Vyjednané kapitoly
27. června, 2008
25.04.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 22: Životní prostředí
Kapitola Životní prostředí patří k nejnáročnějším oblastem komunitárních předpisů vzhledem k rozsahu předpisů a jejich náročné implementaci. Aby se ČR stala plnohodnotným členem EU, musí splnit soubor celkem cca 300 směrnic, nařízení a rozhodnutí – jedná se o požadavky na snížení emisí do vod či ovzduší, nakládání s nebezpečnými látkami, požadavky na kvalitu výrobků, ochranu přírodního bohatství, demokratizaci rozhodovacích procesů apod. Od roku 1998 probíhá v ČR systematický proces přijímání plně slučitelné ekologické legislativy a zároveň se zohledňuje i přijímání nových předpisů v EU, jichž EU ročně přijme kolem 30 – 50 nebo jejich novelizací. Navíc úprava ochrany životního prostředí a prosazování udržitelného rozvoje se v EU neustále rozšiřuje.
ČR nejenže musí sladit své zákony s předpisy platnými v EU, ale musí rovněž učinit opatření k jejich praktickému naplňování. Strategické dokumenty Ministerstva životního prostředí i Evropské unie indikují, že na splnění environmentálních požadavků EU bude v ČR do roku 2010 potřeba vynaložit cca 300 mld. Kč, nejvíce v oblasti ochrany vod.
Na ochranu životního prostředí dostává Česká republika od Evropské unie významné finanční prostředky – od roku 1990 to byl program Phare (jen v období 1990-2000 bylo na investiční i neinvestiční projekty v oblastech životního prostředí a energetiky v ČR rozděleno celkem 158 mil. EUR, tj. 20% veškerých Phare prostředků pro ČR), od roku 2000 pak investiční prostředky na velké infrastrukturní projekty z programu ISPA (ročně je k dispozici na projekty životního prostředí 35 mil. EUR) a dále možnost využívat pro environmentálně zaměřené projekty zemědělský předvstupní program SAPARD. Ještě výrazně větší množství prostředků pak bude moci ČR na environmentální projekty využívat po vstupu do EU, ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Evropská unie má totiž enormní zájem na tom, aby ČR její ekologické standardy co nejdříve splnila.
Často se hovoří o nepříznivém vlivu ekonomických politik Evropské unie na stav životního prostředí. Velmi však záleží na tom, jakým způsobem se tyto ekonomické politiky provážou s politikou životního prostředí na národní úrovni – EU nepředepisuje zvyšování rozsahu zemědělské půdy, průměrnou délku dálniční sítě na obyvatele nebo dokonce stavbu plavebních kanálů. Kontroverzní či nepopulární rozhodnutí jsou však často sváděna na Brusel – ale to je běžná praxe i v dnešních členských státech Unie, vytváří se tím lepší image domácích politiků před vlastními občany. Ten, kdo sledoval bouřlivou diskusi o podmínkách našeho vstupu do EU pro zemědělství, mohl si všimnout úsilí Evropské unie nasměrovat kandidátské země od dnešního na výrobu orientovaného zemědělství k ekologicky šetrnému a multifunkčnímu zemědělství jako součásti rozvoje venkova; vyjednané tuny povolené nadprodukce a eura z přímých plateb zemědělcům však tyto, pro životní prostředí libozvučné výzvy, převálcovaly.
Naše životní prostředí by bez aplikace předpisů Evropské unie bylo zřejmě ve výrazně větším ohrožení. A navíc budeme moci budoucí podobu ochrany životního prostředí v Evropě, kde má vzhledem k velikosti kontinentu a hustotě osídlení většina problémů mezinárodní rozměr, jako člen EU ovlivňovat více než dosud; důsledky stavu životního prostředí pak poneseme v každém případě.
Díky významným úspěchům v ochraně životního prostředí v 90. letech, kdy ČR vynakládala na životní prostředí kolem 2,5% hrubého domácího produktu, se nám podařilo omezit počet přechodných období (časových odkladů plnění povinností) v této oblasti na tři, což nás řadí do čela všech kandidátských zemí střední a východní Evropy.
Přechodná období
Podrobnější informace naleznete na následujících webových stránkách:
Implementační plán pro životní prostředí, aktuální informace o přípravě na vstup do EU apod.
Informace o IPPC, EMAS a Eco-labeling
Informace o přípravě sítě Natura 2000
Informace o postupu aproximace v oblasti ochrany vod a nakládání s odpady
Shrnutí
Kapitola Životní prostředí představuje jak z hlediska odborného, tak i finančního jednu z nejobtížnějších částí procesu přípravy ČR na vstup do EU. Díky intenzivním jednáním a technickým konzultacím s Evropskou komisí i členskými státy EU se podařilo vyřešit řadu otázek a zároveň přesvědčit EU o dosažené vysoké úrovni v oblasti transpozice i implementace environmentální legislativy, která řadí ČR v kapitole Životní prostředí na jedno z předních míst mezi kandidátskými státy. Konkrétním příkladem je implementace směrnice o pitné vodě, kde se ukázalo jako výhodné řešení derogace, kterou příslušná směrnice připouští.
Přijetí acquis v této oblasti má pozitivní vliv na kvalitu života. Na druhé straně značná finanční náročnost má bezprostřední dopad na konkurenceschopnost průmyslových podniků, což je citlivě vnímáno podnikatelskou sférou v členských zemích ( otázka tzv. ekodumpingu).
ČR se přesto podařilo vyjednat 3 přechodná období
ČR se podařilo úspěšně ukončit jednání o účasti v Evropské agentuře pro životní prostředí, jejímž členem se stala 1.1.2002. Členství v agentuře usnadní ČR sběr a zpracování údajů o životním prostředí, poskytne jí přístup k vybavení, jímž Agentura disponuje, k datům o ekologii v sousedních členských i kandidátských zemí a v této souvislosti zároveň umožní přijímat vhodná opatření na ochranu životního prostředí, vyhodnocovat jejich realizaci a zajiš?ovat dobrou informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí.