V pátek 21. listopadu 2025 proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU na téma “Česko a sociální dimenze konkurenceschopnosti ve světle Draghiho zprávy”. Diskuze se věnovala tématu udržitelnosti sociálního modelu EU a také se soustředila na otázku, jaké unijní nástroje by Česká republika mohla využít pro rozvoj své konkurenceschopnosti a sociální i regionální soudržnosti.

Zprávu o budoucnosti konkurenceschopnosti EU vypracoval v roce 2024 bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi na žádost Evropské komise. Zpráva se zabývá konkurenceschopností Evropské unie v měnícím se světě a upozorňuje na strukturální problémy evropské ekonomiky, které vedou k jejímu zaostávání za USA a Čínou.

Draghiho zpráva argumentuje, že větší produktivita a inovativnost evropského průmyslu by neměla jít na úkor evropského sociálního modelu ani přispět k větším nerovnostem mezi různými skupinami občanů a mezi regiony. Zároveň zdůrazňuje, že neúspěch v dlouhodobém posílení konkurenceschopnosti může ohrozit samotnou udržitelnost sociálního modelu.


Národní konvent o EU je platforma, která formou konstruktivní debaty o směřování a prioritách ČR v EU spojuje zástupce vlády, samospráv, parlamentu i evropských institucí se zástupci odborné veřejnosti, neziskového sektoru, sociálními partnery a dalšími. Výsledkem jednání kulatých stolů jsou doporučení pro vládu a další orgány státní správy.

Dnes se v prostorách Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii v Praze k diskuzi nad tématem sociální dimenze konkurenceschopnosti EU setkalo několik desítek zástupců státní správy, akademické sféry a odborné veřejnosti. Účast byla možná také online. Odborným garantem kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.


Kulatý stůl diskutoval o těchto otázkách:

1. Které aspekty politiky zaměstnanosti a sociální politiky by měla ČR na unijní úrovni prosazovat s cílem posílit svoji konkurenceschopnost a sociální soudržnost, v souladu s cíli Draghiho zprávy?

2. Jak může ČR a EU bojovat proti dalšímu rozevírání nůžek mezi regiony v kontextu probíhajících ekonomických transformací?

3. Jak zajistit udržitelnost financování evropského sociálního modelu v kontextu probíhajících jednání o víceletém finančním rámci v letech 2028-2034?

4. Jak lépe zapojovat občanskou společnost i sociální partnery do diskusí o budoucnosti evropského hospodářství?