Kulatý stůl Výzkumné služby Evropského parlamentu: zhodnocení 50 let rozšiřování EU

Ve středu 26. dubna uspořádala Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) online kulatý stůl na téma „50 let rozšiřování EU: od minulosti k budoucnosti“. Kulatý stůl zahájil slovenský europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. Následnou diskusi moderoval Wolfram Kaiser z EPRS. Řečníky byli profesor mezinárodních dějin z Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE) Piers Ludlow, bývalá ředitelka a profesorka Centra Roberta Schumana pro pokročilá studia na Evropském univerzitním institutu (EUI) Brigid Laffan, docent z Kodaňské univerzity Morten Rasmussen a polská europoslankyně Danuta Hübner. Hosté kulatého stolu zhodnotili přistoupení Velké Británie, Irska, Dánska a Polska k Evropské unii a zkušenosti těchto zemí s EU během svého členství.

Co se týče Velké Británie, ta vstoupila do Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce EU v roce 1973. Jedním z důvodů byl úpadek Británie trvající v šedesátých letech, který bylo zapotřebí řešit. Piers Ludlow však zdůraznil, že Británie nebyla téměř nikdy jednotná v otázce přistoupení k EU nebo později v setrvání členství. I proto následně po dvou letech v roce 1975 proběhlo první referendum o vystoupení. Téměř vždy přetrvával pocit, že EU je vedena jinými státy nežli Británií, zejména tedy Francií. Navíc Británie neměla dojem dostatečných výhod vyplývajících ze členství. I proto země z EU vystoupila v roce 2016 prostřednictvím referenda.

Irsko na druhou stranu zažilo velmi protikladné zkušenosti a vývoj politické a ekonomické situace během svého členství v EU, dle slov Brigid Laffan. Irsko totiž před vstupem do EU v roce 1973 bylo „malým, chudým státem“ s ochranářskou politikou a závislý na Velké Británii. I toto byly důvody rozhodnutí přistoupit k EU.  Navíc Irsko má silné spojení s Evropou, například díky katolicismu. V roce 1973 tedy v referendu o přistoupení k EU vyjádřilo souhlas 83 % voličů. Během svého členství Irsko velmi prosperovalo a zbohatlo například i díky evropským investicím. Brigid Laffan tedy zhodnotila, že EU vytvořila kontext, který napomohl rozkvětu Irska. V současnosti podporuje setrvání státu v EU 88 % obyvatel.

Dánsko zažilo poměrně náročný proces připojení k EU, neboť byl doprovázen mnoha jednáními, ústupky či kompromisy, jak zmínil Morten Rasmussen. Výhodou Dánska byla silná ekonomika už v sedmdesátých letech a členství v NATO. Dánsko bylo tedy poměrně dost integrované v Evropě jako celku. Nevyhnutelné přistoupení Velké Británie bylo jednou z motivací Dánska, neboť se jednalo o důležitého obchodního partnera. S přistoupením k EU v roce 1972 souhlasilo v referendu 63 % voličů, přičemž v současnosti dle Rasmussena občané Dánska stále silně podporují setrvání v EU, a to i v důsledku událostí jako je pandemie COVID-19 nebo válka na Ukrajině.

V neposlední řadě promluvila Danuta Hübner o Polsku v Evropské unii. Dle ní bylo východní rozšiřování EU například v letech 2004, 2007 nebo 2013 odlišné od rozšiřování EU o západní země, neboť státy střední a východní Evropy více toužily po demokracii. Na druhou stranu s ní měly však menší zkušenosti. Hübner stála při budování administrativního systému a mediální kapacity a celého procesu přistupování Polska k EU. Dle ní polský národ neoslavoval pouze samotné připojení, ale celý proces přípravy a snahy o integraci.

Rozšíření EU v letech 2004, 2007 a 2013

V roce 2004 se rozšířila Evropské unie o 10 nových členských států: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Kromě Malty a Kypru šlo o postkomunistické země. V roce 2007 vstoupilo do EU Bulharsko a Rumunsko a v roce 2013 Chorvatsko.

Co se týče budoucnosti Evropské unie, dle Hübner bude zapotřebí řešit změny způsobů rozhodování v institucích EU a nastavování a čerpání rozpočtu či změny strategie rozšiřování EU. V neposlední řadě se EU bude intenzivně věnovat pomoci přípravě Ukrajiny k případnému přistoupení k EU v blízké budoucnosti. Za tímto účelem se už v Evropské unii mnoho děje.

Zdroj: EPRS

Autorka: Martina Wranová

Zdroj foto: Unsplash