V pátek 30. ledna 2026 proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU na téma “Krizová připravenost a odolnost Evropské unie: Jak připravit (nejen) Česko na mimořádné situace?”. Diskuze se věnovala otázce, co je potřeba udělat pro zvýšení krizové připravenosti a odolnosti EU a jakým zásadním rizikům v současnosti čelí Česká republika.

Bezpečnostní prostředí Evropské unie a České republiky se v posledních třech letech zásadně proměnilo.
Dříve výjimečné jevy se stávají novou normou a ukazují, že nejen státní aparát, ale i společnost jako
celek musí být připraveny čelit narůstajícím a komplexním krizím.

Již dnes Rusko vede proti Evropě hybridní válku zahrnující dezinformace, nátlak na energetickou a dopravní infrastrukturu, kybernetické útoky a infiltraci extremistických a antisystémových skupin a vysocí
představitelé NATO i členských států EU předpokládají další eskalaci napětí. Ještě větší kapacity
zneužívat klíčových zranitelností evropských demokratických společností má Čínská lidová republika.
Tyto hrozby jsou stále častější, sofistikovanější a mohou v době krize amplifikovat chaos, snížit důvěru
občanů ve stát a podpořit extremismus.


Národní konvent o EU je platforma, která formou konstruktivní debaty o směřování a prioritách ČR v EU spojuje zástupce vlády, samospráv, parlamentu i evropských institucí se zástupci odborné veřejnosti, neziskového sektoru, sociálními partnery a dalšími. Výsledkem jednání kulatých stolů jsou doporučení pro vládu a další orgány státní správy.

Dnes se v prostorách Lichtenštejnského paláce v Praze k diskuzi nad tématem krizové připravenosti a odolnosti EU setkalo několik desítek zástupců státní správy, akademické sféry a odborné veřejnosti. Účast byla možná také online. Odborným garantem kulatého stolu bylo Centrum pro informovanou společnost.


Kulatý stůl diskutoval o těchto otázkách:

1. Jaké jsou nejzásadnější silné a slabé stránky v oblasti připravenosti České republiky na krize a mimořádné situace? Má Strategie unie připravenosti EU potenciál připravenost členských států na krize účinně posílit, a která z navrhovaných opatření ve Strategii lze z pohledu ČR využít na národní úrovni?

2. Jak může stát efektivně zapojit soukromý sektor, firmy a zaměstnavatele do přípravy na mimořádné situace, včetně krizového plánování, cvičení a komunikace s veřejností?

3. Jak posílit důvěru veřejnosti ve schopnosti státu zvládat krize a podpořit občanskou připravenost (např. osvěta, doporučení, komunitní aktivity)?

4. Co může Česká republika převzít z příkladů dobré praxe v zahraničí (např. Finsko, Litva, Estonsko, Tchaj-wan), a jak tyto přístupy adaptovat na naše podmínky?