Kapitola 29: Rozpočtová a finanční ustanovení

06.04.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 29: Rozpočtová a finanční ustanovení

Činnost evropských Společenství, na nichž je EU založena, je financována ze souhrnného rozpočtu EU, který je vytvářen z příjmů od jednotlivých členských států, tzv. vlastních zdrojů ES. Rozdíl povahy rozpočtu EU oproti jiným rozpočtům mezinárodních organizací dokládá svébytnost této organizace. Na rozdíl od praxe jiných mezinárodních organizací jsou ostatní druhy příjmů mimo vlastní zdroje ES pouze okrajovou záležitostí.

Rozhodující část rozpočtu EU slouží k financování činnosti, které je Unie zavázána zajiš?ovat podle zakladatelských smluv. Je to zejména Společná zemědělská politika, politika sociálně ekonomické soudržnosti, rozvojová pomoc atd. Na administrativu EU připadá jen malá část výdajů, a to kolem 5 %.

Rozpočet Unie navrhuje Evropská komise, na jeho schvalování se podílejí Rada a Evropský Parlament. Evropská komise je výkonným orgánem pro provádění rozpočtu EU.

Co tvoří příjmy rozpočtu EU? Jsou to tzv. vlastní zdroje EU, do nichž patří:

1. Celní výnosy
   Vzhledem k uplatňování bezcelního obchodu mezi členskými státy jde o cla vybraná členskou zemí za zboží dovážené do Unie ze třetích zemí stanovená společným celním sazebníkem. Jejich podíl na vlastních zdrojích činí zhruba 13 %. V současné době si členské ponechávají jejich vybranou část ve výši 25%, jakožto úhradu nákladů na jejich výběr.
2. Zemědělské vyrovnávací dávky a poplatky z výroby cukru
   Vyrovnávací dávky vyplývají ze Společné zemědělské politiky a obchodu s nečlenskými státy se zemědělskými produkty a jsou stanoveny jako pevné celní ekvivalenty celním sazebníkem ES. Jejich rozsah v rámci vlastních zdrojů rozpočtu EU činí méně než 1 %. Poplatky z cukru jsou placeny výrobci cukerných produktů. Tento vlastní zdroj tvoří cca 0,6 % celkových vlastních zdrojů..
3. Vlastní zdroje plynoucí z daně z přidané hodnot ( DPH)
   Tento vlastní zdroj byl původně největším z prvotních zdrojů rozpočtu Unie, nicméně jeho význam klesá a do budoucna zůstává otázkou, jaký bude jeho objem, nebo? příslušné rozpočtové prostředky by měly být získávány především prostřednictvím následujícího zdroje. Zdroj podle DPH se vypočte použitím jednotné sazby vůči jednotným způsobem stanovenému daňovému základu každé členské země. Činí v současné době asi 25 % celkových vlastních zdrojů rozpočtu Unie.
4. Podíl na hrubém národním produktu (HNP)
   Zavedení tohoto nového vlastního zdroje v roce 1988 si vynutily zejména rostoucí nároky Společné zemědělské politiky a potřeby financovat strukturální fondy a Kohezní fond. Tento čtvrtý zdroj se podílí na příjmech z vlastních zdrojů rozpočtu Unie z více než 60 %. Je považována za nejspravedlivější zdroj a vypočítán procentním podílem jednotně vůči HNP každého členského státu. Je tak zřejmé, že bohaté státy platí do rozpočtu EU více než státy chudší, vzhledem k výši jejich HNP.

Rozhodující část výdajů rozpočtu EU, tj. kolem 95 %, je určena na financování ekonomických, regionálních programů v členských zemích zaměřených na financování Společné zemědělské politiky, hospodářské a sociální soudržnosti a na další politiky EU. Zemědělství odčerpává dlouhodobě největší část výdajů, téměř 50 % rozpočtu. Je to důsledek zvoleného přístupu ke Společné zemědělské politice, která mj. garantuje ceny zemědělských výrobků, aby byly zachovány akceptovatelné příjmy farmářů. Výdaje ze strukturálních fondů jsou druhou největší výdajovou položkou a tvoří kolem 35 % rozpočtu Unie. Jde především o Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a část Evropského zemědělského fondu, Finanční nástroj pro rozvoj rybářství a Fond soudržnosti (Kohezní fond). Další prostředky z rozpočtu Unie slouží k podpoře vnitřních politik: výzkum a technický rozvoj, ochrana životního prostředí, energetika, jaderná bezpečnost, pomoc rozvojovým zemím aj.

Celková částka odvodů ČR do rozpočtu EU se přímo odvíjí od celkových výdajů rozpočtu EU a od aktuálních odhadů vývoje HNP a odhadů vybraných cel. Nejprve se stanoví celkové výdaje rozpočtu EU a v závislosti na nich se propočítá požadovaná výše odvodů tak, aby byl dodržen princip vyrovnanosti rozpočtu. Celková čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU je pak tvořena rozdílem plateb do a z rozpočtu EU. Evropská komise stanovila pro nové členské státy princip nezhoršení čisté rozpočtové pozice. Nástrojem ke splnění tohoto principu jsou mimo jiné i kompenzace (ČR na summitu v Kodani vyjednala 747 mil EUR kompenzací, což je po Polsku druhá absolutně nejvyšší částka).

Celkový výsledek jednání pro Českou republiku je znázorněn v následující tabulce. Ta obsahuje přehled odvodů ČR do rozpočtu EU v jednotlivých letech, přehled odhadovaných příjmů v jednotlivých letech vyplývajících z účasti na politikách EU (zemědělské, regionální a dalších vnitřních politikách) a rozpočtové kompenzace nad rámec účasti v politikách EU.

Odhadovaná čistá pozice ČR po vstupu do EU

Shrnutí

Cílem ČR v kapitole Finanční a rozpočtová ustanovení bylo vyjednat maximální přísun reálných peněz z rozpočtu EU. Je přitom nutno zdůraznit slovo reálných, protože záměrem ČR nikdy nebylo vrátit se z jednání s papírem o vysokých částkách z rozpočtu EU, které by však zůstaly částečně virtuálně (což by v tucho chvíli pravděpodobně bylo mediálně výhodnější).

• čerpání peněz z rozpočtu EU se bude pro nové členské po vstupu zvyšovat postupně
• nutno nejprve zpracovat a schválit projekty, což zabere určitý čas, některé peníze jsou z rozpočtu EU vypláceny až zpětně po ukončení programu apod.
• rozhodující pro čerpání peněz z rozpočtu EU však je schopnost členských zemí předkládat dobře zpracované projekty a v žádném případě nelze předem zaručit přísun prostředků jen na základě toho, že nějaká země je relativně chudá.

V určité fázi přístupových jednání se ukazovalo, ČR by se sice ve střednědobém horizontu stala čistým příjemcem z rozpočtu EU, avšak díky výše uvedeným zpožděním v platbách by se tak stalo až v roce 2006. ČR proto vyvinula tlak na EU, jehož výsledkem byla dohoda, že EU zaplatí ČR takovou finanční částku navíc, tzv. kompenzační platbu, aby její pozice byla již od vstupu přinejmenším shodná, jako rok před vstupem, tj. v roce 2003 (předvstupní pomoc).

• Na takovou platbu ČR nemá právně nárok, protože není součástí acquis.
• Zároveň tato kompenzační platba představuje přesně stanovené peníze, které ČR skutečně obdrží a jejichž přidělení nezávisí na žádných dodatečných schvalovacích procedurách.
• ČR si přitom sama rozhodne, jak a kam tyto peníze použije.
• Bylo tedy jednou z hlavních priorit ČR vyjednat výši kompenzačních plateb co nejvyšší.

Výsledkem úsilí ČR bylo, že vyjednala 747 mil. EUR, tj. cca 23,3 miliardy Kč, což je po Polsku druhá absolutně nejvyšší částka. ČR jednoznačně splnila svůj vyjednávací cíl.