Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Na dnešním jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile, na seznam by mělo přibýt dalších 40 lodí. Plavidla, která jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.

Podle Kallas pokračují jednání o finanční podpoře pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Vyjednávání o reparační půjčce jsou „stále náročnější, ale ještě máme několik dní na dosažení dohody“, řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.

Připomněla, že jde o téma, kterým se bude zabývat summit EU, který v Bruselu začíná ve čtvrtek. „Jak řekl předseda Evropské rady (António) Costa, to jednání neopustíme bez rozhodnutí o financování pro Ukrajinu,“ dodala Kallas.

Costa v nedávném dopise lídrům uvedl, že by mohla být Evropská rada opět jednodenní, nicméně později naznačil, že je připraven jednat i tři dny.

Podle většiny unijních prezidentů a premiérů je nejlepší variantou využití reparační půjčky, k tomu má ale stále výhrady Belgie, kde se nachází největší množství zmrazených ruských aktiv a které se obává právních kroků ze strany Moskvy. Předem se ozvalo Maďarsko a Slovensko s tím, že žádnou vojenskou pomoc Kyjevu nepodpoří. O víkendu se k nim přidal designovaný český premiér Andrej Babiš, který ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.

Kallas v reakci na dotazy novinářů uvítala jakákoli diplomatická jednání, která by měla vést k ukončení války. „Chceme ale, aby bylo dosaženo míru, který vydrží, a nikoli appeasementu,“ uvedla s odkazem na takzvanou politiku ústupků. Převzetí Donbasu podle ní nebude „Putinovým konečným cílem“. „Pokud získá Donbas, tak jedna pevnost padla a rozhodně budou pokračovat v převzetí celé Ukrajiny,“ dodala s tím, že pokud Ukrajina padne, jsou v ohrožení další regiony.

Podle zástupce Litvy se dnes ministři zahraničí dohodnou na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu tak, aby zahrnovaly i hybridní útoky na EU. „Potřebujeme solidaritu, potřebujeme jednotnou akci,“ uvedl litevský ministr Kestutis Budrys. Jednota a rychlá reakce jsou podle něj důležité i pro odrazení dalších podobných aktivit, jaké nyní podniká Bělorusko vůči Litvě. Pobaltská země vyhlásila minulý týden nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Balóny představují hrozbu pro litevské civilní letectví a narušují provoz letiště ve Vilniusu.

Zdroj: ČTK

Foto: Adobe Stock