Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům v Evropě. V každé zemi se ale slaví jinak. Zatímco někde dominují náboženské obřady, jinde hrají hlavní roli jídlo, folklor nebo zábavné tradice. Přečtěte si, jak se Velikonoce slaví v různých koutech Evropy – od Francie přes Španělsko až po Řecko či Finsko.

Francie

Ve Francii, kde se Velikonocům říká Pâques, nejsou svátky tolik spojeny s náboženstvím jako spíše s gastronomií. Na slavnostním stole nechybí především jehněčí maso připravované na různé způsoby. Velkou roli hrají také sladkosti – čokoláda, marcipán a cukrovinky všeho druhu.

Zajímavá je tradice spojená s Velkým pátkem. Podle legendy umlknou kostelní zvony, protože „odlétají do Říma“, odkud se vracejí naplněné vajíčky a sladkostmi. Ty pak „rozhazují“ po zahradách, kde je na Velikonoční pondělí hledají děti. Francouzi také rádi hrají hry s vejci a udržují i humornou tradici poisson d’avril, kdy si lidé navzájem připevňují papírovou rybu na záda.

Španělsko

Ve Španělsku jsou Velikonoce hluboce zakořeněny v náboženské tradici. Oslavy vrcholí během Semana Santa (Svatého týdne), který začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí.

Nejznámější jsou velkolepá procesí, zejména v Seville, kde se na Velký pátek vynáší socha Panny Marie – Virgen de la Macarena. Tyto průvody mají na severu spíše vážný až tragický ráz, zatímco na jihu jsou živější a emotivnější. Kromě duchovních tradic nechybí ani kulinářské – připravují se pečená masa a sladké velikonoční věnce. Oblíbeným zvykem je také zapékání malé figurky do pečiva; ten, kdo ji najde, má mít štěstí.

Finsko

Finské Velikonoce jsou směsicí křesťanských i pohanských tradic. Děti, zejména dívky, se převlékají za čarodějnice, malují si pihy na obličej a chodí od domu k domu s ozdobenými větvičkami. Za odměnu dostávají sladkosti. Tato tradice vychází z víry, že se o Velikonocích pohybovaly zlé síly – proto se také zapalují ohně, které je mají zahnat.

Typickým pokrmem je mämmi, tmavý dezert ze žitné mouky a sladu, který se podává se smetanou a cukrem. Ve větších městech, jako jsou Helsinky, se navíc konají pašijové hry a procesí připomínající utrpení Ježíše Krista.

Řecko

V Řecku mají Velikonoce silný duchovní význam. Kostely se zdobí černými a fialovými látkami, které symbolizují smutek nad ukřižováním Krista. Velký pátek patří průvodům s epitafiem – květinami zdobenou konstrukcí představující Kristův hrob. Jedním z nejvýraznějších zvyků je barvení vajec na červeno, což symbolizuje život, obnovu a radost.

Na ostrově Korfu se na Bílou sobotu shazují z balkonů hliněné hrnce, což má přinést štěstí a nový začátek. Na stole nechybí tradiční sladký chléb tsoureki.

Maďarsko

Maďarské Velikonoce jsou v mnohém podobné těm českým. Ženy zdobí vajíčka a dávají je koledníkům, kteří za ně recitují básničky.

Typickým zvykem je „polévání“ žen vodou, které má zajistit zdraví a krásu – dnes se častěji používají parfémy. Na svátečním stole nechybí sladké pečivo kalács, uzená šunka a křen.

Česko

České Velikonoce jsou plné zvyků a symbolů. Vajíčka představují nový život a plodnost a zdobí se různými technikami – od voskování po vyškrabávání.

Mezi tradiční pokrmy patří jidáše, mazanec nebo velikonoční beránek. Každý den Pašijového týdne má svůj význam – od Modrého pondělí přes Zelený čtvrtek až po Velký pátek, kdy se podle pověstí otevírá hora Blaník. Vrchol oslav přichází na Velikonoční pondělí, kdy chlapci chodí s pomlázkou a symbolicky „vyšlehávají“ dívky, aby byly zdravé a svěží po celý rok.

Itálie

V Itálii mají Velikonoce silný náboženský rozměr, zejména díky Vatikánu. Na Velikonoční neděli uděluje papež tradiční požehnání Urbi et Orbi.

Typickým pokrmem je colomba di Pasqua, sladký kynutý koláč ve tvaru holubice, symbolu míru. Rodiny se scházejí u slavnostního oběda, kde nechybí jehněčí maso. Velmi oblíbené jsou také čokoládová vajíčka, která často ukrývají malé překvapení uvnitř.

Německo

V Německu je symbolem Velikonoc Osterhase – velikonoční zajíček, který nosí dětem vajíčka. Tradice hledání vajec na zahradě je zde velmi rozšířená.

Dalším typickým zvykem jsou velikonoční ohně (Osterfeuer), které symbolizují konec zimy a příchod jara. Lidé se u nich scházejí, slaví a vítají teplejší období. Domovy se zdobí barevnými vajíčky zavěšenými na větvičkách, což vytváří typickou jarní atmosféru.