Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 25.9.2019

Na tuto a mnohé další otázky opověděli účastníci prvního panelu konference o kariérních možnostech českých právníků v EU, která proběhla v pondělí 23. září v Lichtenštejnském paláci v Praze. Diskutující se podělili o své profesní i osobní zkušenosti z Bruselu, přiblížili, čemu se může člověk s právnickým vzděláním věnovat v evropských institucích a agenturách, a předali posluchačům rady a tipy, jak uspět ve výběrových řízeních.

„Češi mají na Právní službě Evropské komise dobré zastoupení a dobré jméno. Jednou z nejvýše postavených Češek v EU je ředitelka Právní služby Eva Kružíková,“ zdůraznila Zuzana Malůšková, která v Právní službě Komise rovněž působí, s tím, že Evropská unie nabízí pro české právníky příležitosti i na nejvyšších pozicích.

K tomu dodala, že velkou výhodou pro zájemce o práci v EU může být mimo jiné i znalost právní terminologie v českém jazyce. Malůšková popsala, že v případě Právní služby Evropské komise je přímo podmínkou, aby byli z každého členského státu zastoupeni minimálně dva právníci se znalostí národního jazyka a legislativy.

Češi si podle Zuzany Malůškové v Evropské komisi vedou dobře, v Právní službě totiž máme zhruba stejné množství zástupců jako mnohem početnější Polsko, což Malůšková připisuje mimo jiné i kvalitě českých právnických fakult. Kromě toho jako hlavní výhodu práce v Evropské komisi vyzdvihla její široký záběr, který právníkům umožní věnovat se zajímavým tématům z množství různých oblastí.

Znalost několika jazyků je pro práci v EU nezbytností

„Práce u europoslanců není klasická úřednická práce,“ uvedl Jan Tlamycha, který od roku 2004 působí jako asistent několika poslanců v Evropském parlamentu. Tlamycha porovnal práci asistenta europoslance s působením na obdobné pozici v českém parlamentu. Narozdíl od národních parlamentů je podle něj v tom Evropském naprostou nezbytností znalost několika cizích jazyků. Liší se také šíře odborného záběru, jelikož v Evropském parlamentu není třeba jen znalost evropského práva, ale také národní legislativy jednotlivých členských států.

Kariéra v EU - 1. panel
Účastníci prvního panelu konference „Kariéra v EU“: zleva Jan Tlamycha, Kristýna Najmanová, Vojtěch Bartoš (moderátor), Zuzana Malůšková a Lukáš Jelínek.

S tvrzením o důležitosti jazykové vybavenosti souhlasila i Kristýna Najmanová, která poskytla vhled do práce s evropskou agendou „z druhé strany“, tedy z pohledu české státní správy. Najmanová přiblížila své zkušenosti ze stálého zastoupení České republiky v Bruselu a zdůraznila, že pozice právního poradce v Bruselu je založená zejména na budování vztahů, které bez znalosti alespoň několika jazyků není možné.

Příležitostí je dost, je ale třeba být flexibilní

Kromě formálních znalostí je podle Kristýny Najmanové pro práci v Bruselu, ať už na stálém zastoupení nebo přímo v institucích Unie, nezbytná schopnost flexibilně reagovat na nové výzvy a chápat, jak v EU ve skutečnosti fungují interní rozhodovací procesy a vyjednávání. Kromě toho je také třeba být aktivní a samostatně vyhledávat nové příležitosti.

„Právníků je třeba v každém generálním ředitelství Komise,“ konstatoval Lukáš Jelínek z Evropského úřadu pro boj proti podvodům, podle něhož se v Evropské komisi, která je největším unijním zaměstnavatelem, najde pro Čechy s právnickým vzděláním příležitostí hodně. Každé generální ředitelství má totiž vlastní právní oddělení. Je ovšem důležité vědět, že funkce těchto oddělení se na jednotlivých ředitelstvích liší podle jejich agendy a současných priorit.

Na tom, že jak instituce a agentury Unie, tak státní správa nabízejí českým právníkům se zájmem o evropskou problematiku celou řadu příležitostí, se shodli všichni panelisté. Důležité ovšem je na tyto příležitosti aktivně reagovat a nenechat se zastrašit šíří záběru evropské agendy.

Autor: Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop