Nařízení o digitálních službách

Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), někdy označováno i za evropskou internetovou ústavu, stanovuje pravidla ve snaze dosáhnout bezpečnějšího online prostředí a ochránit základní práva v digitálním prostoru. Zavádí nová pravidla pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, a to včetně největších online platforem. DSA je součástí balíčku týkajícího se digitálních služeb spolu s nařízením o digitálních tržištích (DMA). Cílí na zvýšení transparentnosti a posílení práv vůči platformám, omezování rizik, boj proti manipulativním praktikám a úpravu cílených reklam.

Plné znění nařízení v češtině

Vývoj

Evropské nařízení DSA bylo přijato 19. října 2022 a do plné účinnosti vstoupilo 17. února 2024. Nařízení navazuje na řadu dalších předpisů, zejména na zastaralou směrnici eCommerce z roku 2000. Je úzce provázáno s celou řadou předpisů, včetně například GDPR nebo AI aktu. DSA samo o sobě je co do obsahu neutrální a nedefinuje, co je legální a co ne, včetně například definice hate-speech. V tomto ohledu se plně spoléhá na definice v již platných předpisech a zákony platné v jednotlivých členských státech.

Základní principy

Jednotná pravidla pro poskytovatele online zprostředkovatelských služeb pro celou EU

Harmonizuje dříve roztříštěná národní pravidla členských států

Dotýká se celé řady služeb, od poskytovatelů připojení k internetu, e-shopů, sociálních sítí, cloudů, vyhledávačů, webového hostingu apod.

Platí pro služby nabízené uživatelům z EU bez ohledu na původ poskytovatele

Větší práva pro uživatele a odpovědnost platforem

Pokud platforma smaže příspěvek nebo zablokuje účet, musí vysvětlit proč a vy se můžete snadněji bránit

Efektivnější moderace nelegálního obsahu, ale zároveň zákaz všeobecné monitorovací povinnosti

Společnosti nemají povinnost plošně sledovat vše, ale musí reagovat na nahlášený nelegální obsah

Společnosti musí poskytovat transparentní informace o reklamách, například proč se uživateli zobrazuje, kdo ji platí apod.

DSA umožňuje Komisi a národním koordinátorům udělovat pokuty až do výše 6 % celosvětového obratu pokutované společnosti

4 kategorie služeb podle DSA

DSA definuje čtyři typy podniků s rozlišnými povinnostmi. Výjimky platí pro mikro a malé podniky.

Zprostředkovatelé – nabízejí síťovou infrastrukturu, propojují uživatele s obsahem, zbožím nebo službami ale přímo je nevlastní. Mají nejmenší povinnosti.

Hostingové služby – Cloudové služby, úložiště uživatelských informací.
Online platformy – online tržiště, obchody s aplikacemi a sociální sítě, které nedosahují parametrů nejvyšší kategorie, co se týče počtu uživatelů.
Velké platformy a vyhledávače (VLOP/VLOSE) – nejvyšší kategorie, největší platformy s více než 45 miliony uživatelů měsíčně a nejpřísnějšími pravidly. Dodržování těchto pravidel vymáhá přímo Evropská komise, zatímco předchozí kategorie jsou spravovány národními koordinátory digitálních služeb.

Povinnosti dle DSA

Nejpřísnější pravidla musí dodržovat VLOP/VLOSE, řadu z nich ale musí plnit i menší online platformy. První dvě kategorie mají jen základní povinnosti komunikace s úřady nebo nahlašování nelegálního obsahu.

Platformy musí dodržovat pravidla v oblastech:

DSA vyžaduje zavedení notice-and-action mechanismu pro nahlašování obsahu včetně transparentního systému pro vyřizování stížností:

mechanismus zaručuje, že každý uživatel má možnost odeslat poskytovateli oznámení o konkrétním nelegálním obsahu na platformě (notice)

poskytovatel následně musí oznámení prozkoumat. Ačkoliv poskytovatelé nemusí aktivně monitorovat vše, musí reagovat na oznámení

pokud je oznámený obsah skutečně posouzený jako nelegální, poskytovatel ho musí odstranit nebo k němu znemožnit přístup (action)

Poskytovatelé také musí zavést preventivní opatření proti zneužívá systému nahlašování a zapojit důvěryhodné oznamovatele (trusted flaggers) s prioritním vyřízením hlášení.

Poskytovatelé musí pravidelně zveřejňovat zprávy o moderaci obsahu a zpřístupnit informace o fungování algoritmů.

Mají také povinnost jasně formulovat podmínky používání a otevřeně informovat o reklamních praktikách

Poskytovatelé musí určit kontaktní místo pro úřady i uživatele, včetně právního zastoupení v EU. Zároveň mají povinnost umožnit přístup k datům pro regulátory a výzkumníky a zasílat oznámení orgánům činným v trestním řízení.

DSA zakazuje tzv. dark patterns – klamavé manipulační taktiky, jako je například obtížné zrušení předplatného.

Důležitým prvkem DSA jsou také guidelines na ochranu nezletilých online. Guidelines nejsou právně závazné, avšak definují doporučení pro ochranu nezletilých. Jedná se například o nastavení účtů nezletilých na soukromé ve výchozím nastavení, posílené možnosti ztlumení uživatelů, úprava doporučovacích systémů a mnohé další.

Tyto povinnosti platí pro online tržiště. Jedná se například o povinnost kontrolovat produkty, nabídky, shromažďovat informace o obchodnících a informovat kupující o případných zjištěních nelegálních praktik

Povinnost pravidelně hodnotit a omezovat systémová rizika a podstupovat nezávislé audity.

DSA a ochrana dětí online

Pro oblast ochrany dětí je ve znění nařízení zařazen samostatný článek 28, k jehož vymáhání Komise 14. července 2025 zveřejnila detailnější pokyny. Ochrana nezletilých skrze DSA je charakterizována zejména cílem zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany. Nejedná se však o závazné podmínky. Doporučení byla zveřejněna také ve formě zjednodušené brožury, kterou si můžete v češtině a všech ostatních oficiálních jazycích EU stáhnout zde.

Jedním z hlavních kroků je zákaz cílených reklam profilovaných na dětech. Mezi další klíčová opatření patří i posouzení rizik, která služba představuje pro děti a přijetí adekvátních opatření, výchozí privátní nastavení účtů nezletilých, vypnutí nebo omezení funkcí podporujících nadměrné používání. Upravit doporučuje i doporučovací systémy nebo ověřování a odhadování věku.

DSA a dezinformace

Nařízení zavádí opatření v rámci povinností k moderaci obsahu. Od roku 2025 je součástí DSA také Kodex zásad boje proti dezinformacím, který je právně závazný pro největší platformy. Upravuje například i omezení finanční motivace šiřitelů dezinformací, transparentní označovaní reklamy a podporu fact-checkerů.

DSA v Česku

V Česku je národním koordinátorem digitálních služeb dle DSA Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Rolí koordinátora je posuzovat dodržování postupů a vymáhat povinnosti (kromě VLOP/VLOSE), dle DSA mu ale nepřísluší například možnost posuzovat nezákonnost obsahu. Na ČTÚ se může obrátit také veřejnost s podněty, stížnostmi i dotazy.