexu zásad boje proti dezinformacím (více v příspěvku „Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online”, Informační společnost v dubnu 2018, v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „Rada a EP se předběžně shodly na aktu o digitálních trzích”, Informační společnost v březnu 2022 a v příspěvku „Instituce dosáhly dohody v zájmu bezpečnějšího online prostředí”, Informační společnost v dubnu 2022). Navrhované nařízení je součástí snah EU o prosazování participace na demokratickém životě, boje proti dezinformacím a podpory svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak bylo stanoveno v Akčním plánu pro evropskou demokracii (více v příspěvku „Komise předložila nový akční plán pro demokracii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

Návrh má doplňovat doporučení č. 6650/2021 o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů přijaté v září 2021 a směrnici č. 177/2022 o ochraně novinářů a obránců práv před zneužívajícími soudními řízeními (balík proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti) představenou v dubnu 2022. Akt o svobodě sdělovacích prostředků je rovněž doplněn iniciativami ohledně životaschopnosti, odolnosti a digitální transformace mediálního odvětví, které byly přijaty v rámci Akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví a revidovaných pravidel autorského práva. Návrh vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami, včetně konzultace s veřejností.

Klíčové a sporné body

Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků má zajistit, aby sdělovací prostředky – veřejnoprávní i soukromé – mohly na vnitřním trhu EU snadněji působit přeshraničně bez nepřiměřeného tlaku a těžit z digitální transformace mediálního prostoru. 

  • Ochrana redakční nezávislosti – nařízení má vyžadovat, aby členské státy respektovaly skutečnou redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb a zlepšily ochranu novinářských zdrojů. Poskytovatelé mediálních služeb budou navíc muset zajistit transparentnost vlastnictví tím, že tyto informace zveřejní, a přijmou opatření s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí.
  • Zákaz používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům – akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahuje silné záruky, které mají zakazovat používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům, novinářům a jejich rodinám.
  • Nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky – tam, kde existují veřejnoprávní sdělovací prostředky, je důležité zajistit v zájmu redakční nezávislosti jejich přiměřené a stabilní financování. Členové vedení a správní rady veřejnoprávních médií budou muset být jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním způsobem. Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků budou povinni dodržovat pluralitu informací a názorů nestranným způsobem v souladu s posláním veřejné služby.
  • Testování plurality sdělovacích prostředků – akt o svobodě sdělovacích prostředků má vyžadovat, aby členské státy posuzovaly, jaký dopad má stupeň koncentrace mediální trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost. Rovněž by měl ukládat, aby veškerá legislativní, regulační nebo správní opatření přijatá členským státem, která by mohla mít dopad na sdělovací prostředky, byla přiměřená a řádně odůvodněna.
  • Transparentní státní reklama – akt o svobodě sdělovacích prostředků by měl stanovit nové požadavky na přidělování státní reklamy sdělovacím prostředkům, aby se zajistila transparentnost a nediskriminace. Akt by měl rovněž zvýšit transparentnost a objektivitu systémů měření sledovanosti, které mají dopad na příjmy médií z reklamy, zejména na internetu.
  • Ochrana mediálního obsahu online – na základě aktu o digitálních službách by měl akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahovat záruky proti neoprávněnému odstraňování mediálního obsahu vytvořeného v souladu s profesními normami. V případech, které nezahrnují systémová rizika, jako jsou dezinformace, budou muset velmi velké online platformy, které mají v úmyslu odstranit určitý zákonný mediální obsah porušující podle nich zásady platformy, informovat poskytovatele mediálních služeb o důvodech stažení obsahu ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny stížnosti podané poskytovateli mediálních služeb pak budou muset platformy vyřizovat přednostně.
  • Nové právo uživatelů na přizpůsobení mediální nabídky – akt o svobodě sdělovacích prostředků má zavádět právo na přizpůsobení mediální nabídky na zařízeních a rozhraních, jako jsou televize s připojením k internetu, takže uživatelé by měly moct měnit výchozí nastavení podle vlastních preferencí.

K návrhu je připojeno doporučení, které uvádí řadu dobrovolných postupů, které se v odvětví osvědčily a které podporují redakční nezávislost a větší transparentnost vlastnictví. Doporučení má nabízet mediálním společnostem ke zvážení soubor dobrovolných opatření: od vytvoření podmínek pro tvorbu nezávislého redakčního obsahu, přes posílení postavení novinářů tím, že budou přizváni, aby se podíleli na zásadních rozhodnutích, které ovlivňují fungování sdělovacího prostředku, po strategie zajištění dlouhodobé stability tvorby zpravodajského obsahu.

Komise dále navrhuje zřídit novou nezávislou Evropskou radu pro mediální služby, jejímiž členy by byly národní orgány pro sdělovací prostředky. Rada pro mediální služby by podporovala účinné a jednotné uplatňování rámce mediálního práva EU, zejména tím, že by byla nápomocna Komisi při přípravě pokynů k regulačním záležitostem v oblasti sdělovacích prostředků. Měly by rovněž moci vydávat stanoviska k vnitrostátním opatřením a rozhodnutím, která mají vliv na mediální trhy a stupeň jejich koncentrace. Rada pro mediální služby by také koordinovala vnitrostátní regulační opatření týkající se médií ze zemí mimo EU, která představují riziko pro veřejnou bezpečnost, s cílem zajistit, aby tyto sdělovací prostředky neobcházely platná pravidla v EU. Rada pro mediální služby by rovněž vedla strukturovaný dialog mezi velmi velkými online platformami a odvětvím sdělovacích prostředků, aby podpořila přístup k různým mediálním nabídkám, a bude monitorovat, zda platformy dodržují samoregulační iniciativy, jako je kodex zásad EU pro boj proti dezinformacím.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení musí být nyní schválen řádným legislativním procesem EP a Radou. Pokud  bude návrh přijat, bude konečné znění přímo použitelné v celé EU. Komise plánuje podporovat diskuse (zejména ty pořádané v rámci Evropského fóra zpravodajských médií) o dobrovolných postupech mediálních společností souvisejících s doprovodným doporučením.

Odkazy

Krátce…

Komise vydala 12. tranši v hodnotě 12 mld. € na obnovu Evropy

  • Komise vydala 12. tranši v rámci NextGenerationEU v hodnotě 12 mld. € na podporu Evropy.
  • Jedná se o celkovou 7. syndikovanou tranši v roce 2022.
  • Dnešní transakcí vydala Komise v rámci NextGenerationEU v roce 2022 dlouhodobé financování v celkové výši 73,75 mld. €.
  • Od zahájení programu v červnu 2021 bylo vydáno celkem 144,75 mld. €

Komise 13. 9. 2022 vydala 12. tranši v rámci Next Generation v hodnotě 12 mld. € na podporu Evropy. Jedná se o celkovou 7. syndikovanou tranši v roce 2022. Skládala se z nového 5letého dluhopisu v hodnotě 7 mld. € splatného k  4. 10. 2027 a nového 30letého dluhopisu v hodnotě 5 mld. € splatného k 4. 10. 2052. Poptávka investorů zůstala silná navzdory komplexnímu tržnímu kontextu, jež se potýká s kombinovanými poptávky, které přesáhly 114 mld. € nebo 9krát vyšší poptávka než je nabídka podílů. Dnešní transakcí vydala Komise v rámci NextGenerationEU v roce 2022 dlouhodobé financování v celkové výši 73,75 mld. € a od zahájení programu v červnu 2021 144,75 mld. €. Z celkové částky bylo od července 2022 vydáno 23,75 mld. € v souladu s prováděním plánu financování Komise na období 7/–12/2022, jak byl předložen na konci června 2022 (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020, v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021 a v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021). Na základě získaných finančních prostředků Komise dosud vyplatila více než 110 mld. € v rámci Nástroje pro obnovu a odolnost a více než 15 mld. € v rámci jiných programů EU, které využívají financování NextGenerationEU. Komise bude i nadále využívat získané finanční prostředky na podporu evropské obnovy po pandemii, přičemž bude financovat členské státy v rámci nástroje pro obnovu a odolnost, jakož i prostřednictvím dalších programů EU.